Rusko bude postupovat podle vývoje reálné situace, bude se však snažit o diplomatické řešení krize ve vztazích se Západem kvůli Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Kancléř na společné tiskové konferenci vybízel k odvrácení války a přesvědčoval, že možnosti diplomatického řešení krize nebyly vyčerpány.
Rusko nemůže zavírat oči nad přístupem USA a NATO k bezpečnosti, ale v reakcích Spojených států a Severoatlantické aliance na ruské návrhy jsou body, ve kterých lze spolupracovat, uvedl Putin na tiskové konferenci po jednání se Scholzem. Varoval, že Moskva vnímá "násilné zadržování Ruska" jako ohrožení.
Putin současně zopakoval ruské požadavky, aby se Západ zavázal nerozšiřovat NATO a nerozmístit útočné zbraně u hranic Ruska. Alianční země se odmítají zaručit, že se NATO nikdy o Ukrajinu nerozšíří, žádná další země totiž podle nich nesmí mít právo veta při rozhodování o tom, koho se aliance rozhodne přijmout.
Rusko bude podle svého prezidenta postupovat podle vývoje reálné situace. Současně ale Putin ujistil, že Moskva bude usilovat o řešení krize diplomatickou cestou.
Scholz, který o den dříve jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se vyslovil pro další dialog s Ruskem. "Diplomatické možnosti nebyly ani zdaleka vyčerpány," řekl kancléř na společné tiskové konferenci s Putinem. Uvítal zprávy o stažení části ruských sil od hranic s Ukrajinou jako dobrý signál. "Doufáme, že další budou následovat," dodal.
Německý kancléř podle agentury AFP dále prohlásil, že Západ a Rusko musí usilovat o dosažení kompromisu v otázkách evropské bezpečnosti, aniž by se kterákoli ze stran musela vzdát svých zásad. Některé z bezpečnostních požadavků Moskvy podle něj stojí za zvážení. "Stejně jako NATO, EU, tak nesouhlasíme s požadavky Ruska, ale věříme, že tam jsou některé body, které stojí za diskuzi," uvedl kancléř.
Putin prohlásil, že Rusko nechce válku v Evropě, zároveň však označil situaci v separatistických oblastech na východě Ukrajiny za "genocidu". Podle listu Kommersant řekl, že problém Donbasu je stále možné vyřešit plněním minských dohod. Kancléř varoval před možností, že by Rusko uznalo nezávislost povstaleckých republik na východě Ukrajiny, jak dnes k tomu ruského prezidenta vyzvali ruští poslanci. Podle Scholze by to znamenalo "politickou katastrofu" a bylo by to porušením minských dohod.
Později kancléř novinářům řekl, že Putin termín "genocida" použil nemístně. Tento termín je podle kancléře velmi silný. "Je to špatně," prohlásil podle agentury Reuters. Putin totiž na tiskové konferenci komentoval Scholzova slova, že si nelze představit možnost války v Evropě. Prohlásil přitom, že NATO rozpoutalo válku v Evropě na konci 90. let minulého století v bývalé Jugoslávii při bombardování srbského Bělehradu. Kancléř šéfovi Kremlu oponoval, že NATO vstoupilo do konfliktu kvůli hrozbě genocidy, čímž narážel na pronásledování etnických Albánců v Kosovu. Načež Putin prohlásil, že podle hodnocení Kremlu se nyní odehrává genocida na východě Ukrajiny, popsala situaci televize Dožď.
Putin po jednání se Scholzem ujišťoval, že nový plynovod Nord Stream 2 je čistě komerční projekt a nemá žádný politický podtext. Zařízení, které spojuje Rusko a Německo, má po dně Baltu přepravovat do Německa ruský plyn s pominutím Ukrajiny a dalších tranzitních zemí. Uvedení plynovodu do provozu čeká na schválení německými úřady. Kyjev Nord Stream 2 vnímá jako nebezpečí pro Ukrajinu i celou Evropu.
