Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vědci se shodují, že takto neobvyklé teploty by byly bez lidskou činností způsobené změny klimatu téměř nemožné. Podle propočtů bylo zaznamenáno přibližně 6 800 nadměrných úmrtí v Německu, 2 200 ve Velké Británii, 2 000 ve Francii, 1 740 v Belgii, 810 ve Španělsku a 480 v Nizozemsku. Samostatná data monitorovací služby EuroMOMO navíc ukázala, že ve 27 sledovaných evropských zemích zemřelo jen mezi 22. a 28. červnem o 10 650 lidí více, než je dlouhodobý průměr.

Ukazatel nadměrné úmrtnosti zachycuje zvýšený počet úmrtí ze všech příčin ve srovnání s běžným stavem a používá se k rychlému zhodnocení dopadů veder. Určit přesný počet přímých obětí horkého počasí je totiž velmi složité, protože vysoké teploty nezpůsobují pouze úžehy či úpaly, ale především zhoršují průběh již existujících chronických onemocnění. Odborníci z dánského Statens Serum Institut potvrdili, že pro takto neobvyklý nárůst počtu úmrtí v Evropě neexistuje žádné jiné vysvětlení než právě vlna veder.

Ve Francii, kde teploty místy překročily hranici 40 stupňů Celsia, zaznamenal tamní úřad veřejného zdraví v týdnu od 22. do 28. června celkem 2 025 nadměrných úmrtí. To představuje nárůst o 29 procent oproti předchozímu týdnu, přičemž většina obětí byla starší 45 let. Extrémní situace nastala v regionu Île-de-France zahrnujícím hlavní město Paříž, kde úmrtnost stoupla o necelých 63 procent, což odpovídá 619 nadměrným úmrtím. Zdravotní úřad navíc varoval, že toto číslo může být ve skutečnosti ještě vyšší.

Belgie zaznamenala v období od 18. června do 1. července celkem 1 747 nadměrných úmrtí, což z této vlny veder učinilo nejtragičtější horké období od začátku vedení těchto záznamů v roce 2000. Nejvíce zasaženým regionem bylo francouzsky mluvící Valonsko, kde úmrtnost vzrostla o 76 procent. Ačkoli jsou nejohroženější skupinou senioři, tamní institut veřejného zdraví Sciensano upozornil, že 280 z těchto nadměrných úmrtí se týkalo osob mladších 65 let.

V Německu evidoval statistický úřad během kritického týdnu na konci června 6 800 nadměrných úmrtí. Institut Roberta Kocha, který vyvinul speciální model pro odhad úmrtnosti spojené s horkem, odhaduje, že vysokým teplotám lze v letošním roce připsat již 5 100 úmrtí, z nichž drtivá většina nastala právě během červnové vlny veder. Také němečtí odborníci upozorňují, že tyto modelové výpočty mohou skutečný stav spíše podhodnocovat.

Španělsko registrovalo mezi 18. a 30. červnem celkem 812 nadměrných úmrtí, která lze přímo připsat příčinám souvisejícím s horkem. Přestože teploty v některých částech země rovněž vystoupaly vysoko nad 40 stupňů Celsia, následky nebyly tak tragické jako v jiných státech západní Evropy. Důvodem je pravděpodobně výrazně vyšší vybavenost domácností klimatizací, kterou má ve Španělsku přibližně 40 procent domácností, zatímco celoevropský průměr se pohybuje kolem 20 procent.

Nizozemský národní institut veřejného zdraví zaznamenal ve stejném červnovém týdnu 480 nadměrných úmrtí, přičemž většina z nich se týkala lidí starších 80 let. Úřad však zároveň upozornil, že ucelený obraz o celkových dopadech extrémních veder bude k dispozici až za několik týdnů, po zpracování všech dodatečných administrativních dat o úmrtnosti v zemi.

Ve Velké Británii vědci odhadují, že v Anglii a Walesu zemřelo v důsledku horka mezi 18. a 28. červnem přibližně 2 200 lidí. Za období května a června pak celkový počet obětí vysokých teplot dosáhl zhruba 2 700. Na těchto výpočtech se podíleli odborníci z Imperial College London, britského meteorologického úřadu Met Office a London School of Hygiene and Tropical Medicine.

Britští výzkumníci zároveň spočítali, že celých 42 procent z těchto úmrtí lze přímo připsat zvýšení teplot v důsledku klimatických změn. Britský ministr pro energetiku Ed Miliband v reakci na tyto závěry prohlásil, že rekordní vlny veder jasně ukazují, že klimatická krize již nepředstavuje hrozbu pro vzdálenou budoucnost, ale je reálným nebezpečím pro současnost.