Izraelská armáda opět udeřila v Íránu a Libanonu. Íránská armáda vyslala na Izrael rakety

Izraelská armáda a íránské síly pokračují v provádění vzájemných úderů v době, kdy ozbrojený konflikt na Blízkém východě dospěl do svého šestého dne. Izrael v rámci svých operací zasáhl cíle v Libanonu i přímo v Íránu, přičemž potvrdil zničení odpalovacího zařízení balistických raket v íránském městě Qom. Podle prohlášení izraelských obranných sil (IDF) bylo toto zařízení připraveno k okamžitému útoku na Izrael, přičemž další údery směřovaly na systém protivzdušné obrany v Isfahánu a výbuchy byly hlášeny také z Teheránu.

Íránská strana odpověděla nočním raketovým útokem na izraelské území, což vyvolalo aktivaci varovných sirén v Tel Avivu i Jeruzalémě. Na noční obloze byly k vidění exploze v momentě, kdy izraelská protivzdušná obrana zachycovala a likvidovala přilétající střely. Izraelský vojenský mluvčí naznačil, že úsilí zaměřené na íránské sklady raket a odpalovací místa přináší výsledky, a úřady díky poklesu intenzity palby začaly částečně uvolňovat některá bezpečnostní omezení pro veřejnost.

Napjatá situace v regionu má značný dopad na civilní obyvatelstvo v Libanonu, kde izraelské letectvo cílilo na jižní předměstí Bejrútu, považované za baštu hnutí Hizballáh. Libanonské úřady uvádějí, že v důsledku nové vlny bojů mezi Izraelem a Hizballáhem muselo své domovy opustit již více než 80 000 lidí. Podle ministerstva zdravotnictví si dva izraelské nálety poblíž cesty k bejrútskému mezinárodnímu letišti vyžádaly tři mrtvé a šest zraněných.

První evakuační let organizovaný britskou vládou, který měl dopravit britské občany z regionu zpět do vlasti, provázejí vážné komplikace. Letadlo, které mělo odstartovat z Ománu ve středu večer, zůstalo na zemi kvůli technické závadě, což ministerstvo zahraničí následně potvrdilo. Cestující, kteří museli strávit noc v hotelu na náklady vlády, neskrývali své rozhořčení, přičemž jeden z nich situaci pro BBC popsal jako naprostou frašku.

Zatímco britská evakuace čelí odkladům, izraelské letiště Ben Gurion bylo po pětidenní uzavírce znovu otevřeno. První repatriační spoj z Athén již v Tel Avivu přistál a místní aerolinky se nyní připravují na návrat přibližně 100 000 Izraelců, kteří zůstali uvíznutí v zahraničí po sobotním uzavření vzdušného prostoru. Provoz letiště je obnovován postupně a podléhá aktuálnímu vývoji bezpečnostní situace v zemi.

Ostatní letecké společnosti v regionu se rovněž snaží reagovat na krizi, například Qatar Airways oznámily operování mimořádných letů z Ománu a Saúdské Arábie do několika evropských metropolí včetně Londýna, Berlína či Madridu. Vlastní operace dopravce z Dauhá však zůstávají pozastaveny kvůli uzavření katarského vzdušného prostoru. Katar také preventivně evakuoval obyvatele žijící v blízkosti americké ambasády v Dauhá, což následuje po dronových útocích na americké diplomatické mise v jiných arabských zemích.

Vojenští činitelé Spojených států potvrdili identitu pátého vojáka zabitého při íránském dronovém útoku v Kuvajtu v úvodu války a pracují na potvrzení jména šesté oběti. Americké ministerstvo zahraničí vydalo varování pro své občany, aby Blízký východ neprodleně opustili, a od konce února se již domů vrátilo zhruba 17 500 Američanů. Vláda USA se snaží zajistit pro své lidi charterové lety i místa v komerčních spojích z Jordánska či Saúdské Arábie.

Politický rozměr konfliktu se projevil v americkém Senátu, kde zákonodárci hlasovali proti opatření, které mělo omezit pravomoci Donalda Trumpa při nařizování dalších vojenských akcí v Íránu. Návrh, který by vyžadoval souhlas Kongresu pro pokračování vojenských operací, neprošel poměrem hlasů 47 ku 53, přičemž hlasování kopírovalo stranické linie. Očekává se, že o stejné otázce bude v nejbližší době hlasovat také Sněmovna reprezentantů.

Humanitární situace v celé oblasti je nadále kritická, což dokládají zprávy o masivním pohybu obyvatelstva. Agentura OSN pro uprchlíky uvedla, že jen z Teheránu odešlo během prvních dvou dnů po zahájení americko-izraelských útoků přibližně 100 000 lidí. Vedle pozemních a vzdušných bojů hlásí britská námořní agentura UKMTO také velkou explozi na tankeru u pobřeží Kuvajtu, která způsobila únik ropy do moře.

V samotném Íránu podle informací lidskoprávních organizací přesáhl počet civilních obětí od začátku války tisícovku, přičemž další stovky úmrtí jsou prověřovány. Konflikt zasahuje i globální obchod, neboť podle Mezinárodní námořní organizace zůstává kvůli událostem v Hormuzském průlivu uvězněno přibližně 20 000 námořníků. Britské ministerstvo zahraničí k situaci s odloženým letem uvedlo, že odlet z Ománu se nyní očekává v průběhu dnešního dne.

Související

Více souvisejících

Írán Izraelská armáda Izrael

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

před 3 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 8 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 9 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 10 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy