FSB selhala při hodnocení hrozby ukrajinského vpádu do Kurské oblasti. Místo úspěšné obrany země její ředitel svalil vinu na obce v pohraničí a sdělil, že situace je pod kontrolou. Toto chování ale poukazuje spíše na bezmeznou oddanost Vladimiru Putinovi, který z různých selhání vlastních bezpečnostních složek viní kohokoli, jen ne tyto složky.
Rusko se už měsíc snaží vypořádat s vpádem ukrajinských jednotek na území Kurské oblasti, a stále se mu to nedaří. Federální bezpečnostní služba (FSB) je z velké části zodpovědná za ochranu hranic, ale situaci, kterou původně označila za „ozbrojenou provokaci“, podle amerického listu New York Times vůbec nezvládá.
FSB dle informací NY Times nejenže nedokázala dobře ochránit ruskou hranici v Kurské oblasti, ukrajinský vpád totiž ani nepředpokládala. Pro jednu z nejsilnějších zpravodajských služeb světa s rozsáhlou sítí agentů a obrovskému rozpočtu to znamená masivní selhání, s nímž je zřejmě nespokojený i ruský prezident Vladimir Putin.
Ukrajinské jednotky, než aby narazily na odpor, pronikly na území Kurské oblasti velmi jednoduše, a nakonec dobyly i několik obcí v čele s městem Sudža. „Mluvíme o mnoha a mnoha jednotkách, které měly něco vidět a selhaly,“ přiblížil spisovatel Andrej Soldatov, který svou kariéru věnuje výzkumu ruských bezpečnostních služeb.
Šéf FSB Alexandr Bortnikov dokonce svalil vinu na obce v pohraničí. Týden po ukrajinském vpádu ujišťoval veřejnost, že je vše pod kontrolou. „V současné době jsou přijímána všechna nezbytná opatření k ochraně našich občanů,“ prohlásil.
Tento ukrajinský vpád ale není jediným selháním FSB za poslední dobu. Březnový útok v koncertní hale u Moskvy se odehrál dva týdny poté, co americké velvyslanectví v Rusku vydalo varování před možnými teroristickými útoky na veřejných místech.
Američtí občané byli tehdy vyzváni, aby se vyhnuli velkým shromážděním včetně koncertů v Rusku. K varování se tehdy přidaly i Lotyšsko, Jižní Korea, Švédsko, Kanada, Německo a Česko. Jenže Rusové zachovali opačný přístup. Útok proběhl a ředitel FSB Bortnikov tvrdil, že za ním stojí Islámský stát napojený na Kyjev.
FSB byla také zaskočena ve chvíli, kdy se šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin rozhodl pro své tažení na Moskvu, které mělo za cíl svrhnout ruské vojenské vedení. Jeho bojovníci obsadili velitelství ruské armády v Rostově na Donu, sestřelili vojenská letadla a pokračovali směrem k hlavnímu městu, než Bělorusko mediálně zprostředkovalo dohodu o ukončení jejich 24hodinového povstání. Prigožin zahynul o dva měsíce později při leteckém neštěstí.
Podle hodnocení spisovatele Soldatova je nyní Putin v nepříjemné situaci. „Je to lekce, kterou dostal od Stalina. Za války nemůžete trestat své agentury, protože by to pro vás mohlo být nebezpečnější,“ vysvětlil.
Ruský prezident musí být vůči svým ozbrojeným složkám velice obezřetný, protože za jeho budoucím pádem mohou stát právě ony – jen velmi málo převratů proběhne bez účasti bezpečnostních složek blízkých diktátorům.
„Zdá se, že Putin je stejně ostražitý vůči svým vlastním vojenským a zpravodajským službám jako vůči Ukrajincům. Vytvořil mezi nimi systém konkurence, aby se žádný subjekt nemohl stát příliš mocným,“ vysvětlil bývalý důstojní americké CIA Douglas London.
FSB tak špehuje ostatní vládní agentury. „Místo spolupráce je součástí práce FSB špehování ostatních vládních agentur, zejména armády, které Putin jako bývalý důstojník KGB vycvičil k nedůvěře. Pokud agentury spolupracují, mohly by spolupracovat i proti němu,“ doplnil London.
Podobnému přístupu se oddává i venezuelský diktátor Nicolás Maduro, o čemž napsal server Globe24. „Čím méně je politický systém demokratický, tím více jste při udržování moci závislí jen na velmi malém počtu lidí,“ popsal americký politolog Marcel Dirsus.
Pro jakéhokoli diktátora tak jsou největším ohrožením jeho vlastní bezpečnostní složky. „Největší hrozbou jsou muži se zbraněmi,“ doplnil Dirsus. To vyplývá i z analýzy profesorky politologie Eriky Frantzové z Michiganské státní univerzity. V letech 1950-2012 byly téměř dvě třetiny ze 473 autoritářských vůdců odstraněni vládními složkami.
Diktátoři kvůli tomu rozdělují bezpečnostní složky do různých roztříštěných jednotek, díky tomu pak nemají dostatečně velkou moc na převrat. Vede to k efektu, že se vzájemně špehují – jinými slovy na sebe vzájemně dávají pozor, což odvádí pozornost od diktátora.
Související
Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka
Rusové viní Uzbeka, který nastražil bombu na Kirillova, z terorismu
Aktuálně se děje
před 56 minutami
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
před 2 hodinami
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
před 3 hodinami
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
před 4 hodinami
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
před 6 hodinami
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
před 7 hodinami
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
před 8 hodinami
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
před 9 hodinami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
včera
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
Spojené státy americké se připravují k vyhlášení dosud nejtvrdších hospodářských sankcí proti Íránu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že nadcházející opatření odstartují takzvaný ekonomický den D pro islámskou republiku. Cílem Washingtonu je odříznout teheránský režim od veškerých finančních zdrojů a přimět jej k návratu k jednacímu stolu. Tento krok navazuje na předchozí varování prezidenta Donalda Trumpa, který Íránu hrozil tvrdými dopady za jeho kroky v regionu.
Zdroj: Libor Novák