Rusko bude podle dnešních slov šéfa Kremlu pokračovat v dodávkách plynu přes Ukrajinu i po roce 2024, pokud bude v Evropě poptávka a bude fungovat ukrajinský systém na přepravu plynu, píše list Kommersant. Scholz uvedl, že je odhodlán zajistit, aby tranzit plynu přes Ukrajinu fungoval.
Německý kancléř, jenž si vysloužil kritiku doma i v zahraničí za smíšené signály s ohledem na dění kolem Ukrajiny, opět jednoznačně neřekl, že by zastavil projekt Nord Stream 2 v případě invaze, pouze konstatoval, že ruská vojenská operace by měla následky, podotkla agentura Reuters.
Západ a Kyjev se kvůli soustředění ruských vojsk u hranic s Ukrajinou obávají nového ruského útoku na sousední zemi. Moskva, která takový úmysl popírá, dnes ohlásila začátek stahování některých svých vojáků do původních posádek.
Na tiskové konferenci Scholz vyjádřil znepokojení nad občanskými právy v Rusku, včetně prosincového uzavření nevládní organizace Memorial. Kancléř dnes zároveň okomentoval případ vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, kterému nyní hrozí v jeho vlasti další trest vězení. Jeho odsouzení je "neslučitelné s principy právního státu," nechal se slyšet německý politik.
Související
Polsko překazilo sabotáže, řekl Tusk. Upozornil na další ruskou hrozbu
Duma potvrdila personální změny v ruské vládě
Rusko , Vladimír Putin , Olaf Scholz
Aktuálně se děje
před 14 minutami
"Jsou likvidována masmédia." Atentátník po zadržení promluvil
před 50 minutami
Muž, který zaútočil na Fica, byl v minulosti ve spojení s proruskou skupinou
Aktualizováno před 58 minutami
Fico krvácel do břicha, lékaři ho operují přes tři hodiny
Aktualizováno před 1 hodinou
Útočníkem, který střílel na Fica, má být slovenský spisovatel
před 2 hodinami
Rusko musí zaplatit za obnovu Putinem zničené Ukrajiny, prohlásil Blinken
před 2 hodinami
Atentátník na Fica se sám stal terčem útoku
před 3 hodinami
Čekám, kdy dojde k vraždě někoho z vládních politiků, řekl před měsícem Fico
před 3 hodinami
VIDEO zachytilo střelbu na slovenského premiéra Fica
před 4 hodinami
Čaputová: Všichni jsme šokováni z hrozného a záludného útoku. Nevynášejme ale soudy
před 5 hodinami
Svět reaguje na atentát na Fica. Zelenskyj útok odsoudil
Aktualizováno před 5 hodinami
Atentát na Fica: Slovenský premiér byl postřelen, v nemocnici bojuje o život
před 5 hodinami
Bezpečnostní expert po atentátu na Fica varuje před další polarizací společnosti
před 5 hodinami
Zemřel známý baletní mistr Vlastimil Harapes
před 5 hodinami
Fico utrpěl průstřel břicha a ruky, píše tisk
Aktualizováno před 5 hodinami
Slovensko je po útoku paralyzováno. Poslanci křičí, Čaputová je v šoku
před 6 hodinami
Postřelení Fica je šokující, reagují čeští politici
před 7 hodinami
Kim Čong-un vyzval k "epochální změně" v rámci příprav na válku
před 7 hodinami
EU varovně zvedá prst. Vyzvala Izrael k okamžitému ukončení operace v Rafahu
před 8 hodinami
Izraelská armáda oznámila, že zabila vysoce postaveného velitele Hizballáhu
před 8 hodinami
Ministerstvo kultury navrhlo od příštího roku zvýšení koncesionářských poplatků
Česká televize získá příští rok díky zvýšení koncesionářských poplatků navíc 865 milionů korun a Český rozhlas si polepší o 331 milionů korun. Ministerstvo kultury navrhuje od roku 2025 zvýšit televizní poplatek o 15 Kč na 150 Kč měsíčně a rozhlasový poplatek o 10 Kč na 55 Kč měsíčně, jak uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS) na dnešní tiskové konferenci.
Zdroj: Karolína Svobodová