Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty

Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. 

Mezinárodní pozornost, která se dříve částečně přesunula k válce mezi USA, Izraelem a Íránem, se nyní vrací zpět k evropskému bojišti, přičemž nedávné rámcové dohody mezi Washingtonem a Teheránem či Jeruzalémem a Bejrutem vyvolávají zvědavost, zda nenastal čas i pro ukončení konfliktu na Ukrajině. Pátým rokem od začátku plnohodnotné ruské invaze lze již některé z teoretických konců spolehlivě vyloučit, což pomáhá pochopit, kam konflikt směřuje.

Z pohledu vyjednávání se Ukrajina momentálně nachází v nejsilnější pozici od osvobození Izjumu na podzim roku 2022. Kyjev přestal pasivně čekat na tlak mezinárodního společenství a začal bez cizího svolení zasahovat vojenské a energetické cíle hluboko uvnitř ruského území.

Tyto údery na ropné rafinérie a armádní objekty výrazně narušily vnitřní energetický trh agresora a přenesly realitu války přímo před prah obyčejných Rusů. Čím déle se bude konflikt protahovat, tím větší ekonomické a lidské náklady bude muset Kreml snášet, přičemž dosavadní taktické územní zisky v podobě několika dobytých vesnic nelze zaměňovat za strategický zlom schopný splnit politické cíle Moskvy.

Ukrajinské síly efektivně narušují logistické řetězce nepřítele, takže i případné dílčí ruské postupy jsou dlouhodobě neudržitelné. Na druhou stranu, navzdory těmto úspěchům, nemá ani ukrajinská armáda dostatek sil na rychlé vytlačení zakopaných okupantů, a konflikt se tak proměnil v moderní formu obléhací války.

Kyjev musí izolovat ruské pozice a ničit jejich zásobování tak dlouho, dokud se zdroje nepřítele nevyčerpají, což umožňuje osvobozovat území bez masivních vlastních ztrát, vyžaduje to však značný čas. Moskva mezitím pokračuje v opotřebovávací strategii a doufá, že zlomí ukrajinskou vůli dříve, než její vlastní ekonomiku zničí západní sankce nebo než do hry zasáhnou třetí strany.

Ruský kalkul se dlouhodobě opíral o předpoklad, že americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa a jeho vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera přistoupí na takzvané aljašské dohody, které měly definovat konec války podle ruských představ.

Situace se však mění, neboť Bílý dům v poslední době změnil tón a americký ministr zahraničí Marco Rubio jasně deklaroval, že v Anchorage k žádným reálným dohodám nedošlo, což musel uznat i Kreml. Vzhledem k tomu, že USA byly plně zaměstnány konfliktem s Íránem a od března absolvovaly s Kyjevem jen minimum schůzek, začaly obě bojující strany využívat klesající intenzitu oficiálních kontaktů k neoficiální diplomacii.

Podle dostupných informací se do role neformálního prostředníka vrátil ruský oligarcha Roman Abramovič, přičemž se objevily i spekulace o možném omezení bojů pouze na současnou linii fronty, což však Moskva údajně odmítla. Turecká vláda se sice snaží navázat na tři kola rozhovorů z roku 2025 a vrátit diplomacii na oficiální kolej, zatím však nehlásí žádný hmatatelný pokrok.

Díky úspěšnému ukrajinskému odporu a operacím v ruském týlu je nicméně jasné, že varianty jako úplné podmanění země nebo ukrajinská kapitulace jsou definitivně smeteny ze stolu. Jedinými dvěma představitelnými scénáři tak zůstávají buď jednostranné stažení ruských vojsk, nebo vyjednané příměří.

Pokud by náklady pro Kreml stouply nad únosnou mez, mohl by Vladimir Putin jednostranně vyhlásit splnění cílů své speciální vojenské operace a přejít ke stabilizačním misím na aktuálně okupovaných územích, jelikož úplný odchod je pro něj politicky nemožný. V takovém případě by rozhodnutí o pokračování bojů za úplné osvobození leželo výhradně na Kyjevu.

Druhá možnost, tedy vyjednaná dohoda, by ale neměla začínat tam, kde rozhovory naposledy selhaly. Podmínky na bojišti se změnily ve prospěch Ukrajiny, která by měla usilovat o trvalé zastavení nepřátelství bez formálního vzdání se svých suverénních území, přičemž čas nyní hraje pro ukrajinskou diplomacii.

Pokud nedojde k posunu směrem k jedné z těchto variant, hrozí dlouhá, vleklá válka, neboť historie ukazuje, že státy často pokračují v bojích jen proto, že už do nich investovaly příliš mnoho krve a prostředků. Sovětský svaz takto setrval v Afghánistánu deset let a Spojené státy dvacet, přičemž v případě Ukrajiny hraje roli i osobní motivace samotného Putina, která převyšuje racionální státní zájmy.

Mír sice není na dosah a boje mohou trvat měsíce i roky, spektrum možných konců se však s posilující pozicí Ukrajiny výrazně zúžilo. Klíčové nyní bude, jak obě strany přizpůsobí své strategie měnící se dynamice na bojišti a následně i u vyjednávacího stolu.

Související

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Více souvisejících

válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 1 hodinou

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 2 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil v ranním rozhovoru pro stanici Fox & Friends, že Spojené státy přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem a že by měly obdržet finanční kompenzaci za úsilí spojené s jeho ochranou. V reakci na snahy Íránu ovládnout tuto strategickou námořní trasu Trump uvedl, že USA průliv dříve střežily zadarmo, ale nyní za to dostanou zaplaceno hodně peněz, přičemž neupřesnil, jak by tento mechanismus měl fungovat. 

včera

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě

Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.

včera

Filip Turek

Filip Turek měl údajně nehodu, v centru Prahy se měl srazit se sanitkou

V centru Prahy, nedaleko stanice metra I. P. Pavlova, se krátce po poledni stala vážná dopravní nehoda. Podle prvotních informací se osobní automobil srazil s nemocničním sanitním vozem. Střet byl natolik silný, že sanitka po nárazu skončila převrácená na střeše přímo na tramvajových kolejích.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Česko zasáhnou velmi silné bouřky. Hrozí vichřice i kroupy

Český hydrometeorologický ústav vydal novou výstrahu, která na úterý upozorňuje na výskyt velmi silných bouřek a silnou zátěž teplem. Zároveň na Moravě kvůli pokračujícímu suchému a teplému počasí zůstává v platnosti dosavadní varování před rizikem vzniku a šíření požárů, a to až do odvolání.

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je otevřený, prohlašují USA. Írán tvrdí opak

Spojené státy v neděli provedly další kolo leteckých úderů proti Íránu, které mělo za cíl překazit jeho útoky na lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro globální dodávky ropy. Teherán na tyto akce odpověděl odvetnými údery napříč regionem. Americké ústřední velitelství Centcom oznámil, že operace, kterou nařídil prezident Donald Trump s cílem vyvodit odpovědnost vůči íránským silám, začala v 17:00 ET a byla dokončena kolem 22:30 ET. Zásahy směřovaly proti desítkám cílů a navázaly na sobotní útoky, které byly odvetou za íránské napadení kontejnerové lodi M/V GFS Galaxy plující pod kyperskou vlajkou. Plavidlo po zásahu utrpělo škody v motorovém prostoru, vypukl na něm požár a jeden člen posádky se pohřešuje. Během sobotních operací zasáhly americké síly na 140 vojenských objektů včetně odpalovacích míst pro rakety a drony.

včera

Kreml nasazuje do první linie Afričany. Zajatci se přesto chtějí vrátit do Ruska

Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy