Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

Podle Hanse Klugeho, šéfa evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO), by se Evropa měla zaměřit na kombinaci dlouhodobých řešení, jako jsou stín, izolace budov či chladicí centra, s cíleným zaváděním klimatizací pro nejvíce ohrožené skupiny.

Odhady WHO ukazují, že v Evropě v posledních čtyřech letech zemřelo v důsledku horka přes 200 tisíc lidí. Zatímco ve Spojených státech má klimatizaci 90 % domácností, v mnoha evropských zemích je toto číslo výrazně nižší, což vyvolává kritiku i ze strany zámořských komentátorů včetně Elona Muska.

Situace napříč kontinentem se však liší v závislosti na regionu a místních podmínkách. V Itálii a Španělsku již podíl domácností vybavených klimatizací přesáhl polovinu, ve Francii činí průměrně 24 %, přičemž v horkých jižních oblastech dosahuje až 48 %. Naproti tomu v Německu má pevné chladicí zařízení pouze 6 % domovů.

Tento nízký podíl je částečně způsoben vysokým množstvím lidí žijících v podnájmech, ale také přístupem samotných obyvatel, z nichž mnozí považují nákup klimatizace kvůli několika horkým dnům za zbytečný, nebo dopady klimatických změn zcela zlehčují.

Klimatologové a další odborníci zároveň poukazují na ekologická a infrastrukturní rizika masového zavádění klimatizací, mezi která patří vypouštění horkého vzduchu do ulic, což zhoršuje efekt městských tepelných ostrovů, nebo hrozba přetížení elektrických sítí.

Na druhou stranu vliv na emise uhlíku v Evropě klesá díky rychlému přechodu k obnovitelným zdrojům energie. Podle klimatoložky Chloe Brimicombe z Oxfordské univerzity současná krize odhaluje také společenskou nerovnost a špatně nastavené priority, kdy se obrovské množství energie a vody spotřebovává na chlazení datových center pro umělou inteligenci, namísto toho, aby byla prvořadá ochrana lidských životů.