Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina.
Mezinárodní pozornost, která se dříve částečně přesunula k válce mezi USA, Izraelem a Íránem, se nyní vrací zpět k evropskému bojišti, přičemž nedávné rámcové dohody mezi Washingtonem a Teheránem či Jeruzalémem a Bejrutem vyvolávají zvědavost, zda nenastal čas i pro ukončení konfliktu na Ukrajině. Pátým rokem od začátku plnohodnotné ruské invaze lze již některé z teoretických konců spolehlivě vyloučit, což pomáhá pochopit, kam konflikt směřuje.
Z pohledu vyjednávání se Ukrajina momentálně nachází v nejsilnější pozici od osvobození Izjumu na podzim roku 2022. Kyjev přestal pasivně čekat na tlak mezinárodního společenství a začal bez cizího svolení zasahovat vojenské a energetické cíle hluboko uvnitř ruského území.
Tyto údery na ropné rafinérie a armádní objekty výrazně narušily vnitřní energetický trh agresora a přenesly realitu války přímo před prah obyčejných Rusů. Čím déle se bude konflikt protahovat, tím větší ekonomické a lidské náklady bude muset Kreml snášet, přičemž dosavadní taktické územní zisky v podobě několika dobytých vesnic nelze zaměňovat za strategický zlom schopný splnit politické cíle Moskvy.
Ukrajinské síly efektivně narušují logistické řetězce nepřítele, takže i případné dílčí ruské postupy jsou dlouhodobě neudržitelné. Na druhou stranu, navzdory těmto úspěchům, nemá ani ukrajinská armáda dostatek sil na rychlé vytlačení zakopaných okupantů, a konflikt se tak proměnil v moderní formu obléhací války.
Kyjev musí izolovat ruské pozice a ničit jejich zásobování tak dlouho, dokud se zdroje nepřítele nevyčerpají, což umožňuje osvobozovat území bez masivních vlastních ztrát, vyžaduje to však značný čas. Moskva mezitím pokračuje v opotřebovávací strategii a doufá, že zlomí ukrajinskou vůli dříve, než její vlastní ekonomiku zničí západní sankce nebo než do hry zasáhnou třetí strany.
Ruský kalkul se dlouhodobě opíral o předpoklad, že americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa a jeho vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera přistoupí na takzvané aljašské dohody, které měly definovat konec války podle ruských představ.
Situace se však mění, neboť Bílý dům v poslední době změnil tón a americký ministr zahraničí Marco Rubio jasně deklaroval, že v Anchorage k žádným reálným dohodám nedošlo, což musel uznat i Kreml. Vzhledem k tomu, že USA byly plně zaměstnány konfliktem s Íránem a od března absolvovaly s Kyjevem jen minimum schůzek, začaly obě bojující strany využívat klesající intenzitu oficiálních kontaktů k neoficiální diplomacii.
Podle dostupných informací se do role neformálního prostředníka vrátil ruský oligarcha Roman Abramovič, přičemž se objevily i spekulace o možném omezení bojů pouze na současnou linii fronty, což však Moskva údajně odmítla. Turecká vláda se sice snaží navázat na tři kola rozhovorů z roku 2025 a vrátit diplomacii na oficiální kolej, zatím však nehlásí žádný hmatatelný pokrok.
Díky úspěšnému ukrajinskému odporu a operacím v ruském týlu je nicméně jasné, že varianty jako úplné podmanění země nebo ukrajinská kapitulace jsou definitivně smeteny ze stolu. Jedinými dvěma představitelnými scénáři tak zůstávají buď jednostranné stažení ruských vojsk, nebo vyjednané příměří.
Pokud by náklady pro Kreml stouply nad únosnou mez, mohl by Vladimir Putin jednostranně vyhlásit splnění cílů své speciální vojenské operace a přejít ke stabilizačním misím na aktuálně okupovaných územích, jelikož úplný odchod je pro něj politicky nemožný. V takovém případě by rozhodnutí o pokračování bojů za úplné osvobození leželo výhradně na Kyjevu.
Druhá možnost, tedy vyjednaná dohoda, by ale neměla začínat tam, kde rozhovory naposledy selhaly. Podmínky na bojišti se změnily ve prospěch Ukrajiny, která by měla usilovat o trvalé zastavení nepřátelství bez formálního vzdání se svých suverénních území, přičemž čas nyní hraje pro ukrajinskou diplomacii.
Pokud nedojde k posunu směrem k jedné z těchto variant, hrozí dlouhá, vleklá válka, neboť historie ukazuje, že státy často pokračují v bojích jen proto, že už do nich investovaly příliš mnoho krve a prostředků. Sovětský svaz takto setrval v Afghánistánu deset let a Spojené státy dvacet, přičemž v případě Ukrajiny hraje roli i osobní motivace samotného Putina, která převyšuje racionální státní zájmy.
Mír sice není na dosah a boje mohou trvat měsíce i roky, spektrum možných konců se však s posilující pozicí Ukrajiny výrazně zúžilo. Klíčové nyní bude, jak obě strany přizpůsobí své strategie měnící se dynamice na bojišti a následně i u vyjednávacího stolu.
Související
Zelenskyj nepochybuje o další ruské mobilizaci. Nasazeni budou i Severokorejci
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Předpověď počasí slibuje poslední déšť před tropickou epizodou
včera
Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře
včera
Za tři dny přibylo 300 mrtvých. Nynější epidemie eboly se šíří nejrychleji v historii
včera
Policejní komando zastřelilo podezřelého z teroristického útoku v Berlíně
včera
Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř
včera
Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny
včera
Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data
včera
Burnham se poprvé spojil s Trumpem. Budu mu i oponovat, slíbil Britům
včera
Kouř z požárů na západě Evropy doputoval do Česka. Lidé se nemusí obávat
včera
Babiš hodlá přehlasovat veto z Hradu. Pavla vyzval, aby sám šetřil
včera
Pachatel útoku v Berlíně by se neměl skrývat v Česku, uvedla policie
včera
Francii a Španělsko dusí požáry, které se nedaří zastavit. Pomáhají i vojáci
včera
Zemřel Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie
včera
Fotbalová Sparta hlásí vytouženou posilu. Přivedla bratrance Erlinga Haalanda
včera
Policie obvinila ženu ze čtvrteční vraždy v Jablonci nad Nisou
včera
Zelenskyj nepochybuje o další ruské mobilizaci. Nasazeni budou i Severokorejci
včera
Kriminalisté objasnili vraždu po téměř 20 letech. Pachatel ale k soudu nezamíří
včera
Tragédie v Berlíně. Islamista najel do lidí na Pride, nejméně jeden mrtvý
včera
První výhled počasí na příští víkend. Tropy budou úřadovat
25. července 2026 21:06
Na Klatovsku hoří les. Platí třetí stupeň poplachu
Hasiči od sobotního odpoledne zasahují u rozsáhlého požáru lesa u Velhartic na Klatovsku. Vyhlášen byl třetí stupeň poplachu, profesionálům pomáhají i dobrovolní hasiči. Událost se prozatím obešla bez zranění.
Zdroj: Jan Hrabě