FSB nezvládla ukrajinský vpád do Kurské oblasti. Místo nápravy ukazuje prstem

FSB selhala při hodnocení hrozby ukrajinského vpádu do Kurské oblasti. Místo úspěšné obrany země její ředitel svalil vinu na obce v pohraničí a sdělil, že situace je pod kontrolou. Toto chování ale poukazuje spíše na bezmeznou oddanost Vladimiru Putinovi, který z různých selhání vlastních bezpečnostních složek viní kohokoli, jen ne tyto složky.

Rusko se už měsíc snaží vypořádat s vpádem ukrajinských jednotek na území Kurské oblasti, a stále se mu to nedaří. Federální bezpečnostní služba (FSB) je z velké části zodpovědná za ochranu hranic, ale situaci, kterou původně označila za „ozbrojenou provokaci“, podle amerického listu New York Times vůbec nezvládá.

FSB dle informací NY Times nejenže nedokázala dobře ochránit ruskou hranici v Kurské oblasti, ukrajinský vpád totiž ani nepředpokládala. Pro jednu z nejsilnějších zpravodajských služeb světa s rozsáhlou sítí agentů a obrovskému rozpočtu to znamená masivní selhání, s nímž je zřejmě nespokojený i ruský prezident Vladimir Putin.

Ukrajinské jednotky, než aby narazily na odpor, pronikly na území Kurské oblasti velmi jednoduše, a nakonec dobyly i několik obcí v čele s městem Sudža. „Mluvíme o mnoha a mnoha jednotkách, které měly něco vidět a selhaly,“ přiblížil spisovatel Andrej Soldatov, který svou kariéru věnuje výzkumu ruských bezpečnostních služeb.

Šéf FSB Alexandr Bortnikov dokonce svalil vinu na obce v pohraničí. Týden po ukrajinském vpádu ujišťoval veřejnost, že je vše pod kontrolou. „V současné době jsou přijímána všechna nezbytná opatření k ochraně našich občanů,“ prohlásil.

Tento ukrajinský vpád ale není jediným selháním FSB za poslední dobu. Březnový útok v koncertní hale u Moskvy se odehrál dva týdny poté, co americké velvyslanectví v Rusku vydalo varování před možnými teroristickými útoky na veřejných místech.

Američtí občané byli tehdy vyzváni, aby se vyhnuli velkým shromážděním včetně koncertů v Rusku. K varování se tehdy přidaly i Lotyšsko, Jižní Korea, Švédsko, Kanada, Německo a Česko. Jenže Rusové zachovali opačný přístup. Útok proběhl a ředitel FSB Bortnikov tvrdil, že za ním stojí Islámský stát napojený na Kyjev.

FSB byla také zaskočena ve chvíli, kdy se šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin rozhodl pro své tažení na Moskvu, které mělo za cíl svrhnout ruské vojenské vedení. Jeho bojovníci obsadili velitelství ruské armády v Rostově na Donu, sestřelili vojenská letadla a pokračovali směrem k hlavnímu městu, než Bělorusko mediálně zprostředkovalo dohodu o ukončení jejich 24hodinového povstání. Prigožin zahynul o dva měsíce později při leteckém neštěstí.

Podle hodnocení spisovatele Soldatova je nyní Putin v nepříjemné situaci. „Je to lekce, kterou dostal od Stalina. Za války nemůžete trestat své agentury, protože by to pro vás mohlo být nebezpečnější,“ vysvětlil.

Ruský prezident musí být vůči svým ozbrojeným složkám velice obezřetný, protože za jeho budoucím pádem mohou stát právě ony – jen velmi málo převratů proběhne bez účasti bezpečnostních složek blízkých diktátorům.

„Zdá se, že Putin je stejně ostražitý vůči svým vlastním vojenským a zpravodajským službám jako vůči Ukrajincům. Vytvořil mezi nimi systém konkurence, aby se žádný subjekt nemohl stát příliš mocným,“ vysvětlil bývalý důstojní americké CIA Douglas London.

FSB tak špehuje ostatní vládní agentury. „Místo spolupráce je součástí práce FSB špehování ostatních vládních agentur, zejména armády, které Putin jako bývalý důstojník KGB vycvičil k nedůvěře. Pokud agentury spolupracují, mohly by spolupracovat i proti němu,“ doplnil London.

Podobnému přístupu se oddává i venezuelský diktátor Nicolás Maduro, o čemž napsal server Globe24. „Čím méně je politický systém demokratický, tím více jste při udržování moci závislí jen na velmi malém počtu lidí,“ popsal americký politolog Marcel Dirsus. 

Pro jakéhokoli diktátora tak jsou největším ohrožením jeho vlastní bezpečnostní složky. „Největší hrozbou jsou muži se zbraněmi,“ doplnil Dirsus. To vyplývá i z analýzy profesorky politologie Eriky Frantzové z Michiganské státní univerzity. V letech 1950-2012 byly téměř dvě třetiny ze 473 autoritářských vůdců odstraněni vládními složkami. 

Diktátoři kvůli tomu rozdělují bezpečnostní složky do různých roztříštěných jednotek, díky tomu pak nemají dostatečně velkou moc na převrat. Vede to k efektu, že se vzájemně špehují – jinými slovy na sebe vzájemně dávají pozor, což odvádí pozornost od diktátora. 

Související

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

Více souvisejících

FSB (ruská kontrarozvědka) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Scott Bessent, ministr financí USA

USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně

Nové sankční hrozby ze strany Spojených států amerických zamířené na odběratele íránské ropy míří především na Čínu. Ministr financí USA Scott Bessent oznámil záměr uplatnit výrazný ekonomický tlak na země, které z Íránu surovinu importují. Ačkoliv oficiální místa konkrétní stát nejmenovala, analytici i dostupná data podle CNN ukazují, že hlavním cílem tohoto opatření je právě Peking, který představuje největšího odběratele íránské ropy na světě.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele

Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí

Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.

před 4 hodinami

Kanada

I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?

Obchodní spor mezi Kanadou a Spojenými státy získává na intenzitě a Ottawa zvažuje své možnosti odvety proti administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoliv Kanada vyváží do USA přibližně 70 procent svého zboží, disponuje významnými pákami, kterými může americkou ekonomiku citelně zasáhnout. Zemi javorového listu hraje do karet fakt, že je největším obchodním odběratelem pro 26 amerických států a mezi první tři klíčové trhy patří celkem pro 45 z 50 států USA.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov

"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.

před 7 hodinami

německá policie v akci

Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou

Němečtí vyšetřovatelé objevil v blízkosti letiště Lipsko/Halle už třetí bezpilotní letoun a podezřelé výbušniny, které podle dostupných informací souvisejí s pokusem o útok z počátku tohoto měsíce. O nových nálezech informovala německá veřejnoprávní média NDR a WDR společně s deníkem Süddeutsche Zeitung. Třetí dron byl nalezen v západní části od letištního areálu s odstupem deseti dnů od samotného incidentu.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada

Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.

před 9 hodinami

Letní počasí

Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro období od 24. srpna do 20. září 2026. Po třech týdnech extrémních veder a sucha na přelomu července a srpna přinesl uplynulý týden zmírnění teplot i návrat srážek. Nejvíce dešťových srážek přitom meteorologové zaznamenali na území Čech.

včera

Lunární sonda Chang'e

Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci

Čína odložila start své vesmírné mise Čchang-e 7, jejímž hlavním cílem je vyhledávání zásob vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Sonda měla podle původních plánů odstartovat z kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety však v oficiálním prohlášení uvedl, že mise nesplňuje potřebné podmínky pro start a v letošním plánovaném okně k oběžné dráze neodletí.

včera

Ilustrační foto

Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí

Rychle se šířící lesní požár v blízkosti amerického města Reno ve státě Nevada vyhnal z domovů desítky tisíc lidí. Příkaz k okamžité evakuaci obdrželo přibližně 90 tisíc obyvatel Rena a přilehlého údolí North Valley. Živel postupuje velmi agresivně a žene jej silný vítr, který plameny směřuje přímo k zastavěným obytným zónám.

včera

Vlny / tsunami

Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět

Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.

včera

Aleš Juchelka

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování ve veřejném sektoru, která přinese automatickou valorizaci platů i změnu tarifních tabulek. Od příštího roku by se platy měly zvyšovat v závislosti na růstu průměrné mzdy. Návrh zároveň počítá s novým nastavením tarifů tak, aby žádný ze stupňů nespadal pod úroveň minimální mzdy, přičemž mezi jednotlivými platovými třídami bude stanoven minimálně čtyřprocentní rozdíl.

včera

Dunaj, ilustrační fotografie.

Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím

Rekordně nízká hladina Dunaje způsobená dlouhotrvajícím suchem vyvolala napětí a krizová opatření v několika evropských zemích. Na dramatický pokles průtoku jedné z nejvýznamnějších evropských vodních cest reagují jednotlivé státy jednostrannými zásahy do říčního koryta, zatímco Evropské unii nadále chybí jednotný a právně závazný plán pro řešení nedostatku vody.

včera

Mike Pence

Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem

Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.

včera

včera

raketa Storm Shadow, autor: Copyright © 2007 David Monniaux

Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow

Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie, které umožní zahájit výrobu francouzsko-britských střel ploché dráhy do konce letošního roku přímo na ukrajinském území. Výroba střel znepokojujících ruské velení pod francouzským označením SCALP a britským názvem Storm Shadow představuje zásadní posílení ukrajinských schopností zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku

Obchodní jednání mezi Spojenými státy a Kanadou zkolabovala, což vyústilo v otevřenou obchodní válku a uvalení nových padesátiprocentních amerických cel na kanadské zboží. Americký prezident Donald Trump následně na sociálních sítích prohlásil, že Kanada chce využívat výhody toho, jako by byla jedním z amerických států, aniž by se jím skutečně stala. Zároveň obvinil sousední zemi z dlouholetého zatěžování amerických zemědělců vysokými poplatky.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko pravděpodobně koncem tohoto roku zahájí novou vlnu mobilizace a povolá nejméně 300 000 dalších vojáků. Hlavním cílem Moskvy je podle něj dokončit obsazení dlouhodobě požadované Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle Zelenského se dá očekávat, že přes obrovské ztráty lidské síly skončí Rusko na konci roku s okupací prakticky stejného rozsahu území jako na jeho počátku. 

včera

USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii

Spojené státy americké se připravují k vyhlášení dosud nejtvrdších hospodářských sankcí proti Íránu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že nadcházející opatření odstartují takzvaný ekonomický den D pro islámskou republiku. Cílem Washingtonu je odříznout teheránský režim od veškerých finančních zdrojů a přimět jej k návratu k jednacímu stolu. Tento krok navazuje na předchozí varování prezidenta Donalda Trumpa, který Íránu hrozil tvrdými dopady za jeho kroky v regionu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy