Izraelská armáda a íránské síly pokračují v provádění vzájemných úderů v době, kdy ozbrojený konflikt na Blízkém východě dospěl do svého šestého dne. Izrael v rámci svých operací zasáhl cíle v Libanonu i přímo v Íránu, přičemž potvrdil zničení odpalovacího zařízení balistických raket v íránském městě Qom. Podle prohlášení izraelských obranných sil (IDF) bylo toto zařízení připraveno k okamžitému útoku na Izrael, přičemž další údery směřovaly na systém protivzdušné obrany v Isfahánu a výbuchy byly hlášeny také z Teheránu.
Íránská strana odpověděla nočním raketovým útokem na izraelské území, což vyvolalo aktivaci varovných sirén v Tel Avivu i Jeruzalémě. Na noční obloze byly k vidění exploze v momentě, kdy izraelská protivzdušná obrana zachycovala a likvidovala přilétající střely. Izraelský vojenský mluvčí naznačil, že úsilí zaměřené na íránské sklady raket a odpalovací místa přináší výsledky, a úřady díky poklesu intenzity palby začaly částečně uvolňovat některá bezpečnostní omezení pro veřejnost.
Napjatá situace v regionu má značný dopad na civilní obyvatelstvo v Libanonu, kde izraelské letectvo cílilo na jižní předměstí Bejrútu, považované za baštu hnutí Hizballáh. Libanonské úřady uvádějí, že v důsledku nové vlny bojů mezi Izraelem a Hizballáhem muselo své domovy opustit již více než 80 000 lidí. Podle ministerstva zdravotnictví si dva izraelské nálety poblíž cesty k bejrútskému mezinárodnímu letišti vyžádaly tři mrtvé a šest zraněných.
První evakuační let organizovaný britskou vládou, který měl dopravit britské občany z regionu zpět do vlasti, provázejí vážné komplikace. Letadlo, které mělo odstartovat z Ománu ve středu večer, zůstalo na zemi kvůli technické závadě, což ministerstvo zahraničí následně potvrdilo. Cestující, kteří museli strávit noc v hotelu na náklady vlády, neskrývali své rozhořčení, přičemž jeden z nich situaci pro BBC popsal jako naprostou frašku.
Zatímco britská evakuace čelí odkladům, izraelské letiště Ben Gurion bylo po pětidenní uzavírce znovu otevřeno. První repatriační spoj z Athén již v Tel Avivu přistál a místní aerolinky se nyní připravují na návrat přibližně 100 000 Izraelců, kteří zůstali uvíznutí v zahraničí po sobotním uzavření vzdušného prostoru. Provoz letiště je obnovován postupně a podléhá aktuálnímu vývoji bezpečnostní situace v zemi.
Ostatní letecké společnosti v regionu se rovněž snaží reagovat na krizi, například Qatar Airways oznámily operování mimořádných letů z Ománu a Saúdské Arábie do několika evropských metropolí včetně Londýna, Berlína či Madridu. Vlastní operace dopravce z Dauhá však zůstávají pozastaveny kvůli uzavření katarského vzdušného prostoru. Katar také preventivně evakuoval obyvatele žijící v blízkosti americké ambasády v Dauhá, což následuje po dronových útocích na americké diplomatické mise v jiných arabských zemích.
Vojenští činitelé Spojených států potvrdili identitu pátého vojáka zabitého při íránském dronovém útoku v Kuvajtu v úvodu války a pracují na potvrzení jména šesté oběti. Americké ministerstvo zahraničí vydalo varování pro své občany, aby Blízký východ neprodleně opustili, a od konce února se již domů vrátilo zhruba 17 500 Američanů. Vláda USA se snaží zajistit pro své lidi charterové lety i místa v komerčních spojích z Jordánska či Saúdské Arábie.
Politický rozměr konfliktu se projevil v americkém Senátu, kde zákonodárci hlasovali proti opatření, které mělo omezit pravomoci Donalda Trumpa při nařizování dalších vojenských akcí v Íránu. Návrh, který by vyžadoval souhlas Kongresu pro pokračování vojenských operací, neprošel poměrem hlasů 47 ku 53, přičemž hlasování kopírovalo stranické linie. Očekává se, že o stejné otázce bude v nejbližší době hlasovat také Sněmovna reprezentantů.
Humanitární situace v celé oblasti je nadále kritická, což dokládají zprávy o masivním pohybu obyvatelstva. Agentura OSN pro uprchlíky uvedla, že jen z Teheránu odešlo během prvních dvou dnů po zahájení americko-izraelských útoků přibližně 100 000 lidí. Vedle pozemních a vzdušných bojů hlásí britská námořní agentura UKMTO také velkou explozi na tankeru u pobřeží Kuvajtu, která způsobila únik ropy do moře.
V samotném Íránu podle informací lidskoprávních organizací přesáhl počet civilních obětí od začátku války tisícovku, přičemž další stovky úmrtí jsou prověřovány. Konflikt zasahuje i globální obchod, neboť podle Mezinárodní námořní organizace zůstává kvůli událostem v Hormuzském průlivu uvězněno přibližně 20 000 námořníků. Britské ministerstvo zahraničí k situaci s odloženým letem uvedlo, že odlet z Ománu se nyní očekává v průběhu dnešního dne.
Související
Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu
Neshody mezi Íránem a USA. Problém je v obohacování uranu
Írán , Izraelská armáda , Izrael
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Papež Lev se Trumpem rozhodit nenechal. Na jeho poslední kritiku zareagoval chladně
před 1 hodinou
Zrušení veta na půjčku Ukrajině nebude zadarmo? Magyar poprvé jednal s představiteli EU
před 2 hodinami
Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop
před 3 hodinami
Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě
před 4 hodinami
Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi
před 5 hodinami
Generální tajemník NATO Mark Rutte přijede na oficiální návštěvu České republiky
před 6 hodinami
EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví
před 6 hodinami
Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele
před 7 hodinami
Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO
před 8 hodinami
Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce
před 9 hodinami
Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura
před 10 hodinami
Počasí bude o víkendu nevyzpytatelné. Vyplatí se mít po ruce deštník
včera
StarDance hlásí návrat tanečnice, která doprovázela Zárubu
včera
Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu
včera
Speed Marathon je tady. Policie odhalila, kde bude zítra měřit
Aktualizováno včera
Havlíček už nebude ministrem průmyslu. Chystá se zajímavá změna
včera
Karel III. bude na návštěvě USA pod tlakem. Epsteinovy oběti chtějí konfrontaci
včera
Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj
včera
Výhled počasí na měsíc. Nejtepleji má být kolem květnových svátků
včera
Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem
Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal.
Zdroj: Lucie Podzimková