V posledních dvou týdnech se Elon Musk a jeho spojenci pustili do série kontroverzních kroků, které způsobily chaos a vyvolaly otázky, zda by měl nevolený podnikatel mít takový vliv na americkou vládu. Muskovo jméno se objevilo v mnoha klíčových rozhodnutích, která zahrnovala nejen zajištění přístupu k důležitým vládním systémům, ale i zásahy do personálních změn na několika vládních agenturách.
Mezi Muskovy kroky patřilo například získání plného přístupu k systému plateb ministerstva financí, hrozby uzavření Agentury pro mezinárodní rozvoj USA (USAID), nabídka federálním zaměstnancům výkupného a postupné odstraňování kariérních úředníků z klíčových pozic. V několika případech byli úředníci doslova vykázáni ze svých kanceláří nebo zbaveni přístupu k jejich počítačům.
Tato série událostí, kdy Musk a jeho spojenci získali přístup k vnitřnímu fungování vlády, vzbudila obavy, že se v USA rozšiřuje koncentrace moci v rukou výkonné moci, bez ohledu na zákony a procesy, které byly původně stanoveny Kongresem. Musk, který je v současnosti nejbohatším člověkem na světě, má na vládní zakázky biliony dolarů a nyní má i přístup k vnitřním informacím federálních agentur.
Kathleen Clarková, profesorka práva na Washingtonské univerzitě, která se specializuje na etiku ve vládě, uvedla: „Je těžké si představit někoho, kdo by v posledních dnech měl takový vliv a kontrolu nad vládními operacemi, jak to udělal Musk.“ Tento vývoj vyvolává právní otázky ohledně toho, zda Musk dodržuje pravidla pro předcházení střetu zájmů, a zda bude vynuceno jejich dodržování ze strany vlády.
Po několika dnech nejistoty Bílý dům potvrdil, že Musk vykonává funkci „speciálního vládního zaměstnance“. Tento status znamená, že není běžným vládním zaměstnancem, ale má speciální oprávnění pro krátkodobé zapojení do vládních záležitostí. Je to pozice, která Muskovi dává určitou flexibilitu, ale zároveň se stále pohybuje v rámci legislativních a etických pravidel.
Podle Kel McClanahana, ředitele organizace National Security Counselors, která se zaměřuje na ochranu práv federálních zaměstnanců, je pozice „speciálního vládního zaměstnance“ určena pro lidi, kteří mají dočasný mandát na práci ve vládě. McClanahan popisuje tuto pozici jako „super dobrovolníka“, což znamená, že Musk má určité výhody a pravomoci, ale není podroben stejným pravidlům jako běžní federální zaměstnanci.
Dalším zarážejícím krokem byla snaha o ovládnutí Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), která poskytuje humanitární pomoc a financování rozvojových projektů. Musk označil tuto agenturu za „kriminální organizaci“ a veřejně naznačil, že by měla být zrušena. Po změnách ve vedení USAID se začaly šířit zprávy, že Muskovi spojenci se pokusili fyzicky dostat do kanceláří této agentury a získat přístup k citlivým informacím, včetně osobních údajů a bezpečnostních dat.
Podobné změny probíhaly i ve Federální agentuře pro správu zaměstnanců (OPM), kde byly ze seniorních pozic vyhozeni kariérní úředníci a nahrazeni lidmi s těsnými vazbami na Muska a jeho společnosti, jako je SpaceX nebo Tesla. To vyvolalo obavy o bezpečnost osobních údajů federálních zaměstnanců, zejména poté, co byla agentura v minulosti cílem masivního kyberútoku.
Dalším nebezpečným krokem bylo získání přístupu k systému plateb ministerstva financí USA. Muskovi lidé údajně chtěli pozastavit určité platby, které byly považovány za podvodné nebo nelegální. Tento zásah do citlivých finančních operací vlády vzbudil obavy o integritu platebního systému a jeho schopnost splnit zákonné požadavky na provádění plateb mezi federálními agenturami.
Tento soubor akcí vyvolal řadu právních kroků a žalob, přičemž se objevují obavy, že Musk a jeho spojenci porušují zákony na ochranu státních dat a ohrožují bezpečnost federálních agentur. Mnoho kritiků upozorňuje, že kroky Muska a jeho týmu jsou v přímém rozporu se zákony, které chrání bezpečnost a efektivitu federálních operací.
Ve všech těchto otázkách je velká nejistota ohledně toho, jak bude Bílý dům reagovat a zda budou přijata nějaká opatření k zajištění odpovědnosti a transparentnosti. Jisté však je, že Musk pokračuje ve své expanze vlivu na federální úřady, což může mít dlouhodobý dopad na fungování americké vlády.
Související

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA

Lipavský: Česko chce mír, ale bez vydírání Kyjeva. Ukrajina musí zůstat svobodná
USA (Spojené státy americké) , Elon Musk
Aktuálně se děje
včera

Bestseller plný skandálů. Princ Andrew už nemá šanci na návrat, míní Britové
včera

Němci rozšiřují využití softwaru na rozpoznávání obličejů. Má název z Batmana
včera

Lev už běžel proti policistům. Úřady mají se zooparkem problém dlouhodobě
včera

Mrtvice ministra v televizním přenosu zaskočila Srbsko. Záběry oběhly celý svět
Aktualizováno včera

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky
včera

Počasí bude příští týden lákat k vodě. Meteorologové čekají vlnu veder
včera

Zelenskyj ocenil podporu od Evropanů. Mír musí být spravedlivý, podotkl
včera

Arakain smutní. Zemřel někdejší kytarista kapely Miloň Šterner
včera

Natalie, Vadim či Ilja. Rusové nabízejí ukrajinské děti k adopci, vytvořili katalog
včera

Fico se opřel do Ukrajinců. Ani po třech letech nic nechápe, reaguje Kyjev
včera

Witkoff to prý v Kremlu nepochopil. Putin žádné stažení Rusů nenabízí
včera

ANO nadále míří k volební výhře. Motoristé opět klepou na dveře Sněmovny
včera

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA
včera

Kamion začal hořet na dálnici. Hasiči se na místo prodírali kolonou
včera

Poukaz jako omluva za velký výpadek. Zákazníci O2 mají čas do příští neděle
včera

Evropa na straně Ukrajiny. Lídři podpořili Zelenského
včera

Drama v obci u Prahy. Lev utekl a zaútočil, policisté zvíře zneškodnili
9. srpna 2025 21:56

Vážná nehoda na Zlínsku si vyžádala osm zraněných. Zasahoval vrtulník
Aktualizováno 9. srpna 2025 21:04

Lipavský: Česko chce mír, ale bez vydírání Kyjeva. Ukrajina musí zůstat svobodná
9. srpna 2025 19:50
Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně
Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.
Zdroj: Tereza Marešová