Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 má začít koncem srpna. Dnes to uvedl mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat s tím, že samotný výcvik nebude tak dlouhý, jak si Rusko myslí.
Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.
"Zaměřujeme se to, abychom na konci léta začali posílat piloty do evropských zemí na výcvik. Je třeba pochopit, že to nebude rychlé, ale nebude to ani tak dlouhé, jak Rusové doufají. Myslím, že naši piloti se naučí ovládat F-16 stejně rychle, jako se vojáci naučili ovládat Patriot," tvrdí.
"Jediná věc, kterou potřebujeme, je, aby se přidala celá letecká koalice, všechny země, které mají výcvikové základny, simulátory, instruktory, výcvikové základny a letadla, protože potřebujeme co nejrychleji prohnat tímto výcvikovým programem co nejvíce lidí," dodal.
Ukrajina přitom původně uváděla, že se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, řekl nedávno podle CNN ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu také původně uvedl, že koalice jedenácti zemí s výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v začne Dánsku už na začátku srpna.
Později se plánuje vznik výcvikového střediska v Rumunsku, uvedla agentura Reuters. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že zástupci zemí podepsali memorandum, které stanovuje podmínky pro výcvik.
"Doufáme, že první výsledky výcviku uvidíme na začátku příštího roku," uvedl dánský ministr, který také zmínil, že výcvik by měl trvat šest až osm měsíců. Ukrajinský ministr Reznikov zdůraznil, že zařazení letounů F-16 do výzbroje je pro Ukrajinu velmi důležité. Pomůže jí lepší ochranou obyvatelstva a infrastruktury před ruskými útoky. V rámci výcvikového programu budou zařazeni piloti, technici a další podpůrný personál. Program by se mohl rozšířit i na další typy letounů.
Koalice zahrnuje Belgie, Británii, Dánsko, Kanadu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko. Některé z uvedených zemí nemají letouny F-16 ve svém arzenálu.
Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen. Zatím ale žádný stát vysloveně nepotvrdil, že by stíhačky Ukrajině věnoval.
Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.
O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související

Proč Rusko kývlo na příměří v Černém moři? Ukrajině nic nepřináší, profituje z něj Kreml

Dva dokumenty, dvě různé dohody. Co je vlastně výsledkem úterých rozhovorů?
Aktuálně se děje
před 25 minutami

Únik konverzace na Signalu: Které informace jsou nejcitlivější a neměly se dostat na veřejnost?
před 1 hodinou

Budeme bránit Polsko plnou silou, vzkázal Rutte do Kremlu
před 2 hodinami

Táhněte, obořila se vulgární lékařka na pacientku. Incident řeší i policie
před 2 hodinami

„Nejhorší premiér Babiš!“ Koalice SPOLU paroduje kampaň hnutí ANO a vrací úder webem a kolážemi
před 2 hodinami

Výbuch v Poličce se vyšetřuje. Policie prozradila, na co má podezření
před 3 hodinami

Atlantic zveřejnil celou konverzaci Trumpových poradců. Bílý dům se opět bouří
před 4 hodinami

Odborníků na armádu je stejně jako na fotbal, pustil se Pavel do kritiků. Poslanci pak raději schůzi uzavřeli
před 6 hodinami

Domácí zájem má přednost, přede vším. Francii došla trpělivost a vyhodila "jaderného lídra"
před 6 hodinami

Trump rozvrací světový řád. Evropa hledá cestu z krize
před 7 hodinami

Proč Rusko kývlo na příměří v Černém moři? Ukrajině nic nepřináší, profituje z něj Kreml
před 8 hodinami

"Můžu za to já." Ke skandálu v Bílém domě se přiznal významný Trumpův muž, nic ale nevysvětlil
před 9 hodinami

Fialova vláda selhává. Její neschopnost a neefektivita způsobí víc, než jen prohru ve volbách
před 9 hodinami

Inferno v Jižní Koreji: Největší požár v historii země pohltil tisíc let starý chrám, zřítil se hasicí vrtulník
před 10 hodinami

Carney na USA nenechal nit suchou. Trumpovu administrativu po úniku informací tvrdě zkritizoval
před 10 hodinami

Zásoby potravin na tři dny v každé domácnosti. EU dnes představí krizový scénář pro válku a katastrofy
před 11 hodinami

Dva dokumenty, dvě různé dohody. Co je vlastně výsledkem úterých rozhovorů?
před 12 hodinami

Počasí příští týden: Do Česka se mohou vrátit mrazy
včera

Čtvrtá trasa metra v nedohlednu. Antimonopolní úřad odvolal vítěze tendru
včera

Konverzace na Signalu je jen špičkou ledovce. Bezpečnostní problémy v USA sahají mnohem dál
Aktualizováno včera
Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného
Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.
Zdroj: Libor Novák