Evropský lídr po rozhovoru s Putinem mírní nadšení: Od jednání s Ruskem nic nečekejte, Kreml žádný mír nechce

Norský předseda vlády v rozhovoru zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin doposud neprojevil opravdovou ochotu k dosažení trvalého míru. Poznamenal, že Moskva se do rozhovorů zapojuje spíše z taktických důvodů, než aby usilovala o spravedlivé ukončení konfliktu. Dodal, že samotná přítomnost ruské delegace na schůzce nicméně signalizuje určitou ochotu zasednout k jednacímu stolu.

Na programu nadcházejících jednání mezi USA, Ukrajinou a Ruskem by se podle dostupných informací měly objevit konkrétní body. Mezi probíranými tématy figuruje možné příměří v Černém moři zajišťující bezpečnou dopravu obilí či zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Účastníci se mají zabývat také zmrazením frontové linie a opatřeními k budování vzájemné důvěry včetně výměny zajatců.

Velkou obavou pro evropské země zůstává skutečnost, zda se americká administrativa nesnaží vyjednat dohodu na úkor bezpečnosti celého kontinentu. Norský premiér varoval, že otázky evropské bezpečnostní architektury se nesmí stát předmětem politického obchodu. Jakékoliv debaty o změnách bezpečnostního uspořádání podle něj musí proběhnout až po úplném skončení války na Ukrajině.

Zahraniční partneři na evropské politické scéně momentálně řeší, jakým způsobem zajistit silné a jednotné zastoupení evropských zájmů. Italská premiérka Giorgia Meloniová a další lídři upozorňují na absenci ucelené strategie ze strany Evropské unie. Diskuze se vedou o tom, zda by jménem celé Evropy měla vystupovat konkrétní pověřená osobnost či uskupení států.

Pozornost přitáhl také nedávný telefonický kontakt mezi norským premiérem, finským prezidentem Alexandrem Stubbem a šéfem Kremlu. Tento přímý krok vyvolal v některých severských a baltských zemích rozpaky kvůli snaze o pokračující mezinárodní izolaci Ruska. Støre ovšem obhájil toto rozhodnutí s tím, že Kreml ve skutečnosti zcela izolovaný není a komunikace je nezbytná.

Během devadesátiminutového telefonátu podle jeho slov proběhla věcná a profesionální výměna názorů na aktuální geopolitickou situaci. Støre uvedl, že ruský vůdce přednesl své argumenty jasným a srozumitelným způsobem bez zbytečných odboček do historie. Zároveň však zopakoval, že kdyby Moskva skutečně chtěla mír, k celé vojenské agresi by vůbec nedošlo.

Spojené státy mezitím vystupují v roli hlavního mediátora celého diplomatického procesu pod vedením Donalda Trumpa a jeho vyslanců. Oslo v předchozích týdnech hostilo důležitou schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, která měla pomoci sladit pozice Kyjeva a Washingtonu. Některé výroky amerických vyslanců ovšem vyvolaly v Evropě značné znepokojení a pochybnosti o dalším směřování mírových snah.

Evropské státy se tak ocitají v obtížné pozici, kdy čelí tlaku na rychlé ukončení konfliktu a zároveň obavám z oslabení role Severoatlantické aliance. Někteří vysocí představitelé přiznávají, že opakovaná kritika aliance ze strany amerických představitelů podkopává její obranný potenciál. Støre přesto trvá na tom, že NATO si uchovává svou sílu a zůstává klíčovým pilířem bezpečnosti.