NÁZOR: Vakcíny fungují, ujišťuje expertka z Oxfordu. Objasňuje hospitalizace očkovaných

Hlavní britský vědecký poradce Patrick Vallance oznámil, že 40 % pacientů s covidem-19 přijatých v poslední době do nemocnic ve Velké Británii tvoří ti, kteří již obdrželi dvě dávky vakcíny, poukazuje Jamie Hartmann-Boyceová v komentáři pro server The Conversation. Historička medicíny z Oxfordské univerzity vysvětluje, proč by tato zdánlivě znepokojivá informace neměla vyvolávat poplach.

"Vakcíny nadále fungují velice dobře," ujišťuje autorka komentáře. Podotýká, že existuje několik faktorů, které objasňují tak vysoký počet případů hospitalizace u plně očkovaných.

Ačkoliv jsou vakcíny proti covidu-19 velmi účinné, nefungují na sto procent, připomíná Hartmann-Boyceová. To nepovažuje za překvapivé, protože stoprocentně úspěšné nejsou ani vakcíny proti chřipce. Přesto se odhaduje, že jen ve Spojených státech toto očkování každoročně zabrání milionům onemocnění, desetitisícům hospitalizací a tisícům úmrtí, shrnuje historička. Domnívá se, že očkování proti covidu nyní ukazuje to samé v Británii a pro ilustraci stačí srovnat křivky zimní vlny s aktuální situací.

S nárůstem nákaz roste i počet hospitalizací a úmrtí, ale ten se ani zdaleka neblíží zimním hodnotám, vyzdvihuje Hartmann-Boyceová. Poukazuje, že v druhé polovině prosince 2020 - kdy se počty nakažených v Británii pohybovaly na podobné úrovni jako dnes - bylo do nemocnic přijímáno okolo 3.800 pacientů denně, zatímco nyní jich je zhruba 700.

"Tudíž, ačkoliv je to stále více, než bychom si přáli, je to mnohem méně, než při poslední vlně tolika nákaz," pokračuje autorka komentáře. Dodává, že počet nakažených očkovaných roste i kvůli tomu, že roste počet očkovaných Britů - 88 % dospělých obdrželo alespoň jednu dávku, 69 % obě.     

Spolu se stále proočkovanější populací poroste nevyhnutelně míra těch, kteří se covidem nakazí i po druhé dávce vakcíny, upozorňuje Hartmann-Boyceová. Nastiňuje hypotetický scénář, kdy je sto procent obyvatel plně očkováno, tudíž bude nevyhnutelně očkováno sto procent nakažených, hospitalizovaných i obětí. To ovšem neznamená, že vakcíny nefungují, ale že očkovací kampaň postupuje velmi rychle, zdůrazňuje akademička.

Musíme také brát v potaz, že očkovací kampaň v Británii se systematicky zaměřovala na osoby nejvíce ohrožené covidem, tudíž jako první dostali vakcínu senioři a osoby se zdravotním stavem, který je činil zranitelnými, připomíná Hartmann-Boyceová. Deklaruje, že pro tyto lidi po očkování představuje covid mnohem menší hrozbu, i když ta zcela nemizí.     

To podle historičky medicíny znamená, že pokud srovnáváme plně očkované hospitalizované pacienty s těmi, kteří plně očkovaní nejsou, nesrovnáváme stejné skupiny, protože momentálně plně očkovaní byli od počátku covidem ohroženi mnohem více, a díky tomu je jejich hospitalizace pravděpodobnější i po dvou dávkách vakcíny.

Liší se průběh u očkovaných?

Poslední data britských zdravotnických úřadů naznačují, že dvě dávky očkování poskytují devětasedmdesátiprocentní ochranu proti symptomatickému průběhu nákazy variantou viru delta, která nyní ve Spojeném království dominuje, a šestadevadesátiprocentní ochranu před hospitalizací, konstatuje autorka komentáře. Připouští, že zatím nejsou k dispozici data o míře ochrany před úmrtím, což však vychází ze skutečnosti, že smrtnost během aktuální vlny je v Británii relativně nízká.

Britské zdravotnické úřady odhadují, že u předchozí varianty alfa je účinnost vakcíny od společnosti Pfizer coby ochrany před úmrtím mezi 95 - 99 %, zatímco u té od společnosti AstraZeneca mezi 75 - 99 %, uvádí Hartmann-Boyceová. Dodává, že dosavadní data naznačují, že v případě delty se toto výrazněji nemění.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Stále musíme mnoho zjistit o tom, jak lidé s oběma dávkami vakcíny reagují na nákazu virem," pokračuje akademička. Konstatuje, že v Británii taková studie již probíhá a zaměřuje se mimo jiné na klíčovou otázku, kdo je nákazou nejvíce ohrožen.

Prvotní data zveřejněná v článku, který ale zatím neprošel posouzením v recenzním řízení, naznačují, že mezi plně očkovanými se zpravidla nakazí lidé s nadváhou a obezitou, chudí a pacienti s predispozicí, která vyvolává slabost organismu, nastiňuje autorka komentáře. Doplňuje, že věk sám o sobě zřejmě šanci na nákazu covidem-19 po plném naočkování neovlivňuje, což platí i o chronických onemocněních jako astma, diabetes či kardiovaskulární potíže, přestože bude v tomto směru nutný další výzkum.   

Zmíněná studie obecně zjistila, že očkovaní nakažení hlásí stejné symptomy covidu bez ohledu na to, zda byli, či nebyli očkováni, ale očkovaní mívají příznaky menší a po kratší dobu, což naznačuje celkově mírnější průběh nemoci, uvádí Hartmann-Boyceová. Podotýká, že nakažení po obou dávkách vakcíny si nejčastěji stěžují na bolest hlavy, rýmu, kýchání, bolest v krku a ztrátu čichu.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

ministerstvo průmyslu

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

včera

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

včera

letectví

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Rostoucí nejistota kolem spolehlivosti Spojených států jako spojence by mohla mít dlouhodobé důsledky pro prodej stíhaček F-35. Podle odborníků a bývalých obranných činitelů by se tento program, založený na mezinárodní spolupráci a důvěře, mohl stát obětí rétoriky bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti opakovaně hrozil oslabením nebo dokonce opuštěním NATO.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde

Ekonomové dlouhodobě považují protekcionistickou politiku Donalda Trumpa za iracionální. Podle liberálního pohledu přináší volný obchod výhody všem, zatímco protekcionismus vede k ztrátám na obou stranách. Pokud by Trumpova strategie pokračovala, mohla by globální ekonomika čelit vážné destabilizaci.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že ho nepřekvapilo ruské odmítnutí amerického návrhu na příměří, a zdůraznil potřebu většího tlaku na Moskvu. Podle něj musí spojenci nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky, aby ji ochránili před „stěží skrývanými“ ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Rusko, Kreml

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili

Rusko usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině, nikoliv o dočasné příměří. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nechce Moskva žádný „oddechový čas“, ale dlouhodobé řešení, které bude reflektovat její zájmy. „Nechceme pauzu. Chceme řešení, které by zohlednilo naše požadavky, které jsme již nesčetněkrát vyjasnili,“ uvedl podle agentury TASS.

včera

OSN

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pozastavuje projekty a propouští zaměstnance poté, co americký prezident Donald Trump zmrazil stovky milionů dolarů ročního financování. Tento krok vážně ohrožuje potravinovou bezpečnost v krizových regionech od Afghánistánu po Afriku, varují experti.

Aktualizováno včera

Rusko, Kreml

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

včera

včera

Rusko, Kreml

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO

Kreml nadále odmítá možnost vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že „Ukrajina do NATO vstoupit nemůže a Spojené státy to chápou.“ Tento postoj si Moskva drží dlouhodobě.

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci

Generální tajemník NATO Mark Rutte se ve čtvrtek setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mu dokázal, že on i celá aliance stále hrají důležitou roli. V situaci, kdy některé evropské státy uzavírají vlastní obranné dohody a hledají alternativní strategie pro zajištění bezpečnosti, musí Rutte ukázat, že NATO má stále své místo v měnícím se světovém řádu, píše Politico.

včera

Rusko chce jednat o ukrajinském návrhu na příměří. Očekává se telefonát Putina s Trumpem

Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy