NÁZOR: Vakcíny fungují, ujišťuje expertka z Oxfordu. Objasňuje hospitalizace očkovaných

"Vakcíny nadále fungují velice dobře," ujišťuje autorka komentáře. Podotýká, že existuje několik faktorů, které objasňují tak vysoký počet případů hospitalizace u plně očkovaných.

Ačkoliv jsou vakcíny proti covidu-19 velmi účinné, nefungují na sto procent, připomíná Hartmann-Boyceová. To nepovažuje za překvapivé, protože stoprocentně úspěšné nejsou ani vakcíny proti chřipce. Přesto se odhaduje, že jen ve Spojených státech toto očkování každoročně zabrání milionům onemocnění, desetitisícům hospitalizací a tisícům úmrtí, shrnuje historička. Domnívá se, že očkování proti covidu nyní ukazuje to samé v Británii a pro ilustraci stačí srovnat křivky zimní vlny s aktuální situací.

S nárůstem nákaz roste i počet hospitalizací a úmrtí, ale ten se ani zdaleka neblíží zimním hodnotám, vyzdvihuje Hartmann-Boyceová. Poukazuje, že v druhé polovině prosince 2020 - kdy se počty nakažených v Británii pohybovaly na podobné úrovni jako dnes - bylo do nemocnic přijímáno okolo 3.800 pacientů denně, zatímco nyní jich je zhruba 700.

"Tudíž, ačkoliv je to stále více, než bychom si přáli, je to mnohem méně, než při poslední vlně tolika nákaz," pokračuje autorka komentáře. Dodává, že počet nakažených očkovaných roste i kvůli tomu, že roste počet očkovaných Britů - 88 % dospělých obdrželo alespoň jednu dávku, 69 % obě.     

Spolu se stále proočkovanější populací poroste nevyhnutelně míra těch, kteří se covidem nakazí i po druhé dávce vakcíny, upozorňuje Hartmann-Boyceová. Nastiňuje hypotetický scénář, kdy je sto procent obyvatel plně očkováno, tudíž bude nevyhnutelně očkováno sto procent nakažených, hospitalizovaných i obětí. To ovšem neznamená, že vakcíny nefungují, ale že očkovací kampaň postupuje velmi rychle, zdůrazňuje akademička.

Musíme také brát v potaz, že očkovací kampaň v Británii se systematicky zaměřovala na osoby nejvíce ohrožené covidem, tudíž jako první dostali vakcínu senioři a osoby se zdravotním stavem, který je činil zranitelnými, připomíná Hartmann-Boyceová. Deklaruje, že pro tyto lidi po očkování představuje covid mnohem menší hrozbu, i když ta zcela nemizí.     

To podle historičky medicíny znamená, že pokud srovnáváme plně očkované hospitalizované pacienty s těmi, kteří plně očkovaní nejsou, nesrovnáváme stejné skupiny, protože momentálně plně očkovaní byli od počátku covidem ohroženi mnohem více, a díky tomu je jejich hospitalizace pravděpodobnější i po dvou dávkách vakcíny.

Liší se průběh u očkovaných?

Poslední data britských zdravotnických úřadů naznačují, že dvě dávky očkování poskytují devětasedmdesátiprocentní ochranu proti symptomatickému průběhu nákazy variantou viru delta, která nyní ve Spojeném království dominuje, a šestadevadesátiprocentní ochranu před hospitalizací, konstatuje autorka komentáře. Připouští, že zatím nejsou k dispozici data o míře ochrany před úmrtím, což však vychází ze skutečnosti, že smrtnost během aktuální vlny je v Británii relativně nízká.

Britské zdravotnické úřady odhadují, že u předchozí varianty alfa je účinnost vakcíny od společnosti Pfizer coby ochrany před úmrtím mezi 95 - 99 %, zatímco u té od společnosti AstraZeneca mezi 75 - 99 %, uvádí Hartmann-Boyceová. Dodává, že dosavadní data naznačují, že v případě delty se toto výrazněji nemění.

"Stále musíme mnoho zjistit o tom, jak lidé s oběma dávkami vakcíny reagují na nákazu virem," pokračuje akademička. Konstatuje, že v Británii taková studie již probíhá a zaměřuje se mimo jiné na klíčovou otázku, kdo je nákazou nejvíce ohrožen.

Prvotní data zveřejněná v článku, který ale zatím neprošel posouzením v recenzním řízení, naznačují, že mezi plně očkovanými se zpravidla nakazí lidé s nadváhou a obezitou, chudí a pacienti s predispozicí, která vyvolává slabost organismu, nastiňuje autorka komentáře. Doplňuje, že věk sám o sobě zřejmě šanci na nákazu covidem-19 po plném naočkování neovlivňuje, což platí i o chronických onemocněních jako astma, diabetes či kardiovaskulární potíže, přestože bude v tomto směru nutný další výzkum.   

Zmíněná studie obecně zjistila, že očkovaní nakažení hlásí stejné symptomy covidu bez ohledu na to, zda byli, či nebyli očkováni, ale očkovaní mívají příznaky menší a po kratší dobu, což naznačuje celkově mírnější průběh nemoci, uvádí Hartmann-Boyceová. Podotýká, že nakažení po obou dávkách vakcíny si nejčastěji stěžují na bolest hlavy, rýmu, kýchání, bolest v krku a ztrátu čichu.