Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Tento znatelný odklon od Washingtonu je podle analytiků reakcí na dlouhodobější americké kroky, mezi něž patří vojenské intervence na Blízkém východě, územní nároky vůči Grónsku, hrozby vyklizením evropských základen či zpochybňování samotného smyslu Severoatlantické aliance.

Evropané sice neztrácejí naději, že se situace po skončení prezidentského mandátu Donalda Trumpa opět zklidní, přesto volí pragmatickou cestu posilování vlastní soběstačnosti. Místo spoléhání se na zámořskou mocnost začínají lidé projevovat překvapivou důvěru v solidaritu a obrannou pomoc od svých bezprostředních evropských sousedů.

Detailní pohled na statistiky z Rakouska, Bulharska, Dánska, Estonska, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Nizozemska, Polska, Portugalska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie odhaluje, že jednoznačně za spojence považuje USA v průměru jen 11 procent lidí, což znamená prudký propad oproti předchozím obdobím.

Většina sice stále vidí Ameriku jako nepostradatelného partnera, nezanedbatelná část veřejnosti ji však již vnímá jako hospodářského konkurenta či přímo geopolitického protivníka. S výjimkou Bulharska se napříč kontinentem – a to i v zemích s výrazným vlivem krajní pravice – lidé shodují, že v případě nouze by jim pomohly ostatní evropské státy.

Kvůli tomu roste ochota zvyšovat národní obranné rozpočty, přičemž jedinou zemí se silným odporem vůči vyšším armádním výdajům zůstává Itálie. Skoro polovina Evropanů, konkrétně 47 procent, navíc schvaluje myšlenku krytí těchto zvýšených nákladů pomocí společných unijních půjček, což má největší odezvu v Portugalsku, Dánsku, Španělsku a Nizozemsku.

Snaha omezit strategickou závislost se projevuje také v požadavcích na nákupy vojenské techniky, kdy Evropané chtějí, aby jejich vlády nakupovaly zbraně primárně od domácích, evropských výrobců, což podporují zejména v Dánsku, Nizozemsku a Švédsku, zatímco o něco vlažnější postoj k tomuto kroku mají ve Velké Británii a Španělsku. Lidé však jedním dechem odmítají, aby se vyšší výdaje na armádu promítly do škrtů v sociální oblasti či jiných veřejných rozpočtech, přičemž nejhlasitěji se proti takovým škrtům staví v Itálii, Rakousku a Německu.

Myšlenka úplného nahrazení NATO novou obrannou strukturou složenou výhradně z unijních států se mezi lidmi velké podpory nedočkala, když pro ni hlasovalo pouhých 29 procent respondentů. Více než 60 procent obyvatel Francie, Španělska, Dánska, Nizozemska a Švédska se domnívá, že ke zlepšení transatlantických vztahů postačí odchod Donalda Trumpa z čela Spojených států.

V otázce energetické bezpečnosti zůstává veřejné mínění nekompromisní, protože i přes vysoké ceny energií 44 procent dotázaných odmítá možnost obnovení dovozu ruské ropy a plynu. Naopak téma budoucího rozšíření Evropské unie o Ukrajinu kontinent silně rozděluje; proti jejímu přijetí v současné situaci se staví respondenti v Maďarsku, Bulharsku, Rakousku, Německu, a překvapivě i v Estonsku, které se jinak řadí k největším politickým podporovatelům Kyjeva.