FSB selhala při hodnocení hrozby ukrajinského vpádu do Kurské oblasti. Místo úspěšné obrany země její ředitel svalil vinu na obce v pohraničí a sdělil, že situace je pod kontrolou. Toto chování ale poukazuje spíše na bezmeznou oddanost Vladimiru Putinovi, který z různých selhání vlastních bezpečnostních složek viní kohokoli, jen ne tyto složky.
Rusko se už měsíc snaží vypořádat s vpádem ukrajinských jednotek na území Kurské oblasti, a stále se mu to nedaří. Federální bezpečnostní služba (FSB) je z velké části zodpovědná za ochranu hranic, ale situaci, kterou původně označila za „ozbrojenou provokaci“, podle amerického listu New York Times vůbec nezvládá.
FSB dle informací NY Times nejenže nedokázala dobře ochránit ruskou hranici v Kurské oblasti, ukrajinský vpád totiž ani nepředpokládala. Pro jednu z nejsilnějších zpravodajských služeb světa s rozsáhlou sítí agentů a obrovskému rozpočtu to znamená masivní selhání, s nímž je zřejmě nespokojený i ruský prezident Vladimir Putin.
Ukrajinské jednotky, než aby narazily na odpor, pronikly na území Kurské oblasti velmi jednoduše, a nakonec dobyly i několik obcí v čele s městem Sudža. „Mluvíme o mnoha a mnoha jednotkách, které měly něco vidět a selhaly,“ přiblížil spisovatel Andrej Soldatov, který svou kariéru věnuje výzkumu ruských bezpečnostních služeb.
Šéf FSB Alexandr Bortnikov dokonce svalil vinu na obce v pohraničí. Týden po ukrajinském vpádu ujišťoval veřejnost, že je vše pod kontrolou. „V současné době jsou přijímána všechna nezbytná opatření k ochraně našich občanů,“ prohlásil.
Tento ukrajinský vpád ale není jediným selháním FSB za poslední dobu. Březnový útok v koncertní hale u Moskvy se odehrál dva týdny poté, co americké velvyslanectví v Rusku vydalo varování před možnými teroristickými útoky na veřejných místech.
Američtí občané byli tehdy vyzváni, aby se vyhnuli velkým shromážděním včetně koncertů v Rusku. K varování se tehdy přidaly i Lotyšsko, Jižní Korea, Švédsko, Kanada, Německo a Česko. Jenže Rusové zachovali opačný přístup. Útok proběhl a ředitel FSB Bortnikov tvrdil, že za ním stojí Islámský stát napojený na Kyjev.
FSB byla také zaskočena ve chvíli, kdy se šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin rozhodl pro své tažení na Moskvu, které mělo za cíl svrhnout ruské vojenské vedení. Jeho bojovníci obsadili velitelství ruské armády v Rostově na Donu, sestřelili vojenská letadla a pokračovali směrem k hlavnímu městu, než Bělorusko mediálně zprostředkovalo dohodu o ukončení jejich 24hodinového povstání. Prigožin zahynul o dva měsíce později při leteckém neštěstí.
Podle hodnocení spisovatele Soldatova je nyní Putin v nepříjemné situaci. „Je to lekce, kterou dostal od Stalina. Za války nemůžete trestat své agentury, protože by to pro vás mohlo být nebezpečnější,“ vysvětlil.
Ruský prezident musí být vůči svým ozbrojeným složkám velice obezřetný, protože za jeho budoucím pádem mohou stát právě ony – jen velmi málo převratů proběhne bez účasti bezpečnostních složek blízkých diktátorům.
„Zdá se, že Putin je stejně ostražitý vůči svým vlastním vojenským a zpravodajským službám jako vůči Ukrajincům. Vytvořil mezi nimi systém konkurence, aby se žádný subjekt nemohl stát příliš mocným,“ vysvětlil bývalý důstojní americké CIA Douglas London.
FSB tak špehuje ostatní vládní agentury. „Místo spolupráce je součástí práce FSB špehování ostatních vládních agentur, zejména armády, které Putin jako bývalý důstojník KGB vycvičil k nedůvěře. Pokud agentury spolupracují, mohly by spolupracovat i proti němu,“ doplnil London.
Podobnému přístupu se oddává i venezuelský diktátor Nicolás Maduro, o čemž napsal server Globe24. „Čím méně je politický systém demokratický, tím více jste při udržování moci závislí jen na velmi malém počtu lidí,“ popsal americký politolog Marcel Dirsus.
Pro jakéhokoli diktátora tak jsou největším ohrožením jeho vlastní bezpečnostní složky. „Největší hrozbou jsou muži se zbraněmi,“ doplnil Dirsus. To vyplývá i z analýzy profesorky politologie Eriky Frantzové z Michiganské státní univerzity. V letech 1950-2012 byly téměř dvě třetiny ze 473 autoritářských vůdců odstraněni vládními složkami.
Diktátoři kvůli tomu rozdělují bezpečnostní složky do různých roztříštěných jednotek, díky tomu pak nemají dostatečně velkou moc na převrat. Vede to k efektu, že se vzájemně špehují – jinými slovy na sebe vzájemně dávají pozor, což odvádí pozornost od diktátora.
Související
Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka
Rusové viní Uzbeka, který nastražil bombu na Kirillova, z terorismu
FSB (ruská kontrarozvědka) , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa
před 1 hodinou
EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy
před 2 hodinami
Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky
před 4 hodinami
Problematický aspekt počasí v Česku. Řeší se opakovaně a už i letos
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.
Zdroj: Libor Novák