Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.
Podle Salema, viceprezidenta pro mezinárodní spolupráci washingtonského think tanku Middle East Institute, hrozí, že íránská odpověď bude výraznější než po zabití generála Kásima Sulejmáního v roce 2020. „Je to těžké předvídat, ale myslím, že nejpravděpodobnějším scénářem je podobná ale daleko větší reakce jako když byl zabit Kasim Sulejmání. Zaútočili na americké základny v Iráku a skrze média řekli, že nechtějí eskalovat, ale potřebují odpovědět, protože byli napadeni,“ uvedl Salem pro EuroZprávy.cz.
Zdůraznil, že Íránci mohou zopakovat podobný postup, avšak „ve zřetelně větším měřítku, ohledně kterého budou muset být opatrní“. Mezi možnými scénáři zmínil i uzavření strategicky významného Hormuzského průlivu. „Írán má možnost eskalovat ve velkém, uzavřít Hormuzský průliv. Ale myslím, že se tomu vyhne,“ dodal.
Cílem Teheránu podle něj není okamžitá konfrontace se Spojenými státy, nýbrž ukončení izraelských útoků. „Íránský primárním zájem je ukončit izraelské útoky. Sekundární je nezvýšit americké útoky na Írán. Je to velmi strategický a na zájmech založený režim,“ řekl Salem. Zároveň upozornil, že režim v Teheránu se nachází pod výrazným tlakem a bude nucen reagovat. „Jejich zájmem je přežít a poslední dva týdny to měli pěkně těžké. Oni musí odpovědět.“
Možnou cestu ke snížení napětí naznačuje i otevřenost obou stran k dočasné deeskalaci. „Myslím, že USA i Izrael jsou otevřeni dočasné deeskalaci, oběma docházejí protiletadlové střely a chtějí se doplnit,“ řekl expert. Připomněl však, že „Izraelci ale také odpovídají. Oni zaútočili na Írán, Írán zaútočil na ně. Je to typický žebříček eskalace, ale myslím si, že je dobré na chvíli deeskalovat.“
Podle Salema se Írán pravděpodobně pokusí otevřít diplomatické kanály, otázkou však zůstává, zda je připraven přijmout podmínky administrativy prezidenta Donalda Trumpa. „Írán jistě bude volat po tom, aby se šlo k vyjednávacímu stolu, ale otázkou je, jestli opravdu půjdou s ochotou akceptovat podmínky dohody s Trumpem, a ty podmínky jsou velmi, velmi extrémní. Myslím si, že budou volat po jednáních, ale je nepravděpodobné, že z toho bude dohoda.“
V širším kontextu očekává pokračující napětí a další operace Izraele i USA v regionu. „Myslím, že se nacházíme v dlouhodobě napjaté situaci. Během té si Američané a Izraelci zachovají vzdušnou nadvládu a stejně jako v Libanonu bude Izrael napadat cíle tam, kde mu to připadá vhodné. V dlouhodobější perspektivě se budou Američané i Izraelci zaměřovat na změnu režimu, je ale stále brzo odhadovat, jak se to vyvine,“ uzavřel.
Související
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
Írán , USA (Spojené státy americké) , Izrael
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 2 hodinami
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 3 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 4 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 6 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 7 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
Zdroj: Libor Novák