Írán odmítá jednat s USA, dokud Izrael nezastaví útoky. Trump zatím vyčkává

Araghtší by se měl dnes v Ženevě sejít s evropskými diplomaty – půjde o první přímý kontakt s představiteli Západu od vypuknutí poslední vlny izraelských úderů minulý týden.

Zatímco Írán tvrdí, že vyjednávat nebude, prezident Donald Trump čelí jednomu z nejvážnějších rozhodnutí svého prezidentského úřadu. Po několika dnech spekulací o bezprostředním útoku USA na íránské podzemní jaderné zařízení Fordow se Trump rozhodl „pauzu“ – minimálně na dva týdny – ve snaze dát šanci diplomacii.

Podle bývalého diplomata Bretta McGurka jde o strategii, která může fungovat: „Pokud existuje pevná lhůta, na jejímž konci buď dojde k diplomatickému řešení, nebo prezident použije sílu, může to být velmi efektivní kombinace.“

Kritici ale tvrdí, že Trump podobné dvoutýdenní lhůty v minulosti mnohokrát sám sobě nastavil – a pak neudělal nic. Prezidentova pověst nevyzpytatelnosti vyvolává pochybnosti, zda skutečně využije čas k dosažení výsledku, nebo jen oddaluje nevyhnutelné rozhodnutí.

Zasáhnout zařízení Fordow by znamenalo zásadní eskalaci. Nikdo neví, co by následovalo – regionální válka, občanský konflikt v Íránu nebo masivní odveta Teheránu. Rozhodnutí nepodniknout útok může být v některých případech stejně odvážné jako rozhodnutí udeřit.

V minulosti se v podobné situaci ocitl i Barack Obama, když se rozhodl nebombardovat Sýrii kvůli použití chemických zbraní. I když je to často označováno za chybu, ukázalo se, že váhání může být někdy správnější cestou.

Trumpovo rozhodnutí vyčkat přichází v situaci, kdy Izrael rozjel rozsáhlé útoky, ale nemá kapacitu samostatně vyřadit zařízení jako Fordow, které je ukryto hluboko v horách. USA jsou jedinou mocností, která má technické možnosti na jeho zničení.

V následujících dvou týdnech se může prezident pokusit získat podporu veřejnosti pro případný zásah. Může také nechat americké jednotky připravit na případný útok i na íránskou odvetu. Zároveň se v zákulisí hovoří o možném obnovení kontaktů mezi americkým zmocněncem Stevem Witkoffem a íránskými představiteli.

Klíčovou otázkou zůstává, zda je Teherán ochoten ustoupit – třeba i symbolicky. Americká strana zatím požaduje „bezpodmínečnou kapitulaci“, což je pro režim, který je postaven na odporu vůči USA, prakticky nemožné přijmout. Analytici upozorňují, že k úspěšnému diplomatickému průlomu je třeba vytvořit prostor pro „důstojný ústup“.

Někteří komentátoři upozorňují, že by Trump mohl čerpat inspiraci u bývalého prezidenta Johna F. Kennedyho. Ten během Kubánské krize v roce 1962 volil cestu, která umožnila Sovětům ustoupit bez ztráty tváře a předešla jaderné válce. Podobný přístup by mohl nabídnout cestu i v současné situaci s Íránem.

Zatím však Trumpova rétorika na sociálních sítích, včetně výzev k „bezpodmínečné kapitulaci“, naznačuje spíš opačný směr.

Odklad amerického zásahu postavil do nejisté situace i izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Pokud USA opravdu dají přednost vyjednávání, bude Izrael ochoten čekat? Někteří analytici nevylučují možnost, že se Izrael pokusí o riskantní komando operaci – ačkoliv šance na úspěch jsou nejisté a logistická podpora omezená.

Je možné, že Trump počítá s tím, že se situace během příštích dvou týdnů vyvine tak, že rozhodnutí padne za něj – buď diplomatickým průlomem, nebo izraelskou akcí.

Možný vojenský zásah v Íránu vyvolává nelibost i uvnitř Trumpovy politické základny. Konzervativní komentátoři jako Steve Bannon či moderátor Tucker Carlson varují před zatažením USA do další války na Blízkém východě. Přesto je pravděpodobné, že pokud se Trump rozhodne pro útok, jeho příznivci ho nakonec podpoří – jeho vliv na vlastní voliče zůstává silný.

Otázkou je, zda dokáže přesvědčit i širší americkou veřejnost. Po pěti měsících v úřadu, které prohloubily národní rozdělení, bude Trump čelit zřejmě nejtěžší zkoušce svého druhého funkčního období.