Zelenskyj požaduje od mezinárodních dárců dalších téměř bilion korun

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje od mezinárodních dárců dalších 38 miliard dolarů (961 miliard Kč). Ukrajině mají příští rok pomoct vyrovnat odhadovaný rozpočtový deficit. Zelenskyj to řekl v on-line projevu k fóru, které se sešlo na výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) ve Washingtonu.

"Čím více pomoci Ukrajina nyní dostane, tím dříve skončíme ruskou válku, a tím dříve a spolehlivěji zaručíme, že se tak krutá válka nerozšíří do dalších zemí," řekl ukrajinský prezident.

MMF v pátek schválil Ukrajině dodatečné nouzové financování za 1,3 miliardy dolarů, o které Kyjev žádal. Zemi má pomoct udržet v chodu ekonomiku při trvajícím boji s Ruskem. Světová banka počátkem tohoto měsíce uvedla, že ukrajinská ekonomika zdevastovaná invazí ruských vojsk v letošním roce klesne o 35 procent.

Zelenskyj dnes řekl, že Ukrajina žádá, aby byla vytvořena stálá pracovní skupina, která by jeho zemi poskytovala pomoc. Ukrajina podle něj potřebuje 17 miliard dolarů na přestavbu klíčové infrastruktury, poškozených obytných domů a škol. Dvě miliardy dolarů jsou potřeba na přestavbu energetické infrastruktury, ne méně než pět miliard dolarů na úvěrové limity pro nákup uhlí a plynu. Kyjev také žádá, aby mu MMF poskytl nový úvěrový program za 20 miliard dolarů.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes požádal ministry financí, aby zkonfiskovali zmražená ruská aktiva za stovky miliard dolarů. Západní protiruské sankce by se podle něj měly zesílit. Ukrajina bude potřebovat příští rok 55 miliard dolarů externího financování, řekl Šmyhal.

Ministři financí států skupiny G7 dnes ve Washingtonu na okraji podzimního jednání MMF uvedli, že chtějí Ukrajině poskytovat finanční pomoc i příští rok. Letošní nejnaléhavější finanční potřeby Ukrajiny jsou podle nich pokryty. Kromě vojenské a humanitární podpory už země dostala rozpočtovou podporu ve výši 20,7 miliardy amerických dolarů, celkem je pro ni na letošní rok vyčleněno 33,3 miliardy dolarů. Největším podporovatelem Ukrajiny jsou Spojené státy, z evropských zemí poskytuje nejvíce peněz Německo.

Související

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel na žádost Fialy odvolal Bartoše

Prezident Petr Pavel vyhověl návrhu premiéra Petra Fialy na odvolání předsedy strany Piráti Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Koaliční strana TOP 09 má zájem o Ministerstvo zahraničních věcí, uvedl server idnes.cz.

včera

Česká pirátská strana, ilustrační foto

Piráti schválili jasnou většinou odchod z vlády

Piráti podpořili odstoupení strany od koaliční smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek premiérem Petrem Fialou. Pro bylo 709 z 894 členů Pirátů, kteří se zúčastnili internetového hlasování. Podporu návrhu tak vyjádřilo 79,3 procent hlasujících. Pirátští ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun podají demisi v úterý 1. října.

včera

Antony Blinken

Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí uvedl, že svět je nyní bezpečnější po zabití vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, izraelskými silami. Nasralláha označil za "brutálního teroristu" a zdůraznil, že nejlepší cestou k dosažení stability na Blízkém východě je diplomacie. 

včera

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli

Teherán zareaguje na každý z "zločinů" Izraele, oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

včera

včera

včera

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

včera

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

včera

včera

včera

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

včera

včera

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy