Izraelská armáda opět udeřila v Íránu a Libanonu. Íránská armáda vyslala na Izrael rakety

Izraelská armáda a íránské síly pokračují v provádění vzájemných úderů v době, kdy ozbrojený konflikt na Blízkém východě dospěl do svého šestého dne. Izrael v rámci svých operací zasáhl cíle v Libanonu i přímo v Íránu, přičemž potvrdil zničení odpalovacího zařízení balistických raket v íránském městě Qom. Podle prohlášení izraelských obranných sil (IDF) bylo toto zařízení připraveno k okamžitému útoku na Izrael, přičemž další údery směřovaly na systém protivzdušné obrany v Isfahánu a výbuchy byly hlášeny také z Teheránu.

Íránská strana odpověděla nočním raketovým útokem na izraelské území, což vyvolalo aktivaci varovných sirén v Tel Avivu i Jeruzalémě. Na noční obloze byly k vidění exploze v momentě, kdy izraelská protivzdušná obrana zachycovala a likvidovala přilétající střely. Izraelský vojenský mluvčí naznačil, že úsilí zaměřené na íránské sklady raket a odpalovací místa přináší výsledky, a úřady díky poklesu intenzity palby začaly částečně uvolňovat některá bezpečnostní omezení pro veřejnost.

Napjatá situace v regionu má značný dopad na civilní obyvatelstvo v Libanonu, kde izraelské letectvo cílilo na jižní předměstí Bejrútu, považované za baštu hnutí Hizballáh. Libanonské úřady uvádějí, že v důsledku nové vlny bojů mezi Izraelem a Hizballáhem muselo své domovy opustit již více než 80 000 lidí. Podle ministerstva zdravotnictví si dva izraelské nálety poblíž cesty k bejrútskému mezinárodnímu letišti vyžádaly tři mrtvé a šest zraněných.

První evakuační let organizovaný britskou vládou, který měl dopravit britské občany z regionu zpět do vlasti, provázejí vážné komplikace. Letadlo, které mělo odstartovat z Ománu ve středu večer, zůstalo na zemi kvůli technické závadě, což ministerstvo zahraničí následně potvrdilo. Cestující, kteří museli strávit noc v hotelu na náklady vlády, neskrývali své rozhořčení, přičemž jeden z nich situaci pro BBC popsal jako naprostou frašku.

Zatímco britská evakuace čelí odkladům, izraelské letiště Ben Gurion bylo po pětidenní uzavírce znovu otevřeno. První repatriační spoj z Athén již v Tel Avivu přistál a místní aerolinky se nyní připravují na návrat přibližně 100 000 Izraelců, kteří zůstali uvíznutí v zahraničí po sobotním uzavření vzdušného prostoru. Provoz letiště je obnovován postupně a podléhá aktuálnímu vývoji bezpečnostní situace v zemi.

Ostatní letecké společnosti v regionu se rovněž snaží reagovat na krizi, například Qatar Airways oznámily operování mimořádných letů z Ománu a Saúdské Arábie do několika evropských metropolí včetně Londýna, Berlína či Madridu. Vlastní operace dopravce z Dauhá však zůstávají pozastaveny kvůli uzavření katarského vzdušného prostoru. Katar také preventivně evakuoval obyvatele žijící v blízkosti americké ambasády v Dauhá, což následuje po dronových útocích na americké diplomatické mise v jiných arabských zemích.

Vojenští činitelé Spojených států potvrdili identitu pátého vojáka zabitého při íránském dronovém útoku v Kuvajtu v úvodu války a pracují na potvrzení jména šesté oběti. Americké ministerstvo zahraničí vydalo varování pro své občany, aby Blízký východ neprodleně opustili, a od konce února se již domů vrátilo zhruba 17 500 Američanů. Vláda USA se snaží zajistit pro své lidi charterové lety i místa v komerčních spojích z Jordánska či Saúdské Arábie.

Politický rozměr konfliktu se projevil v americkém Senátu, kde zákonodárci hlasovali proti opatření, které mělo omezit pravomoci Donalda Trumpa při nařizování dalších vojenských akcí v Íránu. Návrh, který by vyžadoval souhlas Kongresu pro pokračování vojenských operací, neprošel poměrem hlasů 47 ku 53, přičemž hlasování kopírovalo stranické linie. Očekává se, že o stejné otázce bude v nejbližší době hlasovat také Sněmovna reprezentantů.

Humanitární situace v celé oblasti je nadále kritická, což dokládají zprávy o masivním pohybu obyvatelstva. Agentura OSN pro uprchlíky uvedla, že jen z Teheránu odešlo během prvních dvou dnů po zahájení americko-izraelských útoků přibližně 100 000 lidí. Vedle pozemních a vzdušných bojů hlásí britská námořní agentura UKMTO také velkou explozi na tankeru u pobřeží Kuvajtu, která způsobila únik ropy do moře.

V samotném Íránu podle informací lidskoprávních organizací přesáhl počet civilních obětí od začátku války tisícovku, přičemž další stovky úmrtí jsou prověřovány. Konflikt zasahuje i globální obchod, neboť podle Mezinárodní námořní organizace zůstává kvůli událostem v Hormuzském průlivu uvězněno přibližně 20 000 námořníků. Britské ministerstvo zahraničí k situaci s odloženým letem uvedlo, že odlet z Ománu se nyní očekává v průběhu dnešního dne.

Související

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu v rámci pokračujícího boje o kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Podle prohlášení amerického ústředního velitelství Centcom je cílem těchto operací oslabení íránských vojenských kapacit. Souběžně s leteckými údery americké síly v rámci námořní blokády íránských přístavů obsadily jedno z plavidel a odklonily tři komerční lodě, které se pokusily blokádu prorazit.
U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu

Spojené státy americké uskutečnily další vlnu leteckých úderů proti Íránu, zatímco prezident Donald Trump varoval Teherán, že by se měl raději chovat slušně. Americká armáda uvedla, že její útoky mířily na íránské vojenské kapacity sloužící k ohrožování plavidel v Hormuzském průlivu. Podle státních médií se sirény protivzdušné obrany rozezněly i v samotném hlavním městě Teheránu.

Více souvisejících

Írán Izraelská armáda Izrael

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů

Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.

před 6 hodinami

Mečiar, Vladimír

Havel mi nabídl místo premiéra, pokud odstavím Klause, tvrdí Mečiar

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar a někdejší český prezident a předseda vlády Václav Klaus se v rozhovoru pro agenturu SITA vrátili k rozdělení Československa. Podle Mečiara nebylo rozpadu společného státu možné zabránit, neboť debaty o fungování federace se bezvýsledně vlekly již od roku 1990. V době jejich nástupu k moci byla federace v podstatě rozložená a tehdejší politické elity na narovnání vzájemných vztahů rezignovaly. Rozhodování o dalším osudu země tak zůstalo na bedrech nových reprezentací, které musely narůstající krizi rázně vyřešit.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Barrandovský most

U Barrandovského mostu se zřítila betonová plastika

Policisté se od dnešního rána zabývají incidentem v bezprostředním okolí Barrandovského mostu v Praze. Částečně se tam totiž zřítila betonová plastika. Událost se obešla bez zranění, ačkoliv sutiny spadly na vozovku a přilehlou cyklostezku. 

před 7 hodinami

Prezident Trump

Proč Trump označuje volební systém za katastrofální? Nesmířil se s prohrou a chystá se na další drtivou porážku

Americký prezident Donald Trump ve svém televizním projevu prohlásil, že jeho záměrem není oslabit důvěru ve volební proces, vzápětí však udělal vše pro to, aby Američany přesvědčil, že hlasování v zemi je zmanipulované. Během svého sedmadvacetiminutového vystoupení přirovnal Spojené státy k zemím třetího světa a volební systém označil za katastrofálně zranitelný. Podle kritiků a demokratických představitelů však tato rétorika neslouží k nápravě systému, ale k přípravě argumentů před nadcházejícími kongresovými volbami, v nichž republikánům hrozí ztráta většiny.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Bílý dům zveřejnil dokumenty, které měly potvrdit Trumpova slova o Číně. Nepotvrzují vůbec nic

Americký prezident Donald Trump během svého projevu z Bílého domu předestřel pět zásadních bodů, kterými se snažil doložit nefunkčnost celého aparátu. Tvrdil například, že Čína získala osobní údaje o stovkách milionů amerických voličů a že se aktivně snažila poškodit jeho politickou pozici. Dále varoval před zranitelností sčítacích přístrojů a registrací obrovského množství neoprávněných osob či zemřelých. Všechny tyto domnělé podvody pak měla před hlavou státu záměrně tajit samotná zpravodajská komunita.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu v rámci pokračujícího boje o kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Podle prohlášení amerického ústředního velitelství Centcom je cílem těchto operací oslabení íránských vojenských kapacit. Souběžně s leteckými údery americké síly v rámci námořní blokády íránských přístavů obsadily jedno z plavidel a odklonily tři komerční lodě, které se pokusily blokádu prorazit.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Američané Trumpově teorii o ukradených volbách nevěří. Jeho projev byl plný dávno vyvrácených tvrzení

Televizní projev Donalda Trumpa nepřinesl zásadní nová fakta, mohl by se však stát klíčovým momentem, který naznačuje jeho strategii pro nadcházející kongresové volby. Prezident se v něm zaměřil na údajné hrozby v americkém volebním systému, což kritici vnímají jako přípravu půdy pro případné zpochybnění budoucích volebních výsledků v případě neúspěchu jeho strany.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda

Ministerstva vnitra a obrany prověří současné právní předpisy v oblasti krizové a obranné legislativy a navrhnou konkrétní změny zákonů vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Úkol do jednoho roku provést tuto revizi zákonů uložila vláda ministrům na pondělním zasedání. Projednala také připravené memorandum, které má podpořit výstavbu dalších malých modulárních reaktorů v Česku. 

včera

Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér

Premiér Andrej Babiš (ANO) dal znovu najevo, že nepřistoupí na návrh prezidenta Petra Pavla, aby se obnovily pravidelné schůzky nejvyšších ústavních činitelů. Předseda vlády tvrdí, že s hlavou státu nemá o čem jednat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy