Bývalá premiérka Nového Zélandu byla jmenována do funkce vyšetřovatelky, která má prozkoumat reakci Světové zdravotnické organizace WHO na celosvětovou pandemii covid-19. „Musím začít okamžitě, než vypukne další pandemie,“ zdůrazňuje Helen Clarková. Spolupředsednictví bude sdílet s bývalou prezidentkou Libérie Ellen Johnson Sirleafovou, která své zemi pomohla v dobách zdravotní krize způsobené virem ebola.
Helen Clarková je v současné době hlavou Rozvojového programu OSN a jako premiérka Nového Zélandu působila v letech 1999 až 2008. Nyní bude vyšetřovat, jestli WHO dokázala adekvátně varovat před hrozbou celosvětové pandemie viru SARS-CoV-2.
„Jak víte, pandemie překročila pouhou zdravotní krizi, ale zapříčinila i krizi ekonomickou i sociální. Schodky, které vzniknou, by byly před šesti měsíci zcela nepředstavitelné. Musíme jednat mnohem lépe,“ řekl Clarková pro Guardian.
Clarková popsala svoje setkání v polovině února s generálním ředitelem WHO Tedrosem Adhanomem Ghebreyesem. „Doktor Tedros mi řekl: Existuje velmi úzké okno, které zabraňuje pandemii, a to se rychle zavírá. Nevím, co můžu dělat, křičím každý den, ale nikdo neposlouchá,“ tvrdí Clarková a dodává, že generální ředitel se cítil naprosto bezmocný a přirovnal to k jaderné havárii.
Vyšetřování by se mělo zaměřit na práci WHO a na to, jak reformovat úřední mezinárodní reakci na budoucí pandemie. Diskuse již probíhaly a jednalo se například o poskytnutí více pravomocí pro organizaci nebo „úmluvy o pandemii“. Podle slov Clarkové by země, které se hypoteticky k této úmluvě připojí, měly přijmout, že organizace potřebuje silnější mechanismus. „V současné době může WHO vyzvat země pouze ke spolupráci,“ vysvětluje Clarková.
Nezávislé vyšetřování WHO bylo požadováno v květnu na Světovém zdravotnickém shromáždění v Ženevě. Organizace čelila obvinění Evropské unie, Austrálie a USA, že nedokázala adekvátně reagovat na rychle se šířící virus SARS-CoV-2, ale WHO toto obvinění odmítá. Organizace uvedla, že od ledna letošního roku zůstala její varování bez povšimnutí.
USA již zahájilo kroky k ukončení spolupráce s WHO, což by mohlo znamenat nemalý problém, protože je hlavní poskytovatelem finančních darů. Clarková očekává, že v případě selhání Donalda Trumpa u voleb v listopadu 2020 se USA znovu k organizaci připojí. Trumpův protikandidát Joe Biden již toto tvrzení potvrdil.
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno před 1 hodinou
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
před 2 hodinami
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
před 4 hodinami
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
před 4 hodinami
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
před 5 hodinami
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
před 6 hodinami
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
před 7 hodinami
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
před 7 hodinami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 8 hodinami
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 9 hodinami
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 10 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 11 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 11 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 12 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 14 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Zdroj: Libor Novák