V posledních dvou týdnech se Elon Musk a jeho spojenci pustili do série kontroverzních kroků, které způsobily chaos a vyvolaly otázky, zda by měl nevolený podnikatel mít takový vliv na americkou vládu. Muskovo jméno se objevilo v mnoha klíčových rozhodnutích, která zahrnovala nejen zajištění přístupu k důležitým vládním systémům, ale i zásahy do personálních změn na několika vládních agenturách.
Mezi Muskovy kroky patřilo například získání plného přístupu k systému plateb ministerstva financí, hrozby uzavření Agentury pro mezinárodní rozvoj USA (USAID), nabídka federálním zaměstnancům výkupného a postupné odstraňování kariérních úředníků z klíčových pozic. V několika případech byli úředníci doslova vykázáni ze svých kanceláří nebo zbaveni přístupu k jejich počítačům.
Tato série událostí, kdy Musk a jeho spojenci získali přístup k vnitřnímu fungování vlády, vzbudila obavy, že se v USA rozšiřuje koncentrace moci v rukou výkonné moci, bez ohledu na zákony a procesy, které byly původně stanoveny Kongresem. Musk, který je v současnosti nejbohatším člověkem na světě, má na vládní zakázky biliony dolarů a nyní má i přístup k vnitřním informacím federálních agentur.
Kathleen Clarková, profesorka práva na Washingtonské univerzitě, která se specializuje na etiku ve vládě, uvedla: „Je těžké si představit někoho, kdo by v posledních dnech měl takový vliv a kontrolu nad vládními operacemi, jak to udělal Musk.“ Tento vývoj vyvolává právní otázky ohledně toho, zda Musk dodržuje pravidla pro předcházení střetu zájmů, a zda bude vynuceno jejich dodržování ze strany vlády.
Po několika dnech nejistoty Bílý dům potvrdil, že Musk vykonává funkci „speciálního vládního zaměstnance“. Tento status znamená, že není běžným vládním zaměstnancem, ale má speciální oprávnění pro krátkodobé zapojení do vládních záležitostí. Je to pozice, která Muskovi dává určitou flexibilitu, ale zároveň se stále pohybuje v rámci legislativních a etických pravidel.
Podle Kel McClanahana, ředitele organizace National Security Counselors, která se zaměřuje na ochranu práv federálních zaměstnanců, je pozice „speciálního vládního zaměstnance“ určena pro lidi, kteří mají dočasný mandát na práci ve vládě. McClanahan popisuje tuto pozici jako „super dobrovolníka“, což znamená, že Musk má určité výhody a pravomoci, ale není podroben stejným pravidlům jako běžní federální zaměstnanci.
Dalším zarážejícím krokem byla snaha o ovládnutí Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), která poskytuje humanitární pomoc a financování rozvojových projektů. Musk označil tuto agenturu za „kriminální organizaci“ a veřejně naznačil, že by měla být zrušena. Po změnách ve vedení USAID se začaly šířit zprávy, že Muskovi spojenci se pokusili fyzicky dostat do kanceláří této agentury a získat přístup k citlivým informacím, včetně osobních údajů a bezpečnostních dat.
Podobné změny probíhaly i ve Federální agentuře pro správu zaměstnanců (OPM), kde byly ze seniorních pozic vyhozeni kariérní úředníci a nahrazeni lidmi s těsnými vazbami na Muska a jeho společnosti, jako je SpaceX nebo Tesla. To vyvolalo obavy o bezpečnost osobních údajů federálních zaměstnanců, zejména poté, co byla agentura v minulosti cílem masivního kyberútoku.
Dalším nebezpečným krokem bylo získání přístupu k systému plateb ministerstva financí USA. Muskovi lidé údajně chtěli pozastavit určité platby, které byly považovány za podvodné nebo nelegální. Tento zásah do citlivých finančních operací vlády vzbudil obavy o integritu platebního systému a jeho schopnost splnit zákonné požadavky na provádění plateb mezi federálními agenturami.
Tento soubor akcí vyvolal řadu právních kroků a žalob, přičemž se objevují obavy, že Musk a jeho spojenci porušují zákony na ochranu státních dat a ohrožují bezpečnost federálních agentur. Mnoho kritiků upozorňuje, že kroky Muska a jeho týmu jsou v přímém rozporu se zákony, které chrání bezpečnost a efektivitu federálních operací.
Ve všech těchto otázkách je velká nejistota ohledně toho, jak bude Bílý dům reagovat a zda budou přijata nějaká opatření k zajištění odpovědnosti a transparentnosti. Jisté však je, že Musk pokračuje ve své expanze vlivu na federální úřady, což může mít dlouhodobý dopad na fungování americké vlády.
Související
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
Nebudeme na to sami. NATO i Američané popřeli zprávu, že USA od roku 2027 nebudou bránit Evropu
USA (Spojené státy americké) , Elon Musk
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
před 50 minutami
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 2 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 3 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 4 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 4 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 5 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 6 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 7 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.
Zdroj: Libor Novák