Experti pozorují napříč USA eskalaci útoků na svobodu projevu

Ve státě Idaho zakázali umělkyni vystavovat některá díla. Ve Washingtonu státní zákonodárce navrhl zřízení telefonní linky, jejímž prostřednictvím by vláda mohla mapovat urážlivá vyjádření. Na Floridě bojují blogeři proti návrhu zákona, který by od nich vyžadoval úřední registraci, pakliže by ve svých textech kritizovali veřejné činitele. A mezitím se množí zákazy knih nebo vystoupení mužů v ženských kostýmech, píše agentura AP v článku o tom, proč experti varují před sílícími útoky na svobodu projevu napříč Spojenými státy.

"V celé zemi jsme svědky rozsáhlých útoků na svobody garantované prvním dodatkem (americké ústavy), na všech úrovních státu. Šíří se cenzura a je to velmi znepokojivé," řekl vedoucí legislativního a politického oddělení neziskové organizace Foundation for Individual Rights and Expression (FIRE) Joe Cohn. Poukázal mimo jiné na nové zákony mířící proti vystoupením označovaným jako drag nebo restrikce ohledně nabídky ve veřejných a školních knihovnách.

"Na vysokých školách sledujeme údaje o pokusech nechat potrestat nebo dokonce vyhodit akademiky za výroky či jiné projevy. Ta čísla jsou zarážející, jsou na nejvyšší úrovni, co jsme viděli za 20 let naší existence," pokračoval.

Stav práv plynoucích z prvního dodatku ústavy byl v USA v posledních desetiletích stabilní, míní Ken Paulson, který vede "centrum svobody slova" při veřejné vysoké škole Middle Tennessee State University. V posledních letech se však podle něj mnohé státy vracejí k metodám, které v 50. letech používali lidé, jako byl senátor Joe McCarthy. Ten se společně s dalšími snažil umlčet politické oponenty tím, že je vykresloval jako komunisty nebo socialisty, a za pomoci strachu a veřejných obvinění potlačoval základní práva. Pojem "mccarthismus" se následně stal synonymem nepodložených útoků na svobodu slova.

"Pozorujeme koordinovanou vlnu, jakou jsme neviděli desítky let," řekl Paulson. Vypíchl přitom Floridu, kde republikánský guvernér Ron DeSantis prosazuje kriminalizaci vystoupení typu drag či omezení na to, jakými zájmeny mohou učitelé hovořit o svých studentech. "Je vskutku neuvěřitelné, že se tolik politiků ohání svobodou, zatímco dělají všechno pro to, aby narušili právo Američanů na svobodu projevu," dodal Paulson.

Podle Cohna nicméně cenzura není výsadní doménou jednoho politického proudu. Krizovou linku zvažovanou ve státě Washington, která nakonec ztroskotala v parlamentním výboru, navrhl státní senátor Demokratické strany. Cílem plánu bylo pomoci státu sbírat informace o projevech nenávisti a poskytovat podporu obětem v době, kdy jsou počty nahlášených zločinů motivovaných nenávistí na vzestupu. Nenávistné výroky, jakkoli mohou být odpudivé, však stále spadají do projevů chráněných prvním dodatkem a kritici zmíněného plánu včetně FIRE vyjadřovali názor, že by šel proti duchu ústavy.

"Lidé u moci vždy cílí na své politické oponenty, takže to, kdo je umlčován, ve skutečnosti záleží na tom, kde se nacházíte a jaký je individuální kontext," míní Cohn.

Na vlastní kůži to minulý týden pocítila umělkyně Katrina Majkutová, když její díla, která v uplynulých letech předvedla ve více než 20 státech, zakázali vystavovat na státní škole v Lewistownu v Idahu. Majkutová využívá vyšívání, aby poukázala na historicky úzké pojetí role matek a manželek a vysoká škola Lewis-Clark State College (LCSC) ji najala jako kurátorku výstavy na téma chronických nemocí, těhotenství a násilí páchaného střelnými zbraněmi. Den před zahájením bylo Majkutové a dalším dvěma umělcům řečeno, že některá z jejich děl budou odstraněna.

Důvodem byly obavy z porušení zákona, který zakazuje státem financovaným institucím šířit informace, které by mohly být chápány jako nabádání k umělým potratům. V případě Majkutové se cenzura dotkla výšivky ukazující prášky, které se používají k přerušení těhotenství a plakety popisující zákony o potratech v Idahu.

"Bylo šokující a bizarní být takhle cenzurovaná," řekla Majkutová. Mluvčí LCSC uvedl, že škola se pro intervenci rozhodla po poradě s právníky, zda by příslušná díla mohla porušovat zmíněný zákon. Republikánský zákonodárce a strůjce opatření Bruce Skaug uvedl, že cílem normy není "bránit otevřené diskusi o potratech", nýbrž zamezit jejich propagaci za peníze daňových poplatníků.

Incident s výstavou přišel dva měsíce po jiném kontroverzním Skaugově rozhodnutí. V lednu jakožto předseda právního výboru státní sněmovny oznámil, že na slyšeních výboru nebudou moci promlouvat lidé mladší 18 let. Zákonodárci mohou zavádět podobná omezení a často je využívají k urychlení legislativní práce, nicméně restrikce založená na věku se zdála být bezprecedentním krokem. V západoamerickém státě spustila mládežnickou informační kampaň a protesty a sněmovna nakonec povolila vystoupení neplnoletých s písemným souhlasem rodičů.

Podle Cohna dění v Idahu i jinde ilustruje nebezpečí spojené se snahami omezit vyjadřování lidí, kteří mají jiné názory. "Musíme se mít neustále na pozoru, chceme-li, aby přežila naše kultura osobních svobod," řekl. "Se špatnými nápady je lepší se vypořádat debatou a dialogem než vládní cenzurou," dodal Cohn.

Související

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.
Alexandr Darčiev

Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají

Ruské ministerstvo zahraničních věcí ve středu oznámilo náhlé úmrtí velvyslance Ruské federace ve Spojených státech amerických Alexandra Darčieva. Zkušený diplomat zemřel ve věku šedesáti šesti let, aniž by úřad v oficiálním prohlášení uvedl konkrétní příčinu jeho skonu. Zpráva o jeho úmrtí překvapila diplomatickou scénu v USA i v Rusku.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 14 minutami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 5 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 6 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy