Situace na Blízkém východě se po vyhlášení čtrnáctidenního příměří dramaticky vyostřuje a dohoda mezi Washingtonem a Teheránem čelí první vážné zkoušce. Íránská polooficiální tisková agentura Fars oznámila, že Teherán zastavil provoz ropných tankerů přes strategický Hormuzský průliv. Toto rozhodnutí přišlo jako přímá reakce na masivní izraelské útoky v Libanonu, které Írán vnímá jako hrubé porušení dohodnutého klidu zbraní.
Podle dostupných informací propluly touto klíčovou vodní cestou od vstupu příměří v platnost pouze dva tankery. Uzavření průlivu představuje pro globální ekonomiku obrovskou hrozbu, neboť jde o jednu z nejdůležitějších tepen pro přepravu ropy na světě. Íránský krok naznačuje, že režim hodlá využít svou kontrolu nad touto oblastí jako nátlakový nástroj k zastavení izraelských vojenských operací.
Izraelské obranné síly mezitím potvrdily, že dnes provedly dosud největší koordinovaný úder na libanonské území od začátku války. Podle libanonského ministra zdravotnictví si tyto útoky vyžádaly stovky mrtvých a zraněných. Izrael se zaměřil na pozice hnutí Hizballáh, přičemž intenzita náletů vyvolala v mezinárodním společenství zděšení, zejména vzhledem k čerstvě uzavřenému příměří.
V diplomatických kruzích panuje chaos ohledně toho, co přesně bylo obsahem dohody. Pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf totiž dříve uvedl, že Libanon byl součástí příměří sjednaného mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem. Izraelská armáda však toto tvrzení rezolutně odmítla a prohlásila, že útoky na Hizballáh budou bez ohledu na dohodu s Íránem pokračovat i nadále.
Do sporu vnesl jasno americký prezident Donald Trump, který v telefonickém rozhovoru pro PBS News Hour potvrdil izraelskou interpretaci. Trump popsal pokračující nálety na Libanon jako „oddělenou šarvátku“ s Hizballáhem, která nebyla do čtrnáctidenního příměří zahrnuta. „V dohodě nebyli zahrnuti. Kvůli Hizballáhu. Ale i to se vyřeší, je to v pořádku,“ prohlásil americký prezident.
Tento postoj Washingtonu však naráží na tvrdý odpor v Teheránu. Bezpečnostní zdroje blízké íránským Revolučním gardám uvádějí, že Írán již připravuje odvetu za to, co považuje za izraelské porušení příměří. Cílem íránských „odstrašujících operací“ mají být vojenské pozice přímo na území Izraele. Teherán podle agentury Fars nyní vyhodnocuje seznam cílů, na které hodlá zaútočit.
Íránská strana se domnívá, že pokračování útoků svědčí o jedné ze dvou věcí: buď Spojené státy nemají nad kroky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua žádnou kontrolu, nebo mu daly k těmto akcím tichý souhlas. Jeden z íránských představitelů pro agenturu Tasním uvedl, že pokud USA nedokážou svého „hlídacího psa“ v regionu zkrotit, Írán mu v tom „výjimečně pomůže silou“.
Napětí mezi Washingtonem a Teheránem tak opět dosahuje bodu varu. Írán otevřeně hrozí úplným odstoupením od dohody o příměří, pokud izraelské nálety v Libanonu neustanou. Pro íránské vedení je nepřijatelné, aby byla napadána jejich klientská organizace Hizballáh, kterou Teherán řadí mezi klíčové složky svého „osy odporu“.
Uprostřed této eskalace se pákistánský premiér pokouší o záchrannou diplomatickou misi. Šaríf pozval delegace z Íránu a Spojených států do Islámábádu na páteční rozhovory. Cílem tohoto setkání má být vyjasnění podmínek příměří a zabránění tomu, aby se region během několika hodin vrátil do stavu totální války, ze které se právě pokusil vykročit.
Související
Teherán mě informoval o kritické situaci, Írán je ve stavu kolapsu, tvrdí Trump
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
před 1 hodinou
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
před 2 hodinami
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
před 3 hodinami
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
před 3 hodinami
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
před 4 hodinami
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
před 5 hodinami
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
před 5 hodinami
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
před 6 hodinami
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
před 6 hodinami
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
před 7 hodinami
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
před 8 hodinami
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
před 8 hodinami
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
před 9 hodinami
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
před 10 hodinami
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
před 11 hodinami
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
před 12 hodinami
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
před 12 hodinami
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
před 13 hodinami
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
před 14 hodinami
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák