Falešný mír nemá smysl. Jednáte za zády Ukrajiny, žádné ruské ultimátum nepřijmeme, vzkazuje Kyjev

Rozhovory mezi americkou a ruskou delegací začaly jen několik hodin poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu desítkami dronů. Při útocích zemřeli nejméně dva lidé a 26 dalších bylo zraněno, uvedl The Guardian.

Jeden z dronů zasáhl horní patro výškové budovy ve městě Dolynska v Kirovohradské oblasti. Matka a její dvě děti byly těžce zraněny a převezeny do nemocnice. „Byla to těžká noc,“ komentoval situaci gubernátor oblasti Andrij Rajkovyč.

Krátce po skončení jednání v Rijádu se v hlavním městě Kyjevě rozezněly sirény a miliony Ukrajinců dostaly textové zprávy s výzvou, aby vyhledaly úkryt kvůli hrozbě ruského raketového útoku.

Zelenskyj promluvil po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem v Ankaře a jasně řekl, že Ukrajina nepřijme žádné výsledky vyjednávání mezi USA a Ruskem, pokud u nich nebude zastoupena.

„Zdá se, že USA nyní diskutují o ultimátu, které Putin předložil na začátku války,“ řekl novinářům. „Opět se rozhoduje o Ukrajině bez Ukrajiny. Proč by si někdo myslel, že přijmeme tato ultimáta teď, když jsme je odmítli v nejtěžších chvílích války?“

Zelenskyj dále zdůraznil, že se nevzdá žádného ukrajinského území a bude se snažit diplomatickou cestou získat zpět okupovaná města a vesnice. „Budou ukrajinská. O tom nemůže být žádný kompromis,“ dodal.

Podle agentury Reuters Zelenskyj odložil plánovanou návštěvu Saúdské Arábie, aby neposkytl jednáním mezi Ruskem a USA legitimitu.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak označil mírová vyjednávání v Rijádu za absurdní, protože Moskva o nich hovoří ve stejný den, kdy její armáda odpálila na Ukrajinu 176 dronů.

Podoljak kritizoval americko-ruská jednání jako nedostatečně připravená a obvinil USA z „podivné a demotivující appeasementové politiky vůči agresorovi“.

Mezi Ukrajinci panuje obava, že by rychlá dohoda mezi Trumpovou administrativou a Ruskem mohla vést k dalšímu „Minsku 3“ – tedy mírové dohodě, kterou by Moskva následně stejně porušila.

Ukrajina má hořké zkušenosti s předchozími mírovými dohodami z let 2014 a 2015, kdy byly v běloruském Minsku podepsány dohody mezi Ukrajinou a Ruskem po anexi Krymu a ruském vpádu na Donbas. Oba dokumenty však byly opakovaně porušovány ruskou armádou a separatisty.

„Nemá smysl vytvářet falešný mír, který by jen vedl k nevyhnutelnému pokračování války,“ varoval Podoljak.

Další velkou obavou Ukrajinců je, že součástí potenciální dohody mezi Trumpem a Putinem by bylo uspořádání předčasných prezidentských voleb ihned po uzavření příměří – a to ještě před finální mírovou dohodou.

Ukrajinští komentátoři se domnívají, že cílem by mohlo být oslabení Zelenského a dosažení toho, aby byl nahrazen pro-ruským kandidátem.

Podle ukrajinských zákonů není možné pořádat volby během válečného stavu, což podporují i evropské ambasády v Kyjevě. Navíc miliony Ukrajinců utekly do zahraničí a stovky tisíc vojáků stále bojují na frontě.

Bílý dům se rozhodl nepozvat Ukrajinu ani evropské spojence k přímým jednáním s Ruskem v Rijádu. Bylo to vůbec první bilaterální jednání mezi USA a Ruskem od začátku války v roce 2022.

Ukrajinský exministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval, že mírová dohoda není na dohled, a vyzval Kyjev, aby odolával tlaku na rychlé řešení konfliktu.

„Mír není vidět ani na obzoru. Putin si stále myslí, že může všechny přelstít, že čas je na jeho straně a že Západ ustupuje,“ uvedl Kuleba. Podle něj je Putinova skutečná ambice ovládnout celou Ukrajinu. „Nepřišel si pro kousek země. Přišel si pro celou Ukrajinu,“ varoval Kuleba.