Masové protesty v Gruzii: Policie nasadila slzný plyn a vodní děla

Policie nasadila slzný plyn a vodní děla, přičemž zadržela více než 100 lidí, které obvinila z „drobného chuligánství“ a neuposlechnutí pokynů. Gruzínské ministerstvo vnitra také uvedlo, že protestující házeli pyrotechniku, kameny a lahve, což vedlo k zranění 10 policistů.

Gruzínská prezidentka Salome Zourabišvili se ve svém televizním projevu postavila na stranu demonstrantů. Označila protesty za „hnutí odporu“ a prohlásila: „Zůstaneme jednotní, dokud Gruzie nedosáhne svých cílů – návratu na evropskou cestu a vyhlášení nových voleb.“

Zourabišvili zároveň kritizovala vládu vedenou stranou Gruzínský sen, kterou obvinila z odklonu od evropských hodnot a příklonu k Rusku.

Premiér Irakli Kobachidze v pátek obhajoval rozhodnutí pozastavit přístupová jednání s EU až do roku 2028. Obvinil EU z „vydírání“ a tvrdil, že unijní politici uráželi gruzínskou vládu kvůli kontroverzním parlamentním volbám z minulého měsíce.

Evropský parlament označil tyto volby za „nejnovější fázi prohlubující se demokratické krize“ a vyjádřil obavy z manipulace hlasování, zastrašování voličů a obtěžování pozorovatelů.

Rozhodnutí gruzínské vlády pozastavit jednání s EU je však v přímém rozporu s veřejným míněním. Podle průzkumů více než 80 % Gruzínců podporuje vstup země do Evropské unie.

Demonstranti vidí v kroku vlády zradu národní aspirace, která je zakotvena i v gruzínské ústavě. Mnozí se obávají, že Gruzie směřuje zpět do sféry ruského vlivu.

„Gruzínský sen nevyhrál volby, zinscenoval převrat,“ prohlásil 20letý Shota Sabashvili. Další protestující vyjádřili obavy z návratu do éry Sovětského svazu. „Gruzínský lid nikdy nedovolí, aby nás vláda zatáhla zpět do Ruska,“ uvedla studentka Ana.

Rozhodnutí vlády pozastavit přístupový proces kritizovali i zahraniční diplomaté. Velvyslanec EU v Gruzii Pawel Herczynski označil krok za „srdcervoucí“ a v rozporu s přáním většiny obyvatel. Více než 100 gruzínských diplomatů a státních úředníků podepsalo otevřený dopis, v němž odsuzují vládní rozhodnutí jako neslučitelné se strategickými zájmy země.

Gruzínský velvyslanec v Bulharsku Otar Berdzenishvili dokonce na protest rezignoval. Ve svém prohlášení uvedl, že jeho dvacetileté úsilí o přiblížení Gruzie k EU nesmí být ohroženo.

Bývalý gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili označil současnou situaci za „bezprecedentní zlom“. „Od získání nezávislosti před 30 lety byla Gruzie jasně prozápadní. Teď ale vidíme pokus vládnoucí elity přiblížit zemi co nejrychleji k ruské sféře vlivu,“ uvedl.

Navzdory slibům vlády, že Gruzie bude pokračovat v reformách a do EU vstoupí do roku 2030, protestující zůstávají skeptičtí. Demonstrace ukazují odhodlání gruzínského lidu bránit svou evropskou budoucnost i tváří v tvář násilnému potlačování.