V Evropě se demonstrovalo proti válce na Ukrajině

V Římě, Hamburku a Paříži dnes vyšly do ulic desetitisíce lidí na protest proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Hamburkem prošel protestní pochod, do kterého se podle odhadu policie zapojilo na 30.000 lidí, uvedla agentura DPA. Téměř stejný počet demonstrantů se sešel v Římě, kde lidé vykřikovali protiválečná hesla a kromě Ruska odsuzovali i NATO. Přes 15.000 lidí protestovalo v Paříži.

Podle odhadu policie se na demonstraci na římském náměstí u Lateránské baziliky sešlo asi 25.000 účastníků. Manifestaci svolalo pacifistické hnutí, které vyzvalo k tomu, aby na Ukrajině co nejdříve zavládl klid zbraní. Kromě hesel namířených proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se ale ozývala i kritika NATO. "Nikdo tady nevěří, že míru dosáhneme zbraněmi. Že ho dosáhneme tím, že budeme jedné ze stran posílat zbraně," citovala agentura AFP jednoho z účastníků, známého karikaturistu Vaura Senesiho.

V Německu se dnes demonstrovalo hned v několika městech. V Hamburku se sešlo na 30.000 lidí, centrem procházeli často s ukrajinskými vlajkami nebo plakáty "Stop Putinovi, stop válce". V Mnichově vytvořilo asi 2000 lidí řetěz mezi ukrajinským a ruským konzulátem a žádalo ukončení bojů. Někteří vyzývali, aby Putin byl postaven před soud v Haagu a zodpovídal se z válečných zločinů.

Ve Stuttgartu se konala akce s názvem "Hudba pro mír", kde koncertovaly známé orchestry, sbory i amatérští hudebníci. Společně pak před budovou opery provedli Ódu na radost Ludwiga van Beethovena. V Mannheimu se naproti tomu 9000 lidí zúčastnilo tichého pochodu na podporu Ukrajiny. Několik tisíc lidí vyšlo do ulic ve Vídni a v Innsbrucku.

Asi stovky protestů po celé Francii se dnes zúčastnilo přes 40.000 lidí, nejvíce - asi 16.000 - jich přišlo na demonstraci v Paříži, uvedla agentura AFP. S projevy tam vystoupili i kandidáti na francouzského prezidenta - pařížská starostka Anne Hidalgová a zástupce Zelených Yannick Jadot.

Demonstranti se dnes na podporu Ukrajiny sešli i v anglickém Bathu. Jedna z účastnic protestu, Olena Shackellová, stanici BBC řekla, že ruský postup sleduje s obrovským strachem, protože celá její rodina se nyní skrývá v ostřelovaném Charkově.

"Poprosila jsem otce, aby utekl a zachránil si život, ale řekl mi, že neodejde, že neopustí děti ani své kolegy," popsala žena původem z Ukrajiny, jejíž 68letý otec pracuje jako pečovatel v domově pro hendikepované děti a zůstává s nimi teď v krytu.

V litevském Vilniusu se na podporu Ukrajiny do vzduchu vzneslo osm horkovzdušných balónů, které nesly 20 metrů dlouhé ukrajinské a litevské vlajky.

Související

Demonstrace proti ruskému vpádu na Ukrajinu

Tisíce lidí si připomněly výročí ruského vpádu na Ukrajinu, Pavel přirovnal Putina k Hitlerovi

V Praze si dnes v podvečer tisíce lidí připomněly první výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Průvodem šli z Letné k ukrajinské ambasádě, kde se na závěr konal koncert. Mezi řečníky tam vystoupil i nastupující prezident Petr Pavel, v projevu přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi, oba zneužili menšiny, řekl. Podporu Ukrajině vyjádřili i chargé d'affaires Ukrajiny Vitalij Usatyj, britský velvyslanec v Česku Matthew Field či velvyslanec Spojených států amerických Bijan Sabet.

Více souvisejících

demonstrace na podporu Ukrajiny

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

před 45 minutami

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

před 1 hodinou

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 8 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 12 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy