Kyjev chce vycvičit piloty na F-16 za pouhé čtyři měsíce. Nepotrvá to tak dlouho, jak si Rusko myslí, vzkázal Moskvě

Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 má začít koncem srpna. Dnes to uvedl mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat s tím, že samotný výcvik nebude tak dlouhý, jak si Rusko myslí.

Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.

"Zaměřujeme se to, abychom na konci léta začali posílat piloty do evropských zemí na výcvik. Je třeba pochopit, že to nebude rychlé, ale nebude to ani tak dlouhé, jak Rusové doufají. Myslím, že naši piloti se naučí ovládat F-16 stejně rychle, jako se vojáci naučili ovládat Patriot," tvrdí.

"Jediná věc, kterou potřebujeme, je, aby se přidala celá letecká koalice, všechny země, které mají výcvikové základny, simulátory, instruktory, výcvikové základny a letadla, protože potřebujeme co nejrychleji prohnat tímto výcvikovým programem co nejvíce lidí," dodal.

Ukrajina přitom původně uváděla, že se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, řekl nedávno podle CNN ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu také původně uvedl, že koalice jedenácti zemí s výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v začne Dánsku už na začátku srpna.

Později se plánuje vznik výcvikového střediska v Rumunsku, uvedla agentura Reuters. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že zástupci zemí podepsali memorandum, které stanovuje podmínky pro výcvik.

"Doufáme, že první výsledky výcviku uvidíme na začátku příštího roku," uvedl dánský ministr, který také zmínil, že výcvik by měl trvat šest až osm měsíců. Ukrajinský ministr Reznikov zdůraznil, že zařazení letounů F-16 do výzbroje je pro Ukrajinu velmi důležité. Pomůže jí lepší ochranou obyvatelstva a infrastruktury před ruskými útoky. V rámci výcvikového programu budou zařazeni piloti, technici a další podpůrný personál. Program by se mohl rozšířit i na další typy letounů.

Koalice zahrnuje Belgie, Británii, Dánsko, Kanadu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko. Některé z uvedených zemí nemají letouny F-16 ve svém arzenálu.

Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen. Zatím ale žádný stát vysloveně nepotvrdil, že by stíhačky Ukrajině věnoval.

Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.

O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a  armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině F-16

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Pete Hegseth (21. února 2025).

Únik konverzace na Signalu: Které informace jsou nejcitlivější a neměly se dostat na veřejnost?

Americký magazín The Atlantic zveřejnil kompletní přepis skupinového chatu na aplikaci Signal, ve kterém vysoce postavení bezpečnostní představitelé USA diskutovali o leteckém úderu na Jemen. Tento chat omylem zahrnoval i šéfredaktora Atlantiku Jeffreyho Goldberga, který se po počátečním zveřejnění některých úryvků rozhodl publikovat téměř celý obsah poté, co američtí představitelé prohlásili, že se v něm neobjevily žádné utajované informace. Podle Goldberga má veřejnost právo posoudit obsah sama.

před 1 hodinou

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Budeme bránit Polsko plnou silou, vzkázal Rutte do Kremlu

Generální tajemník NATO Mark Rutte na aktuální návštěvě Varšavy potvrdil závazek aliance a řekl, že její členové by Polsko v případě ruského útoku bránili plnou silou. Rutte tak poslal jasný vzkaz šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, jemuž vzkázal, že reakce spojenců by byla devastující.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Atlantic zveřejnil celou konverzaci Trumpových poradců. Bílý dům se opět bouří

Americký magazín The Atlantic zveřejnil nový článek, v němž jeho šéfredaktor Jeffrey Goldberg přináší další podrobnosti o tom, co údajně sdíleli poradci prezidenta Donalda Trumpa v soukromé skupině na šifrované komunikační platformě Signal. Článek tvrdí, že administrativa se snaží bagatelizovat význam zpráv, které byly omylem zaslány právě Goldbergovi.

před 4 hodinami

Petr Pavel promluvil v Poslanecké sněmovně. (26.3.2025)

Odborníků na armádu je stejně jako na fotbal, pustil se Pavel do kritiků. Poslanci pak raději schůzi uzavřeli

Poslanci se ve středu odpoledne sešli na mimořádné schůzi svolané z iniciativy hnutí ANO, která se věnovala koncepci výstavby Armády České republiky a její modernizaci. Výjimečně se jednání na pozvání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové účastnil i prezident Petr Pavel, který kvůli tomu zkrátil svůj program v Plzeňském kraji. Schůze probíhala za napjaté atmosféry, kdy se střetávaly názory vládní koalice a opozice ohledně dalšího navyšování výdajů na obranu a armádních akvizic.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron

Domácí zájem má přednost, přede vším. Francii došla trpělivost a vyhodila "jaderného lídra"

Odvolání "jaderného lídra" Luca Rémonta z čela státní energetické společnosti EDF je podle webu Politico dalším důkazem, že ve Francii pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona platí jasné pravidlo: domácí zájmy mají přednost před vším ostatním. Přestože Rémont dokázal během svého krátkého působení firmu stabilizovat a zvýšit produkci jaderné energie na úroveň nevídanou od roku 2019, jeho odlišná vize budoucnosti EDF ho nakonec stála místo.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump rozvrací světový řád. Evropa hledá cestu z krize

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa stále více stahují z role garanta globální bezpečnosti, čímž vrhají Evropu do nejistoty. Politika amerického prezidenta, která zpochybňuje poválečné bezpečnostní uspořádání, přináší největší krizi Západu od konce druhé světové války. Odborníci varují, že „Trumpismus přežije jeho prezidentství“, píše BBC.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Mike Waltz

"Můžu za to já." Ke skandálu v Bílém domě se přiznal významný Trumpův muž, nic ale nevysvětlil

Washington se zmítá v bezpečnostním skandálu poté, co americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz podle BBC převzal plnou odpovědnost za únik informací z privátní chatovací skupiny na aplikaci Signal. Skupina, v níž se nacházeli vysoce postavení vládní činitelé, omylem zahrnula i novináře Jeffreyho Goldberga, který následně zveřejnil detaily o amerických plánech na bombardování Jemenu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy