FSB selhala při hodnocení hrozby ukrajinského vpádu do Kurské oblasti. Místo úspěšné obrany země její ředitel svalil vinu na obce v pohraničí a sdělil, že situace je pod kontrolou. Toto chování ale poukazuje spíše na bezmeznou oddanost Vladimiru Putinovi, který z různých selhání vlastních bezpečnostních složek viní kohokoli, jen ne tyto složky.
Rusko se už měsíc snaží vypořádat s vpádem ukrajinských jednotek na území Kurské oblasti, a stále se mu to nedaří. Federální bezpečnostní služba (FSB) je z velké části zodpovědná za ochranu hranic, ale situaci, kterou původně označila za „ozbrojenou provokaci“, podle amerického listu New York Times vůbec nezvládá.
FSB dle informací NY Times nejenže nedokázala dobře ochránit ruskou hranici v Kurské oblasti, ukrajinský vpád totiž ani nepředpokládala. Pro jednu z nejsilnějších zpravodajských služeb světa s rozsáhlou sítí agentů a obrovskému rozpočtu to znamená masivní selhání, s nímž je zřejmě nespokojený i ruský prezident Vladimir Putin.
Ukrajinské jednotky, než aby narazily na odpor, pronikly na území Kurské oblasti velmi jednoduše, a nakonec dobyly i několik obcí v čele s městem Sudža. „Mluvíme o mnoha a mnoha jednotkách, které měly něco vidět a selhaly,“ přiblížil spisovatel Andrej Soldatov, který svou kariéru věnuje výzkumu ruských bezpečnostních služeb.
Šéf FSB Alexandr Bortnikov dokonce svalil vinu na obce v pohraničí. Týden po ukrajinském vpádu ujišťoval veřejnost, že je vše pod kontrolou. „V současné době jsou přijímána všechna nezbytná opatření k ochraně našich občanů,“ prohlásil.
Tento ukrajinský vpád ale není jediným selháním FSB za poslední dobu. Březnový útok v koncertní hale u Moskvy se odehrál dva týdny poté, co americké velvyslanectví v Rusku vydalo varování před možnými teroristickými útoky na veřejných místech.
Američtí občané byli tehdy vyzváni, aby se vyhnuli velkým shromážděním včetně koncertů v Rusku. K varování se tehdy přidaly i Lotyšsko, Jižní Korea, Švédsko, Kanada, Německo a Česko. Jenže Rusové zachovali opačný přístup. Útok proběhl a ředitel FSB Bortnikov tvrdil, že za ním stojí Islámský stát napojený na Kyjev.
FSB byla také zaskočena ve chvíli, kdy se šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin rozhodl pro své tažení na Moskvu, které mělo za cíl svrhnout ruské vojenské vedení. Jeho bojovníci obsadili velitelství ruské armády v Rostově na Donu, sestřelili vojenská letadla a pokračovali směrem k hlavnímu městu, než Bělorusko mediálně zprostředkovalo dohodu o ukončení jejich 24hodinového povstání. Prigožin zahynul o dva měsíce později při leteckém neštěstí.
Podle hodnocení spisovatele Soldatova je nyní Putin v nepříjemné situaci. „Je to lekce, kterou dostal od Stalina. Za války nemůžete trestat své agentury, protože by to pro vás mohlo být nebezpečnější,“ vysvětlil.
Ruský prezident musí být vůči svým ozbrojeným složkám velice obezřetný, protože za jeho budoucím pádem mohou stát právě ony – jen velmi málo převratů proběhne bez účasti bezpečnostních složek blízkých diktátorům.
„Zdá se, že Putin je stejně ostražitý vůči svým vlastním vojenským a zpravodajským službám jako vůči Ukrajincům. Vytvořil mezi nimi systém konkurence, aby se žádný subjekt nemohl stát příliš mocným,“ vysvětlil bývalý důstojní americké CIA Douglas London.
FSB tak špehuje ostatní vládní agentury. „Místo spolupráce je součástí práce FSB špehování ostatních vládních agentur, zejména armády, které Putin jako bývalý důstojník KGB vycvičil k nedůvěře. Pokud agentury spolupracují, mohly by spolupracovat i proti němu,“ doplnil London.
Podobnému přístupu se oddává i venezuelský diktátor Nicolás Maduro, o čemž napsal server Globe24. „Čím méně je politický systém demokratický, tím více jste při udržování moci závislí jen na velmi malém počtu lidí,“ popsal americký politolog Marcel Dirsus.
Pro jakéhokoli diktátora tak jsou největším ohrožením jeho vlastní bezpečnostní složky. „Největší hrozbou jsou muži se zbraněmi,“ doplnil Dirsus. To vyplývá i z analýzy profesorky politologie Eriky Frantzové z Michiganské státní univerzity. V letech 1950-2012 byly téměř dvě třetiny ze 473 autoritářských vůdců odstraněni vládními složkami.
Diktátoři kvůli tomu rozdělují bezpečnostní složky do různých roztříštěných jednotek, díky tomu pak nemají dostatečně velkou moc na převrat. Vede to k efektu, že se vzájemně špehují – jinými slovy na sebe vzájemně dávají pozor, což odvádí pozornost od diktátora.
Související
Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka
Rusové viní Uzbeka, který nastražil bombu na Kirillova, z terorismu
FSB (ruská kontrarozvědka) , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
včera
Nová proruská bulharská vláda zastaví veškeré dodávky zbraní na Ukrajinu
včera
Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál
včera
EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě
včera
Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla
včera
Tajnůstkářství, nedůvěra, testování loajality. Co se děje v Pentagonu pod vedením Hegsetha?
včera
Netanjahu v kleštích. Izraelci požadují masivní údery na Libanon, tím by naštval Trumpa
včera
Zelenskyj je přesvědčen, že NATO Ukrajinu potřebuje
včera
Izraelská armáda nařídila evakuaci pátého největšího města Libanonu
včera
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
včera
Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul
včera
Izrael bez obvinění už 500 dní vězní významného lékaře. Přemístil ho na samotku, kde si ani nelehne
včera
Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska
včera
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
včera
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
včera
Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza
včera
Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem
8. června 2026 22:01
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
8. června 2026 21:08
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
8. června 2026 20:19
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
8. června 2026 19:36
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.
Zdroj: Jan Hrabě