Vsázet na zdravý rozum Kremlu nelze, tvrdí profesor o schůzce Biden-Putin

NÁZOR - Americko-ruský summit opět rozvířil mediální a expertní pohledy, soudí profesor Mark Galeotti v komentáři pro server Moscow Times. Odborník na Rusko z Royal United Service Institute připomíná, že prezident Vladimir Putin dokonce vystoupil v americké televizi a všichni se snaží předvídat výsledky středečního setkání, zpravidla na základě historických precedentů a národních zájmů.

Klíčem jsou emoce

Autor komentáře v probíhající debatě postrádá emoce. "I v těch nejvíce autoritářských systémech politika výrazně přesahuje jednu osobu, ale všechny aspekty vládnutí, zahraniční politiky jsou nejvíce určovány jedincem nahoře, tudíž má často smysl dívat se na protihráče, ne na karty," píše profesor.  

Galeottiho zaráží, že komentáře a expertizy před summitem mají tendenci protihráče - tedy Putina - démonizovat a karty - tedy okolnosti - depersonalizovat. Zaznělo tak mnoho slov o tom, že "vrah" Putin představuje nesmiřitelnou hrozbu pro samotný základ mezinárodního řádu, ne-li celý časoprostor, a že schůzka bude finálním měřením sil obou prezidentů, připomíná odborník.

Profesor ovšem není spokojen ani s racionálnějšími úvahami, které jsou podle něj nezřídka až příliš racionální a zpravidla se zaměřují na to, jak mohou Spojené státy formovat vztahy s Ruskem skrze rámování různých ruských zájmů.   

"Ale co emoce? Strach, nejistota a především pocit křivdy, který zřejmě vře za Putinovou mdlou fasádou?" pokračuje expert. Připouští, že není psycholog, tudíž své závěry nepovažuje za kategorické, ale přesto se pokouší naznačit, proč Rusové často odmítají to, čemu se lehce pokrytecky říká "na pravidlech založený mezinárodní řád".

Nejde o to, že Rusové jsou anarchisté - naopak v pravidla věří, ale podobně jako Číňané, Íránci, nezřídka Turci a další se domnívají, že stávající řád je vůči nim zaujatý, že pravidla udržují západní hegemonii a nejsou férová, vysvětluje Galeotti. Podotýká, že otázka férovosti se ostatně často objevuje v Putinově rétorice.

Putin pochopitelně téma často rámuje praktickou rovinou, uvádí profesor. Jako příklad dává Putinův argument, proč nelze připustit, aby se Ukrajina orientovala na Západ a stala se předsunutou základnou NATO - kremelský vládce nedávno varoval, že rakety vypálené z Charkova, by zasáhly Moskvu během 7-10 minut.

Autor komentáře pokládá otázku, zda se Putin skutečně bojí, že by k tomuto došlo. Nemyslí si to, ale ruského prezidenta nepodezírá ani tak ze lži, ale spíše hledání racionálního ospravedlnění toho, proč není "férové", aby Rusko ztratilo Ukrajinu.

"Zdravý rozum by koneckonců naznačoval, že Kreml nikdy nevtrhne na Donbas a zkrátka se spolehne na ukrajinskou závislost na ruských energiích a trzích, aby si udržel těsné vazby. Zdravý rozum velí utrácet více za infrastrukturu a diverzifikaci ekonomiky než za armádu a neefektivní kartely," píše Galeotti. Poukazuje, že Moskva přesto žene Ukrajince a Bělorusy k Západu, plýtvá penězi za zahraniční dobrodružství a plísní Západ, kde může.

Hrozby musí zaznívat neveřejně

Nejde o to, že Putin je hlupák, ale k temné straně jej vede jeho emoční závazek vůči svému místu v historii, vůči Rusku a jeho postavení ve světě, soudí profesor. Domnívá se, že ruský vládce - stejně jako mnozí z jeho generace - se nedokáže smířit s rozpadem sovětského impéria a jeho pocit ztráty metastazoval do představy, že někdo si skutečně bere na úkor Ruska.

Galeotti se obává, že tým amerického prezidenta Joe Bidena si toto neuvědomuje a má pocit, že jednání s Ruskem je zkrátka o zaujetí tvrdého postoje a přesvědčení Putina, že není v jeho zájmu pokračovat v domácích represích a zahraničním revanšismu. Odborník přitom netvrdí, že by se americká politika měla řídit Putinovou emoční neuralgií, ale Biden by ji měl alespoň reflektovat.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Veřejné zaujetí tvrdé linie například může velice snadno vypadat jako výzva, požadavek, aby Rusko kleklo. Putin, který už tak vnímá nespravedlnost Západu, nepoklekne, nemůže připustit, aby to prošlo bez odpovědi," pokračuje expert. Doporučuje proto, aby hrozby zaznívaly mimo zorné pole a uši veřejnosti.

Lze argumentovat, že je Putinův problém, pokud nadále zkouší své štěstí, a pak dostane, co si zaslouží, připouští profesor. Za problematické ale vidí to, že spolu s tím mnozí jiní, co si nezaslouží, ať už jde o běžné Rusy, kteří nemají žádný zájem o žádné geopolitické zápasení, nebo Ukrajince, Bělorusy, Gruzínce a další národy na "frontové linii".

Biden je znám jako člověk dobré vůle a pokud nám jeho domácí politická kariéra něco říká, pak to, že umí uzavírat dohody, konstatuje odborník. Od středečního summitu sice mnoho nečeká, domnívá se však, že pokud se Bidenovi podaří Putinovi vysvětlit rizika, které pro něj plynou z jeho avanturismu, a přitom utlumit některé vášně a paranoii, které v ruském prezidentovi vřou, bude mít jeho cesta do Ženevy smysl.  

Související

Petr Pavel, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel

Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu THe Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.

Více souvisejících

Rusko ,  USA (Spojené státy americké) ,  Vladimír Putin ,  Joe Biden

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

Tesco

Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod

Firma Ahold Delhaize v pátek oznámila, že se dohodla na akvizici 100 % podnikání společnosti Tesco v Česku a na Slovensku. Informovala o tom v tiskové zprávě. Transakce nyní podléhá schválení ze strany regulačních orgánů. Firma vnímá akvizici jako významnou příležitost posílit pozici v regionu střední a jihovýchodní Evropy a vstoupit na slovenský trh.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Patrick Stewart

Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart

Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy. 

před 4 hodinami

včera

včera

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný

Oznámení odchodu šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové vyvolalo kromě samotného data konce ve funkci také velkou pozornost kvůli dvěma náplastem na jejím obličeji, které byly viditelné v jejím videoprohlášení. Tyto obvazy okamžitě vyvolaly řadu spekulací na sociálních sítích, na což sedmdesátiletá představitelka centrální banky reagovala v následných příspěvcích.

včera

Christine Lagarderová

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.

včera

Andrej Babiš

V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku

Známý britský politicko-satirický pořad Have I Got News For You, který vysílá stanice BBC, se ve svém nedávném vydání zaměřil na neobvyklý výrok českého premiéra Andreje Babiše. Předseda české vlády se v něm vyjádřil k možnému opětovnému vstupu Spojeného království do Evropské unie. Jeho slova o tom, že by Británii v unii přivítal kvůli penězům, však britské autory a diváky pobavila.

včera

Ilustrační foto

Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.

včera

Péter Magyar a Andrej Babiš

Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal ve čtvrtek na zahradě Kramářovy vily v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara a členy jeho kabinetu. Maďarského premiéra na cestě doprovází osm ministrů jeho vlády. V tomto formátu se zástupci obou zemí setkávají vůbec poprvé v historii.

včera

Kanada

Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.

včera

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela

Izraelská policie a úřady odmítly obvinění strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, podle níž byly nedávné parlamentní volby ukradeny arabskými stranami. Zástupci policie uvedli, že den proběhl s minimem incidentů a bez jakýchkoliv důkazů o podvodech. Ústřední volební komise potvrdila, že pro tato tvrzení neexistují žádné podklady.

včera

Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

včera

Flavio Bolsonaro

Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami

Brazilský krajně pravicový senátor Flávio Bolsonaro se svou rodinou přistál se soukromým letadlem na floridském letišti v Miami poté, co o víkendu neuspěl v rozhodujícím kole prezidentských voleb v domovské zemi. Po skončení hlasování se na více než čtyřiadvacet hodin ztratil z veřejného prostoru, načež argentinské migrační úřady potvrdily, že v úterý večer vstoupil pozemní cestou na území Argentiny.

včera

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

28. října 2026 21:44

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

28. října 2026 21:14

Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci

Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy