Francie posílá Ukrajině novou sérii raket země-vzduch Aster

Francie posílá Ukrajině novou sérii raket země-vzduch Aster 30 určených pro již dodané systémy protivzdušné obrany SAMP/T-MAMBA. Ve francouzském parlamentu o tom v úterý informoval ministr obrany Sébastien Lecornu.

Jak uvedla agentura Reuters, Lecornu ve svém vystoupení poslanců seznámil s tím, že právě podepsal souhlas na dodávku druhé várky raket Aster. Podle něj tak mamby, které Francie a Itálie společně předaly Ukrajině, budou moci pokračovat "v zachycování ruských raket, které by mohly zaútočit na Kyjev" .

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil rozmístění komplexu SAMP/T na Ukrajině jako hotovou věc v červnu minulého roku. Koncem března letošního roku Lecornu oznámil, že se připravuje nový balík vojenské pomoci Ukrajině včetně raket Aster.

I Rusko dostává raketovou podporu zvenčí. Ukrajinská generální prokuratura uvedla, že prozkoumala trosky 21 z přibližně 50 balistických střel vypálených Ruskem od konce prosince do konce února. Cílem je posoudit možnou vojenskou spolupráci mezi Moskvou a Pchjongjangem, uvedla agentura Reuters.

Prokuratura uvedla, že poruchovost těchto severokorejských zbraní byla vysoká. "Přibližně polovina severokorejských střel se vychýlila ze své plánované dráhy a vybuchla ve vzduchu," uvedla prokuratura a dodala, že v takových případech trosky nezískala.

Střely ze Severní Koreje tvoří jen malou část ruské munice ve válce na Ukrajině, píše Reuters. Jejich případné použití však vyvolává obavy v Jižní Koreji či USA, protože by to mohla být předzvěst konce téměř dvacetiletého úsilí stálých členů Rady bezpečnosti OSN (RB OSN) zabránit Pchjongjangu rozšiřovat své programy jaderných a balistických raket.

Rusko provádí kroky, které OSN ztíží dohled nad zbrojními sankcemi vůči KLDR. Moskva koncem března vetovala návrh rezoluce RB OSN o prodloužení dohledu expertů OSN nad sankcemi vůči Severní Koreji. Čína, která je stejně jako Rusko jedním z pěti stálých členů RB OSN, se hlasování zdržela.

Podle jihokorejského ministra obrany Sina Won-sika pracují severokorejské muniční továrny na plný výkon s cílem dodávat zbraně do Ruska výměnou za potraviny a další komodity.

"Zatímco některé zbrojařské továrny v Severní Koreji pracují pouze na 30 procent své kapacity kvůli nedostatku surovin a energie, jiné, zejména ty vyrábějící zbraně a střely pro Rusko, pracují na plný výkon," uvedl Sin na únorovém setkání s novináři.

Ministr také sdělil, že od zářijového summitu mezi severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem dodala Severní Korea do Ruska přibližně 6700 kontejnerů zboží, které mohly obsahovat přibližně tři miliony nábojů 152 mm dělostřeleckých granátů nebo půl milionu 122 mm dělostřeleckých granátů.

Podle Sina Severní Korea pravděpodobně získává potraviny a další komodity, stejně jako suroviny a součástky pro výrobu zbraní, výměnou za dodávky zbraní do Ruska.

Ministr také předpokládá, že Rusko poskytlo Severní Koreji technologie související s družicemi. Severní Korea loni v listopadu vypustila svou první špionážní družici a avizovala, že letos vypustí další tři. Nicméně Sin vyjádřil pochybnosti o tvrzení Severní Koreje, že jsou schopny fotografovat hlavní vojenské objekty Jižní Koreje a USA.

S narůstající závislostí Ruska na severokorejských municích a zbraních Sin předpokládá, že se v budoucnu pravděpodobně rozšíří rozsah ruské vojenské technologické pomoci.

Tato zpráva přichází v době rostoucích obav z údajných dodávek zbraní ze Severní Koreje do Ruska, které jsou údajně určeny k použití ve válce proti Ukrajině. Ukrajina se momentálně potýká s nedostatkem munice v důsledku zpožděné vojenské pomoci ze strany Západu. 

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

Více souvisejících

válka na Ukrajině rakety Aster

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 10 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 11 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 14 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 15 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy