Írán se neobvyklým krokem snaží vyvrátit spekulace, že při demonstracích zemřelo 30 tisíc lidí

Oficiální údaje zveřejněné Nadací mučedníků uvádějí 3 117 mrtvých, přičemž toto číslo zahrnuje i příslušníky bezpečnostních složek. Íránští reformisté však plánovaný proces identifikace kritizují jako málo transparentní. Podle nich je nepravděpodobné, že by tento postup ukončil spory o skutečný počet obětí nepokojů.

Mohsen Borhání, profesor práva na Teheránské univerzitě a kritik vlády, označil návrh na veřejnou identifikaci za pozitivní posun. Připomněl, že při dřívějších protestech čelili Íránci absolutnímu nedostatku informací o mrtvých a raněných. Borhání navrhuje vytvoření webové stránky, kam by občané mohli anonymně nahrávat údaje o zesnulých, které by následně podléhaly ověření.

Značnou překážkou zůstává strach rodin z možných represí v případě, že by identifikovaly své blízké jako oběti zásahu bezpečnostních složek. Teheránské učitelské odbory vydaly prohlášení, v němž požadují propuštění všech zadržených. Tvrdí, že během necelého týdne se odehrála jedna z nejkrvavějších kapitol represí v moderních dějinách země, při níž byly zmařeny tisíce životů.

Analytik Ahmad Zeidabádí upozornil, že propast mezi státem a společností je již tak hluboká, že lidé oficiálním datům nevěří. Jako nejlepší řešení navrhuje vyslání nezávislého vyšetřovacího týmu pod záštitou OSN. Legitimní mezinárodní orgán by podle něj mohl předejít zpochybňování výsledků ze strany opozice i cizích států.

K výzvám se připojila i Reformní fronta, která dříve podporovala zvolení prezidenta Masúda Pezeškijána. Aliance žádá vznik nezávislého výboru, který by vyšetřil tuto bezprecedentní katastrofu a předložil národu upřímnou zprávu. Právník Alí Modžtahedzáde doplnil, že vláda musí budovat silnější občanskou společnost, aby vyřešila příčiny vzájemné nedůvěry.

Bývalý prezident Hasan Rúhání prohlásil, že protesty vedené generací vyrůstající v islámské republice ukazují na nutnost zásadních změn. Volal zejména po vzniku politických stran a ukončení omezování výběru volebních kandidátů. Mezitím vznikl neoficiální výbor, který se snaží identifikovat tisíce lidí, jež bezpečnostní složky stále zadržují.

Přestože oficiální počet vězněných neexistuje, odhaduje se, že jde o desítky tisíc osob. Učitelské odbory na svých webech zveřejňují fotografie každého ověřeného zabitého dítěte, zatímco úřady tají počty zadržených nezletilých. Právníci uvádějí, že většina zatčených jsou živitelé rodin narození v první polovině osmdesátých let.

Mnozí z uvězněných pocházejí z dělnických vrstev a nemají finanční prostředky na zaplacení kauce. Soudy již začaly vynášet první rozsudky v délce dvou až pěti let. Bezpečnostní složky v zemi nadále pokračují v raziích, jejichž cílem je dopadení domnělých vůdců protestního hnutí.