V ukrajinském přístavním městě Mariupol obleženém ruskými jednotkami zůstává v nelidských podmínkách 100.000 obyvatel. V nočním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Snahy civilisty zachránit prostřednictvím humanitárních koridorů podle něho maří ruské "ostřelování nebo záměrný teror".
Zelenskyj řekl, že obyvatelé Mariupolu žijí "v naprostém obležení, bez jídla, bez vody, bez léků, za neustálého ostřelování, za neustálého bombardování". Mariupol měl před válkou na 430.000 obyvatel. Město má strategický význam, jeho dobytí by Rusům umožnilo vytvořit pozemní spojení s anektovaným Krymem, ale ukrajinské síly odmítají kapitulovat.
Ukrajinská vicepremiéra Iryna Vereščuková v úterý uvedla, že nedaleko Mariupolu proruští separatisté zajali jeden humanitární konvoj složený z několika autobusů s civilisty. Cesta byla podle ní domluvená s Mezinárodním výborem Červeného kříže. O tomto incidentu mluvil ve svém posledním projevu i Zelenskyj a slíbil, že úřady dělají vše pro "osvobození našich lidí a zprovoznění humanitárních koridorů". Dodal, že za úterý se z obleženého města u Azovského moře podařilo zachránit přes 7000 lidí.
K jednáním s ruskou stranou Zelenskyj řekl, že se konají prakticky každý den. "Je to velmi náročné, někdy konfrontační," přiblížil. "Ale krok za krokem se postupujeme vpřed," dodal.
Ruská invaze na Ukrajinu začala před necelým měsícem. Ruský prezident Vladimir Putin o ní mluví jako o "speciální vojenské operaci", jejímž cílem je Ukrajinu demilitarizovat, denacifikovat a ochránit tamní ruskojazyčné obyvatelstvo. Západ útok na Ukrajinu označuje za porušení její územní integrity i mezinárodního práva a uvalil kvůli tomu na Moskvu sérii tvrdých sankcí.
Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové
Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes tři a půl milionu lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.
V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.
Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.
I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.
Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.
Související
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
válka na Ukrajině , Ukrajina , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
před 56 minutami
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
před 1 hodinou
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
před 2 hodinami
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
před 3 hodinami
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
před 4 hodinami
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
před 5 hodinami
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
před 5 hodinami
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
před 5 hodinami
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
před 6 hodinami
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
před 6 hodinami
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
před 7 hodinami
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
před 8 hodinami
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
před 8 hodinami
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
před 8 hodinami
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno před 8 hodinami
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
před 9 hodinami
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
před 10 hodinami
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
před 10 hodinami
Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá
před 11 hodinami
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.
Zdroj: Libor Novák