Vsázet na zdravý rozum Kremlu nelze, tvrdí profesor o schůzce Biden-Putin

Klíčem jsou emoce

Autor komentáře v probíhající debatě postrádá emoce. "I v těch nejvíce autoritářských systémech politika výrazně přesahuje jednu osobu, ale všechny aspekty vládnutí, zahraniční politiky jsou nejvíce určovány jedincem nahoře, tudíž má často smysl dívat se na protihráče, ne na karty," píše profesor.  

Galeottiho zaráží, že komentáře a expertizy před summitem mají tendenci protihráče - tedy Putina - démonizovat a karty - tedy okolnosti - depersonalizovat. Zaznělo tak mnoho slov o tom, že "vrah" Putin představuje nesmiřitelnou hrozbu pro samotný základ mezinárodního řádu, ne-li celý časoprostor, a že schůzka bude finálním měřením sil obou prezidentů, připomíná odborník.

Profesor ovšem není spokojen ani s racionálnějšími úvahami, které jsou podle něj nezřídka až příliš racionální a zpravidla se zaměřují na to, jak mohou Spojené státy formovat vztahy s Ruskem skrze rámování různých ruských zájmů.   

"Ale co emoce? Strach, nejistota a především pocit křivdy, který zřejmě vře za Putinovou mdlou fasádou?" pokračuje expert. Připouští, že není psycholog, tudíž své závěry nepovažuje za kategorické, ale přesto se pokouší naznačit, proč Rusové často odmítají to, čemu se lehce pokrytecky říká "na pravidlech založený mezinárodní řád".

Nejde o to, že Rusové jsou anarchisté - naopak v pravidla věří, ale podobně jako Číňané, Íránci, nezřídka Turci a další se domnívají, že stávající řád je vůči nim zaujatý, že pravidla udržují západní hegemonii a nejsou férová, vysvětluje Galeotti. Podotýká, že otázka férovosti se ostatně často objevuje v Putinově rétorice.

Putin pochopitelně téma často rámuje praktickou rovinou, uvádí profesor. Jako příklad dává Putinův argument, proč nelze připustit, aby se Ukrajina orientovala na Západ a stala se předsunutou základnou NATO - kremelský vládce nedávno varoval, že rakety vypálené z Charkova, by zasáhly Moskvu během 7-10 minut.

Autor komentáře pokládá otázku, zda se Putin skutečně bojí, že by k tomuto došlo. Nemyslí si to, ale ruského prezidenta nepodezírá ani tak ze lži, ale spíše hledání racionálního ospravedlnění toho, proč není "férové", aby Rusko ztratilo Ukrajinu.

"Zdravý rozum by koneckonců naznačoval, že Kreml nikdy nevtrhne na Donbas a zkrátka se spolehne na ukrajinskou závislost na ruských energiích a trzích, aby si udržel těsné vazby. Zdravý rozum velí utrácet více za infrastrukturu a diverzifikaci ekonomiky než za armádu a neefektivní kartely," píše Galeotti. Poukazuje, že Moskva přesto žene Ukrajince a Bělorusy k Západu, plýtvá penězi za zahraniční dobrodružství a plísní Západ, kde může.

Hrozby musí zaznívat neveřejně

Nejde o to, že Putin je hlupák, ale k temné straně jej vede jeho emoční závazek vůči svému místu v historii, vůči Rusku a jeho postavení ve světě, soudí profesor. Domnívá se, že ruský vládce - stejně jako mnozí z jeho generace - se nedokáže smířit s rozpadem sovětského impéria a jeho pocit ztráty metastazoval do představy, že někdo si skutečně bere na úkor Ruska.

Galeotti se obává, že tým amerického prezidenta Joe Bidena si toto neuvědomuje a má pocit, že jednání s Ruskem je zkrátka o zaujetí tvrdého postoje a přesvědčení Putina, že není v jeho zájmu pokračovat v domácích represích a zahraničním revanšismu. Odborník přitom netvrdí, že by se americká politika měla řídit Putinovou emoční neuralgií, ale Biden by ji měl alespoň reflektovat.

"Veřejné zaujetí tvrdé linie například může velice snadno vypadat jako výzva, požadavek, aby Rusko kleklo. Putin, který už tak vnímá nespravedlnost Západu, nepoklekne, nemůže připustit, aby to prošlo bez odpovědi," pokračuje expert. Doporučuje proto, aby hrozby zaznívaly mimo zorné pole a uši veřejnosti.

Lze argumentovat, že je Putinův problém, pokud nadále zkouší své štěstí, a pak dostane, co si zaslouží, připouští profesor. Za problematické ale vidí to, že spolu s tím mnozí jiní, co si nezaslouží, ať už jde o běžné Rusy, kteří nemají žádný zájem o žádné geopolitické zápasení, nebo Ukrajince, Bělorusy, Gruzínce a další národy na "frontové linii".

Biden je znám jako člověk dobré vůle a pokud nám jeho domácí politická kariéra něco říká, pak to, že umí uzavírat dohody, konstatuje odborník. Od středečního summitu sice mnoho nečeká, domnívá se však, že pokud se Bidenovi podaří Putinovi vysvětlit rizika, které pro něj plynou z jeho avanturismu, a přitom utlumit některé vášně a paranoii, které v ruském prezidentovi vřou, bude mít jeho cesta do Ženevy smysl.