Jaká bude odveta Íránu? Hizballáh, Irák či Sýrie, Teherán může proti USA povolat spojence

Netanjahuova radost byla očividná. Jeho úsilí přesvědčit Američany, že jedině vojenský zásah může zastavit íránský jaderný program, trvalo více než patnáct let. Mnozí v Izraeli jej považují za posedlého tímto tématem. Dnes však může s jistou satisfakcí konstatovat, že Trump – prezident, který dlouhodobě odmítal zahraniční vojenské intervence – nakonec změnil názor.

I když americké tajné služby údajně nesdílely izraelský odhad o tom, jak blízko je Írán získání jaderné zbraně, rozhodnutí padlo. Cílem amerických bombardérů B-2 se v noci staly tři místa: Fordo, Natanz a Isfahán – jádro íránského jaderného programu.

Právě Fordo, vybudované hluboko uvnitř hory, je objektem, na který Izrael sám nedosáhne. Americké střely ale měly tu sílu. Pokud jsou zařízení skutečně vyřazena, může to být bod zlomu v konfliktu.

Írán mezitím tvrdí, že veškerý jaderný materiál byl přemístěn. Zda je to pravda, není jasné. Ale je jisté, že bez zásahu Spojených států by izraelské letectvo pokračovalo ve své vlastní kampani, útočilo na vojenské cíle, vědce, infrastrukturu i přístupné části programu.

Netanjahu tak nyní může argumentovat, že hlavní válečný cíl byl splněn – jaderná hrozba neutralizována. Ale otázkou zůstává, co na to Írán.

Teherán opakovaně varoval, že jakýkoli americký zásah vyvolá „nenapravitelné škody“. Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí již před několika dny slíbil odvetu. I Hútíové v Jemenu – íránští spojenci – varovali, že napadnou americké lodě v Rudém moři, pokud USA vstoupí do války.

Nyní jsou všichni američtí vojáci, základny, lodě i podniky v regionu potenciálními cíli. Írán má schopnosti i síť spojenců, kteří mohou zaútočit v jeho jménu – od libanonského Hizballáhu až po milice v Iráku či Sýrii. Dalším scénářem může být útok na americké lodě nebo základny v Perském zálivu, což by mohlo ohrozit dodávky ropy a způsobit prudký nárůst cen na světových trzích.

Trump ale naznačil, že americká vojenská operace byla jednorázová a Spojené státy nemají v úmyslu svrhnout íránský režim. Takový postoj může být záměrnou výzvou k deeskalaci. Írán by tak mohl zvolit opatrnější odvetu – například útok s omezenými škodami nebo zásah prostřednictvím zástupných sil.

Podobný přístup zvolil Teherán i po americké likvidaci generála Kásema Solejmáního v roce 2020. V odvetě tehdy zaútočil na americké základny, ale tak, aby nezpůsobil výrazné ztráty na životech.

Trump však opět zopakoval svou výhrůžku, že na jakoukoli íránskou odvetu odpoví „drtivou silou“. Celý region tak dnes zadržuje dech a čeká. Nastane konec této krize? Nebo se svět přiblíží ještě krvavější fázi konfliktu?