Zelenskyj požaduje od mezinárodních dárců dalších téměř bilion korun

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje od mezinárodních dárců dalších 38 miliard dolarů (961 miliard Kč). Ukrajině mají příští rok pomoct vyrovnat odhadovaný rozpočtový deficit. Zelenskyj to řekl v on-line projevu k fóru, které se sešlo na výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) ve Washingtonu.

"Čím více pomoci Ukrajina nyní dostane, tím dříve skončíme ruskou válku, a tím dříve a spolehlivěji zaručíme, že se tak krutá válka nerozšíří do dalších zemí," řekl ukrajinský prezident.

MMF v pátek schválil Ukrajině dodatečné nouzové financování za 1,3 miliardy dolarů, o které Kyjev žádal. Zemi má pomoct udržet v chodu ekonomiku při trvajícím boji s Ruskem. Světová banka počátkem tohoto měsíce uvedla, že ukrajinská ekonomika zdevastovaná invazí ruských vojsk v letošním roce klesne o 35 procent.

Zelenskyj dnes řekl, že Ukrajina žádá, aby byla vytvořena stálá pracovní skupina, která by jeho zemi poskytovala pomoc. Ukrajina podle něj potřebuje 17 miliard dolarů na přestavbu klíčové infrastruktury, poškozených obytných domů a škol. Dvě miliardy dolarů jsou potřeba na přestavbu energetické infrastruktury, ne méně než pět miliard dolarů na úvěrové limity pro nákup uhlí a plynu. Kyjev také žádá, aby mu MMF poskytl nový úvěrový program za 20 miliard dolarů.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes požádal ministry financí, aby zkonfiskovali zmražená ruská aktiva za stovky miliard dolarů. Západní protiruské sankce by se podle něj měly zesílit. Ukrajina bude potřebovat příští rok 55 miliard dolarů externího financování, řekl Šmyhal.

Ministři financí států skupiny G7 dnes ve Washingtonu na okraji podzimního jednání MMF uvedli, že chtějí Ukrajině poskytovat finanční pomoc i příští rok. Letošní nejnaléhavější finanční potřeby Ukrajiny jsou podle nich pokryty. Kromě vojenské a humanitární podpory už země dostala rozpočtovou podporu ve výši 20,7 miliardy amerických dolarů, celkem je pro ni na letošní rok vyčleněno 33,3 miliardy dolarů. Největším podporovatelem Ukrajiny jsou Spojené státy, z evropských zemí poskytuje nejvíce peněz Německo.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy