Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ

Odsolovací stanice jsou v tomto regionu považovány za nejcitlivější cíle. Jejich úkol je sice prostý – přeměna mořské vody na pitnou pomocí reverzní osmózy –, ale pro přežití států Zálivu naprosto nezbytný. Tyto země mají minimální srážky, téměř žádná jezera či řeky a jen velmi omezené zásoby přírodních sladkovodních pramenů. Závislost na uměle upravené vodě je drtivá: například Kuvajt získává z odsolování 90 % své vody, Saúdská Arábie zhruba 70 %.

Strategická zranitelnost těchto zařízení spočívá v jejich umístění a koncentraci. Většina států spoléhá na několik obřích komplexů situovaných přímo na pobřeží, tedy jen kousek přes moře od Íránu. To z nich dělá snadný terč pro raketové útoky nebo drony. Vyřazení takové stanice by zasáhlo civilní obyvatelstvo okamžitě a drasticky, aniž by muselo dojít k přímému útoku na obytné čtvrti.

Dopady případného úderu by byly bleskové a zdrcující. Analytici varují, že většina zemí Zálivu disponuje zásobami pitné vody jen na zhruba jeden týden. Pokud by došlo k vyřazení hlavních kapacit, velkoměsta by se ocitla bez vody během několika dní. To by vedlo k okamžitému zavedení přídělového systému, masové panice a pravděpodobně i k občanským nepokojům.

Krize by se navíc okamžitě přelila do dalších odvětví. Odsolování je úzce propojeno s energetikou; elektrárny potřebují upravenou vodu pro své chladicí systémy. Útok na vodu by tedy znamenal i kolaps dodávek elektřiny. Zastavil by se průmysl, včetně těžby ropy a plynu, a v kritické situaci by se ocitlo zdravotnictví a nemocnice, které bez stálého přísunu vody a proudu nemohou fungovat.

Írán již dříve v tomto konfliktu ukázal, že své hrozby myslí vážně, když zaútočil na odsolovací stanici v Bahrajnu jako odvetu za zásah vlastního zařízení. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí prohlásil, že precedens v útocích na civilní infrastrukturu vytvořily Spojené státy, nikoliv Írán. Historické nepsané pravidlo, že se války v Zálivu těmto zařízením vyhýbaly, je tak definitivně minulostí.

Jakákoliv další eskalace namířená proti vodním zdrojům by podle odborníků znamenala bod zvratu, po kterém by konflikt mohl přerůst v nekontrolovanou regionální katastrofu s nedozírnými ekonomickými následky pro celý svět.