Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

Deník Jedi’ot achronot citoval armádní zdroje, podle kterých odhad zabitých v Gaze dosahuje zmíněné hranice, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby. Veřejnoprávní stanice Kan 11 uvedla, že informace pocházejí od Úřadu pro koordinaci vládních aktivit na územích. Aktuálně probíhá snaha analyzovat, jakou část z celkového počtu tvoří civilisté a jakou ozbrojenci.

Palestinské ministerstvo zdravotnictví ve středu zveřejnilo aktualizovanou bilanci, podle které v Gaze od začátku konfliktu zahynulo 71 667 lidí. Dalších více než 171 000 Palestinců utrpělo zranění. Tato statistika zahrnuje také stovky obětí izraelských úderů, ke kterým došlo od vyhlášení příměří v polovině října.

V dřívějších fázích války Izrael opakovaně zpochybňoval důvěryhodnost údajů o mrtvých a obviňoval ministerstvo zdravotnictví z nadsazování čísel. Argumentoval tím, že úřad podléhá kontrole hnutí Hamás. Aktuální vyjádření armádních představitelů pro novináře však naznačuje výrazný posun v hodnocení těchto statistik.

Oficiální mluvčí izraelských obranných sil se k informacím poskytnutým novinářům odmítl konkrétně vyjádřit. Ve svém prohlášení pouze uvedl, že publikované detaily neodrážejí oficiální data armády. Zdůraznil, že jakékoli oficiální zprávy na toto téma budou zveřejněny výhradně skrze řádné a schválené komunikační kanály.

Armáda zatím odmítá odpovědět na dotazy, zda disponuje vlastními ucelenými daty o počtu obětí v Gaze nebo zda takové informace plánuje v budoucnu zveřejnit. Přestože armáda jako celek o počtech mrtvých veřejně mlčí, někteří vysoce postavení činitelé se o nich již dříve zmínili v soukromých hovorech.

V srpnu loňského roku unikla nahrávka bývalého šéfa vojenské rozvědky Aharona Halivy, který hovořil o padesáti tisících mrtvých v Gaze jako o nezbytnosti pro budoucí generace. Hranici 50 000 zabitých přitom statistiky v Gaze překonaly v březnu 2025. Tyto úniky naznačují, že izraelské velení má o rozsahu ztrát na životech podrobný přehled.

Bývalý náčelník generálního štábu Herzi Halevi v září uvedl, že více než 10 % z celkového počtu 2,2 milionu obyvatel Gazy bylo buď zabito, nebo zraněno. Podle něj se nejedná o „jemnou válku“. Jeho odhad tehdy velmi přesně odpovídal údajům palestinského ministerstva, které v té době uvádělo 65 000 mrtvých.

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze běžně zveřejňuje seznamy obětí izraelských útoků, ačkoliv ve svých statistikách nerolišuje mezi civilisty a bojovníky. Přesnost těchto seznamů byla v minulosti potvrzena mezinárodními organizacemi i OSN. Izraelská armáda se nyní snaží vlastními metodami určit poměr mezi zneškodněnými ozbrojenci a vedlejšími obětmi.

Představitelé palestinského zdravotnictví zdůrazňují, že skutečný počet obětí může být ještě vyšší kvůli tisícům lidí, kteří zůstávají pohřbeni pod troskami budov. Právě tyto pohřešované osoby izraelský armádní odhad 70 000 mrtvých nezahrnuje. Údaje o zraněných navíc vyvíjejí extrémní tlak na kolabující zdravotnický systém v celé enklávě.

Debata o počtu obětí v Gaze je sledována po celém světě, zejména v souvislosti s obviněními z nepřiměřeného vedení války. Uznání přesnosti palestinských čísel ze strany izraelské armády by mohlo mít dopad na budoucí mezinárodní vyšetřování a diplomatická jednání. Zatím však armáda trvá na tom, že oficiální data zveřejní až po důkladném prověření. 

Související

Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.
Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

Více souvisejících

Izrael Izraelská armáda Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 5 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 6 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 7 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 8 hodinami

včera

Elon Musk

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami

Vymezení kontroly nad Hormuzským průlivem zůstává v probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem stěžejním sporným bodem. Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají nad touto klíčovou námořní cestou plnou kontrolu, podle vojenských a geopolitických odborníků oslovených webem CNN ani jedna ze stran průliv plně neovládá. Situaci na bojišti popisují jako patovou s tím, že průchod strategie ztěžuje neustálé bezpečnostní riziko pro komerční plavidla.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech

Japonská premiérka Sanae Takaiči v čtvrtek ostrými slovy odsoudila vůbec první návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina na sporných Kurilských ostrovech a označila ji za naprosto nepřijatelnou. Ruská státní média informovala, že Putin navštívil ostrov Iturup, který je v Japonsku známý pod názvem Etorofu. Jedná se o jeden ze čtyř ostrovů Kurilského souostroví, na které si dlouhodobě nárokují právo jak Rusko, tak Japonsko.

včera

Češi pozorují zatmění Slunce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu

Miliony lidí napříč Evropou sledovaly nejvýraznější zatmění Slunce za téměř tři desetiletí. Zatímco obyvatelé Česka měli možnost pozorovat částečné zatmění, během něhož Měsíc zakryl většinu slunečního disku, jiné části kontinentu zažily úplnou tmu. Pás úplného zatmění zasáhl především Grónsko, Island a Španělsko. Pozorovatelé na mnoha místech Evropy reagovali na nebeské divadlo hlasitým jásotem a úžasem.

včera

včera

Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu

Kontinentální Evropa i Velká Británie čelí další vlně extrémního horka, která přináší rekordně vysoké teploty, rozsáhlá sucha i nebezpečí lesních požárů. Ve Španělsku i v částech Anglie se očekávají teploty dosahující až 40 °C. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy