Írán zvedá varovný prst: Jaderný program máme k mírovým účelům, může se to ale změnit

Jaderné zbraně nemají žádné místo v nukleární doktríně Íránu, uvedl v pondělí mluvčí tamního ministerstva zahraničních věcí Násir Kanaání. Podle serveru The Times of Israel (TOI) Írán opakovaně prohlašuje, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům, může se to ale změnit.

Velitel íránských elitních Revolučních gard (IRGC) pro jadernou bezpečnost Ahmad Haghtalab minulý týden varoval, že Írán může svou jadernou politiku změnit, bude-li pod tlakem hrozeb Izraele.

"Írán opakovaně prohlašuje, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům. Jaderné zbraně nemají v naší jaderné doktríně místo," řekl Kanaání na tiskové konferenci v Teheránu.

Internetový server TOI připomíná, že Teherán vždy naléhal, že jeho jaderný jaderný program byl určen výlučně pro mírové účely. Toto tvrzení však zpochybňuje Izrael i Západ.

Po bezprecedentním útoku Íránu na Izrael z 1. dubna Haghtalab prohlásil, že hrozby izraelského protiútoku by mohly vyústit v revizi jaderné doktríny Teheránu a odchýlení od předchozích úvah. O jaderném programu země, který má podle Západu vojenské účely, rozhoduje nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.

"Budování a skladování jaderných bomb je nesprávné a jejich použití je haram (nábožensky zakázáno)... Přestože máme jadernou technologii, Írán se jí důrazně vyhýbá," ujistil Chameneí ještě v roce 2019.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v únoru upozornil, že Írán pokračuje v obohacování uranu na úrovni až 60 procent, tedy na úrovni téměř potřebné k výrobě zbraní. Na výrobu jaderné bomby je zapotřebí přibližně 50 kilogramů uranu obohaceného na nejméně 80 – 90 procent.

Írán je navzdory tomu, že Američané pomáhali Izraeli s obranou při nedávném íránském útoku, v kontaktu s USA. Podle zahraničních médií chce totiž obnovit jednání o jaderné dohodě. Íránská mise při OSN v New Yorku momentálně koordinuje rozhovory. 

Šéf íránské diplomacie Hosejn Amír Abdollahján v sobotu potvrdil, že během jeho nedávného pobytu v New Yorku došlo i na rozhovory o jaderné dohodě. Podrobnosti si nechal pro sebe, přičemž ani neřekl, zdali byli přítomni zástupci USA. Abdollahján dodal, že Teherán stojí o diplomatické řešení konfliktů na Blízkém východě. 

Podle komentátorů zahraničních médií chce íránské vedení využít nedávného vojenského střetu s Izraelem k oživení jaderné dohody. Souvisí s tím i plánovaná návštěva generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho v Teheránu. 

Původní jaderná dohoda byla uzavřena v roce 2015 a zavedla pro Írán přísné limity na produkci obohaceného uranu. Ten může být použit jako palivo v jaderných reaktorech, ale i jako munice v jaderných hlavicích. Signatáři se výměnou za to zavázali ke zmírnění ekonomických sankcí.

Související

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu

Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.

Více souvisejících

Írán Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 3 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy