V posledních dvou týdnech se Elon Musk a jeho spojenci pustili do série kontroverzních kroků, které způsobily chaos a vyvolaly otázky, zda by měl nevolený podnikatel mít takový vliv na americkou vládu. Muskovo jméno se objevilo v mnoha klíčových rozhodnutích, která zahrnovala nejen zajištění přístupu k důležitým vládním systémům, ale i zásahy do personálních změn na několika vládních agenturách.
Mezi Muskovy kroky patřilo například získání plného přístupu k systému plateb ministerstva financí, hrozby uzavření Agentury pro mezinárodní rozvoj USA (USAID), nabídka federálním zaměstnancům výkupného a postupné odstraňování kariérních úředníků z klíčových pozic. V několika případech byli úředníci doslova vykázáni ze svých kanceláří nebo zbaveni přístupu k jejich počítačům.
Tato série událostí, kdy Musk a jeho spojenci získali přístup k vnitřnímu fungování vlády, vzbudila obavy, že se v USA rozšiřuje koncentrace moci v rukou výkonné moci, bez ohledu na zákony a procesy, které byly původně stanoveny Kongresem. Musk, který je v současnosti nejbohatším člověkem na světě, má na vládní zakázky biliony dolarů a nyní má i přístup k vnitřním informacím federálních agentur.
Kathleen Clarková, profesorka práva na Washingtonské univerzitě, která se specializuje na etiku ve vládě, uvedla: „Je těžké si představit někoho, kdo by v posledních dnech měl takový vliv a kontrolu nad vládními operacemi, jak to udělal Musk.“ Tento vývoj vyvolává právní otázky ohledně toho, zda Musk dodržuje pravidla pro předcházení střetu zájmů, a zda bude vynuceno jejich dodržování ze strany vlády.
Po několika dnech nejistoty Bílý dům potvrdil, že Musk vykonává funkci „speciálního vládního zaměstnance“. Tento status znamená, že není běžným vládním zaměstnancem, ale má speciální oprávnění pro krátkodobé zapojení do vládních záležitostí. Je to pozice, která Muskovi dává určitou flexibilitu, ale zároveň se stále pohybuje v rámci legislativních a etických pravidel.
Podle Kel McClanahana, ředitele organizace National Security Counselors, která se zaměřuje na ochranu práv federálních zaměstnanců, je pozice „speciálního vládního zaměstnance“ určena pro lidi, kteří mají dočasný mandát na práci ve vládě. McClanahan popisuje tuto pozici jako „super dobrovolníka“, což znamená, že Musk má určité výhody a pravomoci, ale není podroben stejným pravidlům jako běžní federální zaměstnanci.
Dalším zarážejícím krokem byla snaha o ovládnutí Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), která poskytuje humanitární pomoc a financování rozvojových projektů. Musk označil tuto agenturu za „kriminální organizaci“ a veřejně naznačil, že by měla být zrušena. Po změnách ve vedení USAID se začaly šířit zprávy, že Muskovi spojenci se pokusili fyzicky dostat do kanceláří této agentury a získat přístup k citlivým informacím, včetně osobních údajů a bezpečnostních dat.
Podobné změny probíhaly i ve Federální agentuře pro správu zaměstnanců (OPM), kde byly ze seniorních pozic vyhozeni kariérní úředníci a nahrazeni lidmi s těsnými vazbami na Muska a jeho společnosti, jako je SpaceX nebo Tesla. To vyvolalo obavy o bezpečnost osobních údajů federálních zaměstnanců, zejména poté, co byla agentura v minulosti cílem masivního kyberútoku.
Dalším nebezpečným krokem bylo získání přístupu k systému plateb ministerstva financí USA. Muskovi lidé údajně chtěli pozastavit určité platby, které byly považovány za podvodné nebo nelegální. Tento zásah do citlivých finančních operací vlády vzbudil obavy o integritu platebního systému a jeho schopnost splnit zákonné požadavky na provádění plateb mezi federálními agenturami.
Tento soubor akcí vyvolal řadu právních kroků a žalob, přičemž se objevují obavy, že Musk a jeho spojenci porušují zákony na ochranu státních dat a ohrožují bezpečnost federálních agentur. Mnoho kritiků upozorňuje, že kroky Muska a jeho týmu jsou v přímém rozporu se zákony, které chrání bezpečnost a efektivitu federálních operací.
Ve všech těchto otázkách je velká nejistota ohledně toho, jak bude Bílý dům reagovat a zda budou přijata nějaká opatření k zajištění odpovědnosti a transparentnosti. Jisté však je, že Musk pokračuje ve své expanze vlivu na federální úřady, což může mít dlouhodobý dopad na fungování americké vlády.
Související
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
USA (Spojené státy americké) , Elon Musk
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák