Za vysokou porodností je nepochopení islámu, tvrdí prezident Nigeru. Straší Evropu další vlnou uprchlíků

Počet utečenců směřujících do Evropy by totiž v budoucnu mohl dosáhnout vyšší úrovně, než v období druhé světové války.

Issoufou tvrdí, že se mu postupně podařilo porodnost v zemi snížit na šest dětí na ženu. Podle posledních oficiálních údajů Světové banky dosahovala v roce 2016 porodnost v Nigeru 7,2 dětí na ženu. "Dokud nepřišel islám, ženy mívaly děti v 18 letech, ale kvůli špatnému pochopení islámu mají dnes děti dvanácti či třináctileté dívky. Co ale říká korán? [...] mluví o zodpovědném rodičovství. Islám praví, že byste měl mít děti, pouze pokud se o ně dokážete dobře postarat a vzdělat je," prohlásil prezident s ujištěním, že jeho postoj není v rozporu s názory místních imámů a dalších náboženských vůdců.

Niger měl v roce 1990 osm milionů obyvatel, v roce 2018 to bylo již 22,4 milionu. "Růst populace činí čtyři procenta za rok. Za dalších 17 let se obyvatelstvo zdvojnásobí," uvedl Issoufou.

Míra migrace z Nigeru potom podle něj bude záviset na tom, jak bude postupovat změna klimatu. Země se už nyní potýká s náhlým střídáním sucha a záplav, což vede k degradaci orné půdy a ztrátě lesního porostu. Z čadského jezera zmizelo 90 procent vody a problémy jsou i s místními řekami, upozornil prezident. Každý rok Niger přijde o 100.000 hektarů zemědělské půdy, tedy o plochu dvakrát větší, než je rozloha Prahy.

"Ti, kteří jsou za změnu klimatu nejméně zodpovědní, budou trpět jejími nejhoršími důsledky. Situaci nezlepšuje to, že státy s rozvinutým průmyslem ne vždy plní svoje sliby," poznamenal Issoufou s tím, že až lidé v jeho zemi začnou rozumět příčinám změn klimatu, mohlo by to vést ke vzteku a společenským nepokojům.

Do jaké míry povedou klimatické a demografické změny v Africe k růstu migrace do Evropy je předmětem sporů. Většina expertů se domnívá, že největší část přesunů obyvatelstva bude v rámci afrického kontinentu. Podle Issoufoua to záleží také na tom, zda se podaří najít práci pro téměř 30 milionů Afričanů, kteří mají podle demografických prognóz v roce 2050 každý rok vstoupit na pracovní trh. Pomoci by v tom měla kontinentální zóna volného obchodu, na kterou nedávno přistoupilo 54 afrických států. Jejím cílem je podle Issoufoua ukončit "balkanizaci kontinentu kolonialisty".

Evropská unie poskytla Nigeru 610 milionů eur (15,68 miliard korun) na zesílení dozoru na jeho severní hranici. Ta se po politickém kolapsu v Libyi stala v podstatě pomezím Afriky a Evropy. Cílem bylo zmírnit počet afrických migrantů, kteří míří za lepšími životními podmínkami do Evropy.