Bývalá premiérka Nového Zélandu byla jmenována do funkce vyšetřovatelky, která má prozkoumat reakci Světové zdravotnické organizace WHO na celosvětovou pandemii covid-19. „Musím začít okamžitě, než vypukne další pandemie,“ zdůrazňuje Helen Clarková. Spolupředsednictví bude sdílet s bývalou prezidentkou Libérie Ellen Johnson Sirleafovou, která své zemi pomohla v dobách zdravotní krize způsobené virem ebola.
Helen Clarková je v současné době hlavou Rozvojového programu OSN a jako premiérka Nového Zélandu působila v letech 1999 až 2008. Nyní bude vyšetřovat, jestli WHO dokázala adekvátně varovat před hrozbou celosvětové pandemie viru SARS-CoV-2.
„Jak víte, pandemie překročila pouhou zdravotní krizi, ale zapříčinila i krizi ekonomickou i sociální. Schodky, které vzniknou, by byly před šesti měsíci zcela nepředstavitelné. Musíme jednat mnohem lépe,“ řekl Clarková pro Guardian.
Clarková popsala svoje setkání v polovině února s generálním ředitelem WHO Tedrosem Adhanomem Ghebreyesem. „Doktor Tedros mi řekl: Existuje velmi úzké okno, které zabraňuje pandemii, a to se rychle zavírá. Nevím, co můžu dělat, křičím každý den, ale nikdo neposlouchá,“ tvrdí Clarková a dodává, že generální ředitel se cítil naprosto bezmocný a přirovnal to k jaderné havárii.
Vyšetřování by se mělo zaměřit na práci WHO a na to, jak reformovat úřední mezinárodní reakci na budoucí pandemie. Diskuse již probíhaly a jednalo se například o poskytnutí více pravomocí pro organizaci nebo „úmluvy o pandemii“. Podle slov Clarkové by země, které se hypoteticky k této úmluvě připojí, měly přijmout, že organizace potřebuje silnější mechanismus. „V současné době může WHO vyzvat země pouze ke spolupráci,“ vysvětluje Clarková.
Nezávislé vyšetřování WHO bylo požadováno v květnu na Světovém zdravotnickém shromáždění v Ženevě. Organizace čelila obvinění Evropské unie, Austrálie a USA, že nedokázala adekvátně reagovat na rychle se šířící virus SARS-CoV-2, ale WHO toto obvinění odmítá. Organizace uvedla, že od ledna letošního roku zůstala její varování bez povšimnutí.
USA již zahájilo kroky k ukončení spolupráce s WHO, což by mohlo znamenat nemalý problém, protože je hlavní poskytovatelem finančních darů. Clarková očekává, že v případě selhání Donalda Trumpa u voleb v listopadu 2020 se USA znovu k organizaci připojí. Trumpův protikandidát Joe Biden již toto tvrzení potvrdil.
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák