"Máme se vrátit do Kyjeva?" Putin promluvil o ruských ztrátách na Ukrajině i mobilizaci

Ruský prezident Vladimir Putin se v úterý sešel s ruskými válečnými korespondenty a vojenskými blogery. Hovořil o ukrajinské protiofenzívě, která podle něj začala 4. června, o ruských ztrátách i o neúspěšném pokusu o obsazení Kyjeva.

Putin na setkání s novináři řekl, že nevidí potřebu další mobilizace mužů kvůli bojům na Ukrajině, zároveň ji ale nevyloučil. "Vše závisí na tom, čeho tam chce Rusko dosáhnout. Někteří veřejní činitelé říkají, že potřebujeme milion nebo dva milionů (vojáků)," řekl. "Záleží na tom, co chceme," dodal.

Byl také dotázán na ukrajinské hlavní město Kyjev, které se ruským jednotkám na začátku války nepodařilo obsadit a z něhož se pak stáhly na východ země. "Máme se tam vrátit?" zněla Putinova odpověď podle SkyNews.

Putin také tvrdí, že ztráty Ukrajiny ve válce jsou desetkrát větší než ruské a uvedl, že Ukrajina ztratila více než 160 svých tanků, zatímco Rusko údajně jen 54. Podle něj Ukrajina ztratila 25-30 % vozidel dodaných z jiných zemí.

Ukrajina přitom tvrdí, že do 12. června letošního roku přišlo Rusko ve válce o více než 216 tisíc vojáků. Podle serveru Ukrajinska pravda to uvedl Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Čísla nelze nijak ověřit, podle těchto statistik ale Rusko také ztratilo 3 931 tanků, 7 636 bojových obrněných vozidel, 3 746 dělostřeleckých systémů, 362 letadel, 299 vrtulníků, 3 307 operačně-taktických UAV, 1 183 střel s plochou dráhou letu nebo 18 lodí/člunů.

Statistiky z jiných zdrojů se ale výrazně odlišují. Například ruskojazyčná verze BBC uvedla, že se do dubna letošního roku povedlo identifikovat 20 451 skutečně mrtvých ruských vojáků. Nepopírá, že mrtvých může být více. Podle agentury Reuters s odkazem na dokumenty amerických zpravodajských služeb utrpělo Rusko na Ukrajině masivní ztráty čítající až 220 tisíc obětí, z toho až 180 tisíc bylo zraněno a až 43 tisíc vojáků zabito. 

Ruský prezident rovněž uvedl, že Ukrajina minulý týden úmyslně zasáhla přehradu Kachovka raketami HIMARS dodanými z USA, což podle něj zbrzdilo jejich protiofenzívu. "Věříme, že vyřešíme problémy (které po zničení přehrady vznikly)," dodal.

Rusko a Ukrajina se ze zničení Kachovské přehrady a vodní elektrárny navzájem obviňují. Ukrajinská bezpečnostní služba SBU ale uvedla, že zachytila rozhovor mezi okupanty, ve kterém tvrdí, že vodní elektrárna a přehrada Kachovka byla vyhozena do povětří ruskou sabotážní skupinou.

Jde o další ze série indicií, které poukazují na Rusko jako na strůjce exploze. Nedávno publikované záběry z dronů prezentované agenturou AP také nepodporují ruské tvrzení o ukrajinském útoku. Podle Kremlu přehradu zničilo ukrajinské ostřelování, Kyjev ale tvrdí, že přehradu s elektrárnou zničily ruské jednotky výbuchem ve strojovně. 

Agentura uvádí, že ačkoliv je převážná část samotné přehrady je ponořená pod vodou, její části, které jsou stále viditelné, nenesou žádné stopy po spáleninách nebo jizvy po šrapnelech typické pro bombardování, z jehož provedení Rusko obvinilo Ukrajinu.

Od té doby hladina vody v Kachovské přehradě v důsledku zničení hráze klesla o několik metrů. Také se zhoršuje poškození přelivné hráze a zemní vložky mezi staniční budovou a stavidlem. Telegramový účet vodohospodářské státní společnosti Ukrhydroenergo upozornil na nebezpečné chemické a jiné infekční látky, které se uvolňují ze hřbitovů, toalet a skládek: "Mohou se dostat do studní a otevřených vod v oblasti zaplavené Rusy po výbuchu vodní elektrárny Kachovka."

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 3 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 4 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy