Írán opět zavřel Hormuzský průliv, tentokrát kvůli Libanonu. Ten ale nebyl součástí dohody, varuje Trump

Situace na Blízkém východě se po vyhlášení čtrnáctidenního příměří dramaticky vyostřuje a dohoda mezi Washingtonem a Teheránem čelí první vážné zkoušce. Íránská polooficiální tisková agentura Fars oznámila, že Teherán zastavil provoz ropných tankerů přes strategický Hormuzský průliv. Toto rozhodnutí přišlo jako přímá reakce na masivní izraelské útoky v Libanonu, které Írán vnímá jako hrubé porušení dohodnutého klidu zbraní.

Podle dostupných informací propluly touto klíčovou vodní cestou od vstupu příměří v platnost pouze dva tankery. Uzavření průlivu představuje pro globální ekonomiku obrovskou hrozbu, neboť jde o jednu z nejdůležitějších tepen pro přepravu ropy na světě. Íránský krok naznačuje, že režim hodlá využít svou kontrolu nad touto oblastí jako nátlakový nástroj k zastavení izraelských vojenských operací.

Izraelské obranné síly mezitím potvrdily, že dnes provedly dosud největší koordinovaný úder na libanonské území od začátku války. Podle libanonského ministra zdravotnictví si tyto útoky vyžádaly stovky mrtvých a zraněných. Izrael se zaměřil na pozice hnutí Hizballáh, přičemž intenzita náletů vyvolala v mezinárodním společenství zděšení, zejména vzhledem k čerstvě uzavřenému příměří.

V diplomatických kruzích panuje chaos ohledně toho, co přesně bylo obsahem dohody. Pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf totiž dříve uvedl, že Libanon byl součástí příměří sjednaného mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem. Izraelská armáda však toto tvrzení rezolutně odmítla a prohlásila, že útoky na Hizballáh budou bez ohledu na dohodu s Íránem pokračovat i nadále.

Do sporu vnesl jasno americký prezident Donald Trump, který v telefonickém rozhovoru pro PBS News Hour potvrdil izraelskou interpretaci. Trump popsal pokračující nálety na Libanon jako „oddělenou šarvátku“ s Hizballáhem, která nebyla do čtrnáctidenního příměří zahrnuta. „V dohodě nebyli zahrnuti. Kvůli Hizballáhu. Ale i to se vyřeší, je to v pořádku,“ prohlásil americký prezident.

Tento postoj Washingtonu však naráží na tvrdý odpor v Teheránu. Bezpečnostní zdroje blízké íránským Revolučním gardám uvádějí, že Írán již připravuje odvetu za to, co považuje za izraelské porušení příměří. Cílem íránských „odstrašujících operací“ mají být vojenské pozice přímo na území Izraele. Teherán podle agentury Fars nyní vyhodnocuje seznam cílů, na které hodlá zaútočit.

Íránská strana se domnívá, že pokračování útoků svědčí o jedné ze dvou věcí: buď Spojené státy nemají nad kroky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua žádnou kontrolu, nebo mu daly k těmto akcím tichý souhlas. Jeden z íránských představitelů pro agenturu Tasním uvedl, že pokud USA nedokážou svého „hlídacího psa“ v regionu zkrotit, Írán mu v tom „výjimečně pomůže silou“.

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem tak opět dosahuje bodu varu. Írán otevřeně hrozí úplným odstoupením od dohody o příměří, pokud izraelské nálety v Libanonu neustanou. Pro íránské vedení je nepřijatelné, aby byla napadána jejich klientská organizace Hizballáh, kterou Teherán řadí mezi klíčové složky svého „osy odporu“.

Uprostřed této eskalace se pákistánský premiér pokouší o záchrannou diplomatickou misi. Šaríf pozval delegace z Íránu a Spojených států do Islámábádu na páteční rozhovory. Cílem tohoto setkání má být vyjasnění podmínek příměří a zabránění tomu, aby se region během několika hodin vrátil do stavu totální války, ze které se právě pokusil vykročit. 

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán mě chce poškodit, válku ukončí těsně po volbách, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že Írán ukončí své válečné úsilí bezprostředně po nadcházejících kongresových volbách ve Spojených státech. Zároveň však připustil, že americkým řidičům do té doby ceny pohonných hmot neklesnou. Šéf Bílého domu uvedl, že Teherán záměrně protahuje konflikt s cílem politicky jej poškodit před volebním kláním. Podle jeho slov se íránský režim snaží ovlivnit výsledek voleb tak, aby v USA získala moc slabší administrativa.
Íránské jaderné zařízení Fordo

Írán zřejmě buduje rozsáhlý podzemní jaderný komplex. USA řeší, jak jej zničit

Podzemní íránské jaderné zařízení v horském masivu prochází v letošním roce výrazným zrychlením stavebních prací. Satelitní snímky ukazují zvýšenou aktivitu v lokalitě zvané Motyková hora, která se nachází nedaleko jaderného komplexu Natanz jižně od Teheránu. Americké zpravodajské služby považují tento komplex vytesaný do žuly za pravděpodobné útočiště pro budoucí íránské jaderné aktivity. Spojené státy z toho důvodu podle CNN zvažují možnosti, jak zasáhnout objekty ukryté hluboko pod zemí.

Více souvisejících

Írán Hormuzský průliv

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy