Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Stěžejní částí amerického návrhu je úplná likvidace íránského jaderného programu. Podle uniklých informací plán vyžaduje vyřazení z provozu a následné zničení jaderných zařízení v Natanzu, Isfahánu a Fordo. Írán by se měl rovněž vzdát veškerého obohaceného materiálu, který by přešel pod kontrolu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), a zavázat se, že na svém území již nikdy nebude jaderný materiál obohacovat.

Dalším bodem, na který Spojené státy kladou velký důraz, je ukončení íránského vlivu v regionu prostřednictvím spřátelených ozbrojených skupin. Teherán by měl přestat financovat i vyzbrojovat své spojence na Blízkém východě. Podmínky se dotýkají i íránského raketového arzenálu, jehož množství a dosah by měly být v budoucnu striktně omezeny pouze na účely sebeobrany.

Výměnou za tyto ústupky nabízí Washington Íránu cestu k ekonomické obnově a modernizaci. Plán počítá s úplným zrušením všech sankcí a odstraněním hrozby jejich opětovného zavedení. Spojené státy by se navíc měly podílet na rozvoji civilního jaderného projektu v Búšehru, který by sloužil výhradně k výrobě elektrické energie pod mezinárodním dohledem.

Důležitou kapitolou vyjednávání je zajištění svobodné plavby v Hormuzském průlivu, který USA chtějí prohlásit za svobodnou námořní zónu. Írán na tento tlak reagoval prohlášením své mise při OSN, podle kterého umožní průjezd „nepřátelským plavidlům“ za předpokladu, že budou svou cestu koordinovat s íránskými úřady. Teherán tak dává najevo, že si nad touto strategickou tepnou hodlá udržet kontrolu až do chvíle, než bude podepsána finální dohoda.

V posledních dnech se v průlivu již začala uplatňovat neformální pravidla, kdy lodě z Číny, Indie nebo Pákistánu proplouvají bezpečně díky předchozí domluvě. Plavidla se přitom vyhýbají úzkým koridorům u Ománu a volí trasu blíže k íránskému pobřeží, což úřadům v Teheránu umožňuje provoz efektivně monitorovat. Íránská strana zdůrazňuje, že bezpečný průjezd garantuje pouze těm, kteří se nepodílejí na agresi proti jejich zemi.

Prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil velmi optimisticky a prohlásil, že tato válka je již vyhraná. Zmínil také tajemný „velký dar“, který Spojené státy od íránských vyjednavačů obdržely. Má jít o velmi hodnotné gesto související s ropou, plynem a právě situací v Hormuzském průlivu. Podle Trumpa jsou lidé na íránské straně zoufale ochotní se dohodnout, což dokazuje i jejich nedávná vstřícnost.

Součástí aktuálních diskusí je i možný měsíční klid zbraní, který by poskytl prostor pro detailní vyjednávání o všech patnácti bodech. Na americké straně se do jednání aktivně zapojují viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Přestože Trump mluví o úspěšné změně režimu, jedním dechem varuje, že v této fázi zatím nikomu stoprocentně nedůvěřuje.

Zatímco se mluví o míru, vojenská připravenost zůstává vysoká. Podle některých zdrojů se očekává, že Pentagon by mohl do regionu vyslat jednotky 82. výsadkové divize, včetně pozemních sil a velitelských prvků. Skutečný konec války a návrat k úplné stabilitě tak bude záviset na tom, zda se podaří přetavit současné zákulisní dohody v oficiální a trvalý mír.