Zkáza v Albánii: Zemětřesení bylo nejsilnější od roku 1926, počet mrtvých dál roste

Po ničivém úterním zemětřesení v Albánii byla v noci na dnešek nalezena další tři těla, a bilance mrtvých tak vzrostla na 49. Oznámil to dnes albánský premiér Edi Rama. Agentura AP napsala, že pátrání po možných přeživších v této balkánské zemi pomalu končí. Záchranáři však stále prohledávají trosky hotelu u pláže v přístavním městě Durrës, které se nachází asi 33 kilometrů západně od Tirany.

Ministryně zdravotnictví Ogerta Manastirliuová uvedla, že při zemětřesení, které mělo sílu 6,4 stupně a které Albánii zasáhlo před rozedněním, bylo zraněno 2000 lidí. Číslo se opírá o údaje získané z nemocnic, menších klinik, domácností a od lidí žijících dočasně ve stanech poté, co byly jejich domy zničeny.

Premiér Rama dnes uvedl, že zemětřesení podle dosavadních odhadů vážně poškodilo 700 domů v Durrësu a přes 235 v Tiraně.

Nejzávažnější škody otřesy podle agentury AP napáchaly ve městech Durrës a Thumanë. Pátrací operace v Thumanë skončila již ve středu.

"Nyní pro nás přichází těžká chvíle, kdy budeme muset nepřetržitě pracovat na tom, abychom život vrátili do normálních kolejí," uvedl Rama s tím, že požádal o mezinárodní pomoc s rekonstrukcí. Premiér se rovněž zavázal, že lidem, kteří se ocitli v důsledku zemětřesení bez střechy nad hlavou, zajistí do roka lepší životní podmínky než předtím.

V Thumanë strávilo asi 500 lidí již třetí noc v řadě ve stanech, zhruba 2000 lidí z měst Thumanë a Durrës bylo přechodně ubytováno v hotelech, školách a tělocvičnách.

Albánii v úterý zasáhlo nejsilnější zemětřesení za desítky let. Podle albánského seismologa Rrapa Ormena bylo v oblasti Drače nejsilnější od roku 1926. Zároveň má úterní zemětřesení tragičtější následky než to, které zemi postihlo v roce 1979, kdy zahynulo 40 lidí. Kromě Albánie byly otřesy tentokrát patrné i v Řecku, Srbsku, Kosovu, Černé Hoře či v Itálii. Pomoc Albánii nabídla řada států, včetně Česka

Na Balkáně jsou zemětřesení poměrně častá, protože leží v seismicky aktivní oblasti. V severomakedonské metropoli Skopje při zemětřesení v roce 1963 zemřelo více než 1000 lidí.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 

Více souvisejících

albánie Zemětřesení katastrofy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.

před 7 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

včera

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak

Americký prezident Donald Trump dělá v posledních dnech všechno možné, aby proti sobě poštval katolíky. Po slovním výpadu vůči papeži Lvovi XIV. dokonce zveřejnil obrázek, na němž se připodobnil ke Kristovi. Později ho smazal a přišel s poměrně nevěrohodným vysvětlením. 

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

včera

Generální tajemník NATO Mark Rutte přijede na oficiální návštěvu České republiky

Generální tajemník NATO Mark Rutte se chystá na oficiální návštěvu České republiky, která se uskuteční ve čtvrtek 16. dubna 2026. Tato cesta představuje důležitý bod v rámci koordinace bezpečnostní politiky a vztahů mezi Severoatlantickou aliancí a českou vládou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy