Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty

Dopady sankcí se v každodenním životě projevily okamžitě a drtivě. Soudkyni byly bez varování zrušeny kreditní karty a přístupy k účtům u společností jako Google nebo Amazon. Podle jejích slov nejde o pouhé symbolické gesto, ale o cílená donucovací opatření, která mají soudcům znemožnit objektivní výkon jejich práce. Prostová zdůraznila, že zablokování karet proběhlo bez ohledu na to, v jaké zemi byly vydány.

Odkdy se Trump loni vrátil k moci, jeho administrativa systematicky pracuje na ochromení soudu sídlícího v Haagu. Aktuálně je pod sankcemi jedenáct představitelů ICC, včetně hlavního prokurátora a osmi soudců. Tato opatření zahrnují zákazy cestování do USA a hrozby vysokých pokut či vězení pro jakoukoli americkou firmu, která by těmto osobám poskytovala služby. Běžné činnosti, jako je rezervace letenky, hotelu nebo odvoz přes aplikaci Uber, se tak pro ně staly prakticky nemožnými.

Prezident Trump ve svém loňském exekutivním příkazu obvinil ICC z provádění nelegitimních a nepodložených kroků namířených proti Americe a jejímu spojenci Izraeli. Sankce jsou vnímány jako odveta za vyšetřování amerických a izraelských činitelů. Spojené státy ani Izrael přitom nepatří mezi 125 signatářů Římského statutu, na jehož základě mezinárodní soud vznikl. Tento postoj USA vyvolal odpor u 79 zemí, které v joint-letteru varovaly před erozí mezinárodního právního státu.

Pro peruánskou soudkyni Luz del Carmen Ibáñez Carranzovou představují americké sankce už druhý střet s globální velmocí. V prosinci ji totiž v nepřítomnosti odsoudil ruský soud k patnáctiletému vězení v reakci na zatykač vydaný ICC na Vladimira Putina. Americká opatření však považuje za ještě nebezpečnější kvůli dominantnímu postavení USA v globálním finančním systému. Její evropská banka v Nizozemsku jí zrušila kartu jen z čistého strachu, aby neohrozila své vztahy s americkými institucemi.

Soudkyně Carranzová také upozornila na bolestivý fakt, že sankce zasáhly i její rodinu. Její dceři, která nemá s ICC žádnou spojitost a žije v jiné části světa, bylo zrušeno americké vízum i digitální účty. Tento vzorec „kolektivní viny“ se podle ní opakuje u mnoha dalších úředníků soudu, jejichž manželé, rodiče nebo děti skončili v síti represí. Carranzová to označila za perzekuci, kterou by svět neměl dopustit, neboť soud slouží nejzranitelnějším obětem bez hlasu.

Sankce přicházejí v době, kdy ICC prochází složitým obdobím i kvůli vnitřním problémům, jako byla obvinění hlavního prokurátora Karima Khana ze sexuálního pochybení, která on sám popírá. Uvnitř instituce navíc panují obavy, že Washington se nespokojí s postihy jednotlivců, ale pokusí se ochromit nebo zcela zlikvidovat soud jako celek. Soudkyně Prostová však potvrdila, že instituce již přijala řadu preventivních opatření, aby tyto útoky ustála.

Navzdory osobním potížím zůstávají soudci odhodlaní pokračovat ve své misi. Kimberly Prostová i její kolegyně Carranzová shodně prohlásily, že kroky Trumpovy administrativy jsou marné a neovlivní způsob, jakým soud přistupuje k jednotlivým kauzám. Ujistily veřejnost, že soudci budou i nadále vykonávat svou práci nezávisle a nenechají se americkými represáliemi zastrašit, protože věří, že mezinárodní spravedlnost je věcí celého lidstva.