FSB nezvládla ukrajinský vpád do Kurské oblasti. Místo nápravy ukazuje prstem

FSB selhala při hodnocení hrozby ukrajinského vpádu do Kurské oblasti. Místo úspěšné obrany země její ředitel svalil vinu na obce v pohraničí a sdělil, že situace je pod kontrolou. Toto chování ale poukazuje spíše na bezmeznou oddanost Vladimiru Putinovi, který z různých selhání vlastních bezpečnostních složek viní kohokoli, jen ne tyto složky.

Rusko se už měsíc snaží vypořádat s vpádem ukrajinských jednotek na území Kurské oblasti, a stále se mu to nedaří. Federální bezpečnostní služba (FSB) je z velké části zodpovědná za ochranu hranic, ale situaci, kterou původně označila za „ozbrojenou provokaci“, podle amerického listu New York Times vůbec nezvládá.

FSB dle informací NY Times nejenže nedokázala dobře ochránit ruskou hranici v Kurské oblasti, ukrajinský vpád totiž ani nepředpokládala. Pro jednu z nejsilnějších zpravodajských služeb světa s rozsáhlou sítí agentů a obrovskému rozpočtu to znamená masivní selhání, s nímž je zřejmě nespokojený i ruský prezident Vladimir Putin.

Ukrajinské jednotky, než aby narazily na odpor, pronikly na území Kurské oblasti velmi jednoduše, a nakonec dobyly i několik obcí v čele s městem Sudža. „Mluvíme o mnoha a mnoha jednotkách, které měly něco vidět a selhaly,“ přiblížil spisovatel Andrej Soldatov, který svou kariéru věnuje výzkumu ruských bezpečnostních služeb.

Šéf FSB Alexandr Bortnikov dokonce svalil vinu na obce v pohraničí. Týden po ukrajinském vpádu ujišťoval veřejnost, že je vše pod kontrolou. „V současné době jsou přijímána všechna nezbytná opatření k ochraně našich občanů,“ prohlásil.

Tento ukrajinský vpád ale není jediným selháním FSB za poslední dobu. Březnový útok v koncertní hale u Moskvy se odehrál dva týdny poté, co americké velvyslanectví v Rusku vydalo varování před možnými teroristickými útoky na veřejných místech.

Američtí občané byli tehdy vyzváni, aby se vyhnuli velkým shromážděním včetně koncertů v Rusku. K varování se tehdy přidaly i Lotyšsko, Jižní Korea, Švédsko, Kanada, Německo a Česko. Jenže Rusové zachovali opačný přístup. Útok proběhl a ředitel FSB Bortnikov tvrdil, že za ním stojí Islámský stát napojený na Kyjev.

FSB byla také zaskočena ve chvíli, kdy se šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin rozhodl pro své tažení na Moskvu, které mělo za cíl svrhnout ruské vojenské vedení. Jeho bojovníci obsadili velitelství ruské armády v Rostově na Donu, sestřelili vojenská letadla a pokračovali směrem k hlavnímu městu, než Bělorusko mediálně zprostředkovalo dohodu o ukončení jejich 24hodinového povstání. Prigožin zahynul o dva měsíce později při leteckém neštěstí.

Podle hodnocení spisovatele Soldatova je nyní Putin v nepříjemné situaci. „Je to lekce, kterou dostal od Stalina. Za války nemůžete trestat své agentury, protože by to pro vás mohlo být nebezpečnější,“ vysvětlil.

Ruský prezident musí být vůči svým ozbrojeným složkám velice obezřetný, protože za jeho budoucím pádem mohou stát právě ony – jen velmi málo převratů proběhne bez účasti bezpečnostních složek blízkých diktátorům.

„Zdá se, že Putin je stejně ostražitý vůči svým vlastním vojenským a zpravodajským službám jako vůči Ukrajincům. Vytvořil mezi nimi systém konkurence, aby se žádný subjekt nemohl stát příliš mocným,“ vysvětlil bývalý důstojní americké CIA Douglas London.

