Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 má začít koncem srpna. Dnes to uvedl mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat s tím, že samotný výcvik nebude tak dlouhý, jak si Rusko myslí.
Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.
"Zaměřujeme se to, abychom na konci léta začali posílat piloty do evropských zemí na výcvik. Je třeba pochopit, že to nebude rychlé, ale nebude to ani tak dlouhé, jak Rusové doufají. Myslím, že naši piloti se naučí ovládat F-16 stejně rychle, jako se vojáci naučili ovládat Patriot," tvrdí.
"Jediná věc, kterou potřebujeme, je, aby se přidala celá letecká koalice, všechny země, které mají výcvikové základny, simulátory, instruktory, výcvikové základny a letadla, protože potřebujeme co nejrychleji prohnat tímto výcvikovým programem co nejvíce lidí," dodal.
Ukrajina přitom původně uváděla, že se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, řekl nedávno podle CNN ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu také původně uvedl, že koalice jedenácti zemí s výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v začne Dánsku už na začátku srpna.
Později se plánuje vznik výcvikového střediska v Rumunsku, uvedla agentura Reuters. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že zástupci zemí podepsali memorandum, které stanovuje podmínky pro výcvik.
"Doufáme, že první výsledky výcviku uvidíme na začátku příštího roku," uvedl dánský ministr, který také zmínil, že výcvik by měl trvat šest až osm měsíců. Ukrajinský ministr Reznikov zdůraznil, že zařazení letounů F-16 do výzbroje je pro Ukrajinu velmi důležité. Pomůže jí lepší ochranou obyvatelstva a infrastruktury před ruskými útoky. V rámci výcvikového programu budou zařazeni piloti, technici a další podpůrný personál. Program by se mohl rozšířit i na další typy letounů.
Koalice zahrnuje Belgie, Británii, Dánsko, Kanadu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko. Některé z uvedených zemí nemají letouny F-16 ve svém arzenálu.
Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen. Zatím ale žádný stát vysloveně nepotvrdil, že by stíhačky Ukrajině věnoval.
Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.
O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související
Pokrovsk padl, míní experti. Rusové věří v další postup, má to ale háček
Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Střelba v Krnově. Policisté našli mrtvého a dvě zbraně
před 1 hodinou
Chcete se dostat z Izraele? Musíte dnes, vyzval americký velvysanec podřízené
před 1 hodinou
Česko eviduje zemětřesení na Příbramsku. Ke škodám nedošlo
před 2 hodinami
Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat
před 3 hodinami
Do Česka míří saharský prach. Na zem se nedostane, může ale ovlivnit teploty
před 4 hodinami
Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa
před 4 hodinami
Okamura se po devíti letech může objevit v Otázkách Václava Moravce
před 6 hodinami
Počasí bude i o víkendu nadále jarní
včera
Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina
včera
Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led
včera
Instagram chystá novinku. Ocenit by ji měli hlavně rodiče
včera
Kasa je prázdná, řekl Babiš k investicím do obrany. Fiala ho kritizuje
včera
Clintonová bude svědčit před komisí, která vyšetřuje Epsteinovy zločiny
včera
Policie uzavřela případ RP Invest. Škoda jde do stovek milionů korun
včera
Harry a Meghan na cestách. WHO nasadila manžele v Jordánsku
včera
Polské Pendolino se poprvé objeví na české železnici
včera
Policie chystá další Speed Marathon. Lidé mohou pomoci s výběrem míst
včera
Orbán chce, aby Zelenskyj pustil ropu a přestal s protimaďarskou politikou
včera
Pavel odjel na zahraniční cestu do Alp, odhalil mluvčí prezidenta
včera
Pohonné hmoty zdražují. Obrat v trendu se zatím nedá čekat
Pohonné hmoty v Česku během uplynulého týdne zdražovaly, růst cen se týkal benzinu i nafty. Příčinou je napětí kolem Íránu, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nevylučuje další úder proti íránskému jadernému programu.
Zdroj: Jan Hrabě