Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 má začít koncem srpna. Dnes to uvedl mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat s tím, že samotný výcvik nebude tak dlouhý, jak si Rusko myslí.
Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.
"Zaměřujeme se to, abychom na konci léta začali posílat piloty do evropských zemí na výcvik. Je třeba pochopit, že to nebude rychlé, ale nebude to ani tak dlouhé, jak Rusové doufají. Myslím, že naši piloti se naučí ovládat F-16 stejně rychle, jako se vojáci naučili ovládat Patriot," tvrdí.
"Jediná věc, kterou potřebujeme, je, aby se přidala celá letecká koalice, všechny země, které mají výcvikové základny, simulátory, instruktory, výcvikové základny a letadla, protože potřebujeme co nejrychleji prohnat tímto výcvikovým programem co nejvíce lidí," dodal.
Ukrajina přitom původně uváděla, že se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, řekl nedávno podle CNN ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu také původně uvedl, že koalice jedenácti zemí s výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v začne Dánsku už na začátku srpna.
Později se plánuje vznik výcvikového střediska v Rumunsku, uvedla agentura Reuters. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že zástupci zemí podepsali memorandum, které stanovuje podmínky pro výcvik.
"Doufáme, že první výsledky výcviku uvidíme na začátku příštího roku," uvedl dánský ministr, který také zmínil, že výcvik by měl trvat šest až osm měsíců. Ukrajinský ministr Reznikov zdůraznil, že zařazení letounů F-16 do výzbroje je pro Ukrajinu velmi důležité. Pomůže jí lepší ochranou obyvatelstva a infrastruktury před ruskými útoky. V rámci výcvikového programu budou zařazeni piloti, technici a další podpůrný personál. Program by se mohl rozšířit i na další typy letounů.
Koalice zahrnuje Belgie, Británii, Dánsko, Kanadu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko. Některé z uvedených zemí nemají letouny F-16 ve svém arzenálu.
Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen. Zatím ale žádný stát vysloveně nepotvrdil, že by stíhačky Ukrajině věnoval.
Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.
O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Nečekaná linka v případu ozbrojeného učitele. Nedávno se viděl s předními politiky
Aktualizováno před 1 hodinou
V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany
před 1 hodinou
Cizinec napadl nezletilou v hradeckém parku. Dívce pomohli kolemjdoucí
před 2 hodinami
Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna
před 3 hodinami
Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti
před 4 hodinami
Smog se rozšířil do dalších oblastí v Česku. Může za to přízemní ozon
před 5 hodinami
Tropy zpomalily pražské tramvaje. Místy jedou jen desítkou
před 6 hodinami
Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka
před 6 hodinami
ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně
před 7 hodinami
Tropické počasí ukončí bouřky. První udeří už dnes, varoval ČHMÚ
před 8 hodinami
V Kongu se již potvrdilo přes 1200 případů eboly. Přibývá ale i uzdravených
před 9 hodinami
Írán může přestat existovat, varoval Trump po dalším porušení příměří
před 10 hodinami
Přelomový krok britského krále. Karel III. jako první odhalil daňové přiznání
před 11 hodinami
Noční teplotní rekord nepadl. Příští noc bude zřejmě ještě teplejší
včera
Operní pěvkyně Pecková přijala výzvu. Chce být senátorkou
včera
Dálniční známky se prodávají na nové doméně, upozornilo ministerstvo
včera
Zásilkovna od července zavádí novinku. Jde o podávání zásilek
včera
Obchody během svátků v červenci. Další řetězec odhalil, zda bude fungovat
včera
Česko hlásí nový absolutní teplotní rekord
včera
Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin
Pěkné známky na vysvědčení, to znamená pro dítě úspěch. Že však chabé vysvědčení nemusí značit neúspěch v dospělém životě, o tom svědčí řada osobností, které se i se špatnými známkami zapsaly do dějin. A mnohdy měly ty nejhorší známky právě z předmětů, ve kterých později vynikaly.
Zdroj: Lucie Žáková