FSB tak špehuje ostatní vládní agentury. „Místo spolupráce je součástí práce FSB špehování ostatních vládních agentur, zejména armády, které Putin jako bývalý důstojník KGB vycvičil k nedůvěře. Pokud agentury spolupracují, mohly by spolupracovat i proti němu,“ doplnil London.

Podobnému přístupu se oddává i venezuelský diktátor Nicolás Maduro, o čemž napsal server Globe24. „Čím méně je politický systém demokratický, tím více jste při udržování moci závislí jen na velmi malém počtu lidí,“ popsal americký politolog Marcel Dirsus. 

Pro jakéhokoli diktátora tak jsou největším ohrožením jeho vlastní bezpečnostní složky. „Největší hrozbou jsou muži se zbraněmi,“ doplnil Dirsus. To vyplývá i z analýzy profesorky politologie Eriky Frantzové z Michiganské státní univerzity. V letech 1950-2012 byly téměř dvě třetiny ze 473 autoritářských vůdců odstraněni vládními složkami. 

Diktátoři kvůli tomu rozdělují bezpečnostní složky do různých roztříštěných jednotek, díky tomu pak nemají dostatečně velkou moc na převrat. Vede to k efektu, že se vzájemně špehují – jinými slovy na sebe vzájemně dávají pozor, což odvádí pozornost od diktátora. 

Související

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská FSB jde po novináři americké televize CNN

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zahájila trestní stíhání proti novináři americké televize CNN, který podle ní nezákonně překročil ruské hranice, aby natočil reportáž v Kurské oblasti. 

Více souvisejících

FSB (ruská kontrarozvědka) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Sahra Wagenknechtová

Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté

Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“.  Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně. (13.6.2023)

Pavel vyzval k odložení voleb, pokud nebude možné zajistit jejich regulérnost

Prezident Petr Pavel uvedl, že pokud by nebylo možné zajistit regulérnost voleb ve všech oblastech, byl by to důvod pro jejich odložení, pokud by se našla právní cesta. Prohlásil to před večerním jednáním vlády, které se účastnil kvůli řešení povodňové situace. Krajské a senátní volby jsou naplánovány na pátek a sobotu.

včera

Sedm klíčníků otevřelo korunní komoru s korunovačními klenoty Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Sedm klíčníků otevřelo Korunní komoru s korunovačními klenoty

Prezident Petr Pavel společně s dalšími šesti zástupci státu, církve a města Prahy dnes slavnostně otevřel Korunní komoru ve svatovítské katedrále, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Do konce září budou klenoty přeneseny do Vladislavského sálu na Pražském hradě, kde si je bude moci veřejnost prohlédnout zdarma. 

včera

Rozvodněná Morava v olomouckém Chomoutově. (16.9.2024)

Povodně mají na svědomí už tři lidské životy

Záplavy v Česku si vyžádaly už tři oběti. Dnes odpoledne přibyli další dva mrtví v Krnově na Bruntálsku, jak informoval hejtman Josef Bělica (ANO) a policejní ředitel Tomáš Kužel po jednání Krizového štábu Moravskoslezského kraje.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by se rušit neměly. Vláda si může zachránit krk před opoziční demagogií

Přední vládní představitelé odmítají posouvání voleb do krajských zastupitelstev. Zatímco je většina z nich v terénu nebo informuje občany na sociálních sítích o hrozbách, zástupci opozičních stran využívají kritickou situaci k posílení vlastní kampaně. Paradoxní je, že to bude právě vláda, komu takový vývoj uškodí – a přesto volby neruší.

včera

včera

včera

včera

Zákaz telefonů ve školách: Nizozemí není první. Průkopníci si opatření pochvalují

V Nizozemí oficiálně zakázali telefony ve školách. Ta, která má zákaz zavedený už čtyři roky, si změnu pochvaluje. Učitelé tvrdí, že změna u studentů podpořila sociální interakce. Studenti říkají, že se cítí méně rozptýleni. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy