Ukrajina nečeká od jednání s Rusy průlom v klíčových otázkách, řekl ministerský poradce

Rusko-ukrajinská jednání v Turecku začnou v úterý, oznámili dnes nezávisle na sobě mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov i jeden z členů ukrajinské delegace, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. Ukrajinští zástupci již dorazili do Istanbulu, informovala dnes podle agentury TASS turecká televize. Obě strany daly podle médií najevo skepsi ohledně vyhlídek na průlom v nadcházejících rozhovorech.

Také ruská delegace by měla dorazit do Istanbulu dnes večer, řekl agentuře Interfax-Ukrajina člen ukrajinské delegace Arachamija, podle něho mají rozhovory začít v úterý kolem desáté dopoledne. Původní zprávy hovořily o možném startu rozhovorů už později dnešní den. Po sérii diskusí prostřednictvím videokonferencí mají vyjednavači v Istanbulu vést rozhovory tváří v tvář.

"Nemyslím si, že bude nějaký průlom v hlavních otázkách," řekl dnes poradce ministra vnitra Vadym Denysenko podle agentury Reuters. "Zatím o pokroku hovořit nemůžeme a nebudeme," poznamenal mluvčí Kremlu Peskov podle agentury TASS a dodal, že oznamování nějakých podrobností z rozhovorů by mohlo vyjednávání jedině uškodit. "Zatím ale bohužel nemůžeme ohlásit nějaký podstatný pokrok či průlom," konstatoval.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle Reuters později ve vysílání turecké televize uvedl, že nejambicióznějším cílem Ukrajiny na jednání bude tento týden dohodnutí příměří. "Na programu budou přinejmenším humanitární otázky, nejambicióznější program je dosažení dohody o příměří," citovala Kulebu agentura Reuters.

Peskov dal podle tisku najevo, že se na závěr istanbulských jednání nedá očekávat oznámení o schůzce prezidentů obou zemí, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. Na pořadu rozhovorů nemá být ani případná výměna zajatců.

Předseda tureckého parlamentu Mustafa Sentop podle agentury Anadolu vyjádřil naději, že jednání v Turecku přispějí k "nastolení reálného příměří, a to co nejdříve". Nejde totiž jen o rusko-ukrajinský problém, ale o ohrožení míru všude ve světě a především v černomořské oblasti, pro Turecko významném regionu.

"Doufáme, že jednání povedou k dlouhodobému příměří a vytvoří podmínky pro mír," uvedl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu podle agentury Interfax.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru s ruskými novináři uvedl, že Kyjev je podle něj připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že případnou dohodu by schvalovali Ukrajinci v referendu, které by se mohlo uskutečnit jedině po stažení cizích vojsk ze země. Zelenskyj současně připustil, že nelze Rusko přimět, aby se stáhlo ze všech ukrajinských území, včetně Donbasu a anektovaného Krymu. Uvědomuje si prý, že "to by vedlo ke třetí světové válce". Proto je ochoten přistoupit na kompromis, aby se ruská vojska vrátila do pozic, v jakých byla před invazí z 24. února.

Zatímco Zelenskyj dává najevo připravenost setkat se co nejdříve svým protějškem Vladimirem Putin v zájmu ukončení války, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes pode agentury TASS uvedl, že schůzka obou prezidentů bude potřebná, až bude jasné řešení klíčových otázek. "Nutný je výsledek na závěr rozhovorů, který zpečetí prezidenti," zdůraznil Lavrov v dnešním rozhovoru se srbskými novináři.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tvrdí, že se rozhovory zasekly na otázkách, k jejichž řešení nemají vyjednávači mandát, a proto je nutná schůzka hlav států, aby vyřešily hlavní problémy.

Zatímco se ukrajinští a ruští zástupci připravují ke schůzce, deník The Wall Street Journal dnes informoval, že u ruského miliardáře Romana Abramoviče a dalších nejméně dvou lidí zapojených do jednání mezi Moskvou a Kyjevem o ukončení války na Ukrajině se tento měsíc po návštěvě v Kyjevě objevily příznaky možné otravy. S podobnou informací zároveň přišla investigativní skupina Bellingcat.

Ukrajina, Litva a Polsko společně vyšetří ruské válečné zločiny

Polsko, Litva a Ukrajina spojily své síly s Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust). Společně vyšetří údajné válečné zločiny či zločiny proti lidskosti spáchané na Ukrajině. Státy se dohodly na spolupráci při výměně informací a důkazů, oznámil dnes Eurojust v prohlášení.

"Příslušné vnitrostátní orgány Litvy, Polska a Ukrajiny podepsaly 25. března dohodu o společné vyšetřovací jednotce, která umožní výměnu informací a usnadní vyšetřování válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a dalších stěžejních zločinů," uvedl Eurojust v prohlášení.

Účast na společném vyšetřování může být podle agentury časem rozšířena na další členské státy EU nebo třetí země.

Cílem této iniciativy je usnadnit shromažďování důkazů a výměnu informací. Eurojust bude týmu poskytovat právní, finanční a analytickou podporu a koordinovat spojení s dalšími mezinárodními vyšetřovateli. Vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině již oznámil Mezinárodní trestní soud v Haagu.

Dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem nemusí být jednoduchá

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Související

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.
Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vadym Denysenko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

před 3 hodinami

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

před 6 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

před 6 hodinami

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

před 7 hodinami

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

před 8 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

před 9 hodinami

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

před 10 hodinami

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

před 11 hodinami

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

před 12 hodinami

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

před 16 hodinami

včera

včera

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Zdroj: David Holub

Další zprávy