Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 má začít koncem srpna. Dnes to uvedl mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat s tím, že samotný výcvik nebude tak dlouhý, jak si Rusko myslí.
Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.
"Zaměřujeme se to, abychom na konci léta začali posílat piloty do evropských zemí na výcvik. Je třeba pochopit, že to nebude rychlé, ale nebude to ani tak dlouhé, jak Rusové doufají. Myslím, že naši piloti se naučí ovládat F-16 stejně rychle, jako se vojáci naučili ovládat Patriot," tvrdí.
"Jediná věc, kterou potřebujeme, je, aby se přidala celá letecká koalice, všechny země, které mají výcvikové základny, simulátory, instruktory, výcvikové základny a letadla, protože potřebujeme co nejrychleji prohnat tímto výcvikovým programem co nejvíce lidí," dodal.
Ukrajina přitom původně uváděla, že se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, řekl nedávno podle CNN ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu také původně uvedl, že koalice jedenácti zemí s výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v začne Dánsku už na začátku srpna.
Později se plánuje vznik výcvikového střediska v Rumunsku, uvedla agentura Reuters. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že zástupci zemí podepsali memorandum, které stanovuje podmínky pro výcvik.
"Doufáme, že první výsledky výcviku uvidíme na začátku příštího roku," uvedl dánský ministr, který také zmínil, že výcvik by měl trvat šest až osm měsíců. Ukrajinský ministr Reznikov zdůraznil, že zařazení letounů F-16 do výzbroje je pro Ukrajinu velmi důležité. Pomůže jí lepší ochranou obyvatelstva a infrastruktury před ruskými útoky. V rámci výcvikového programu budou zařazeni piloti, technici a další podpůrný personál. Program by se mohl rozšířit i na další typy letounů.
Koalice zahrnuje Belgie, Británii, Dánsko, Kanadu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko. Některé z uvedených zemí nemají letouny F-16 ve svém arzenálu.
Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen. Zatím ale žádný stát vysloveně nepotvrdil, že by stíhačky Ukrajině věnoval.
Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.
O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 3 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 4 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 5 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 11 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 12 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 15 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák