Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko po setkání s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem v Minsku řekl, že požádal Moskvu o bezpečnostní záruky pro případ napadení Běloruska. Ruský prezident Vladimir Putin s takovými garancemi podle něj souhlasil, informovala dnes agentura Belta.
Lukašenko podle státní agentury uvedl, že o této záležitosti již dříve jednal s Putinem. Ten podle Lukašenka vyslovil souhlas s tím, že takové bezpečnostní záruky jsou nezbytné a je třeba je formalizovat.
"Obecně to na jednání (s Putinem) vyznělo tak, že v případě agrese proti Bělorusku bude Ruská federace bránit Bělorusko jako své vlastní území. To je to, co potřebujeme," řekl Lukašenko.
Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než 13 měsíců vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale ruské jednotky z jeho území vedly útok na sever Ukrajiny včetně ofenzivy na Kyjev. I nyní se na území Běloruska nachází kontingent ruských sil.
Do bojů na straně Ruska se Bělorusko hodlá zapojit pouze v případě, že Ukrajina napadne Bělorusko, řekl v únoru Lukašenko. Běloruské ministerstvo obrany tehdy uvedlo, že u hranic s Běloruskem se soustředí významné uskupení ukrajinské armády.
Koncem března Putin oznámil, že Rusko k 1. červenci rozmístí na žádost Minsku v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Lukašenko později vysvětlil, že Bělorusko souhlasilo s tímto krokem kvůli tlaku, kterým podle něj chce Západ docílit změny politického a geopolitického směřování jeho země.
Související
V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska
Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta
Alexandr Lukašenko , Ruská armáda , Sergej Šojgu (ruský ministr obrany) , Bělorusko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 2 hodinami
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 3 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 4 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 6 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 7 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 8 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 9 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 10 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák