Nejmocnější Evropané 2024: Tusk vyhrál jako nositel změny, Zelenskyj je snílek, Petr Pavel šestý, a Putinova bankéřka je narušitelka

Žebříček 28 nejvlivnějších Evropanů zveřejnil v úterý 28. listopadu týdeník Politico. Na šestém místě se umístil i český prezident Petr Pavel nebo slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič.

Nejvlivnější osobností roku 2024 bude podle serveru Politico pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií. Politico ho přirovnává k větru změn.

Web Politico rozčlenil vlivné osobnosti do tří skupin: "Doers" (Činitelé), "Dreamers" (Snílci) a "Disrupters" (Narušitelé). První skupinu tvoří lidé s výkonnou mocí, druhou ti, kteří reprezentují ideu určující debatu, a třetí ty, kteří mají nejlepší předpoklady změnit pravidla hry nečekaným směrem. A každý z politiků také dostal jednu z těchto nálepek.

Politici obsadili 21 míst v seznamu, na kterém jsou lidé z různých prostředí, včetně klimatu, ekonomiky, sportu a diplomacie.

Nejvlivnější osobností ve skupině "Snílků" v příštím roce podle redakce webu bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého Politico označilo loni za nejdůležitější osobnost roku. Do této skupiny patří také vězněný předák ruské opozice Alexej Navalnyj, předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach a jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage. Český prezident Petr Pavel se umístil na šestém místě v této skupině.

„Winston Churchill. Martin Luther King Jr., Nelson Mandela. Jednou za čas přijde vůdce a sám změní chod dějin nikoli silou své armády nebo silou své ekonomiky, ale silou svých slov. Takovým lídrem je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Od jeho vzdorného videa ‚Jsme tady' natočeného v prvních dnech války před prezidentskou kanceláří na Bankovní ulici a jeho ikonického vtipu ‚Potřebuji munici, ne odvoz', který zazněl jako reakce na nabídku USA k evakuaci až po turné po parlamentech v Evropě a ve světě . Inspiroval Ukrajince, aby nadále odolávali pokusu o totální invazi Ruska, a přemlouval, zahanboval či prosil národy, aby jim v tom pomohly,“ píše o Zelenském Politico.

V kategorii "Činitelů" skončila na druhém místě prezidentka EU Ursula von der Leyenová a na třetím místě francouzský prezident Emmanuel Macron. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se umístil na pátém místě, před ním byl Andrij Jermak. Vede Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, nejmocnějšího Evropana roku 2023, jak ukazuje loňský žebříček webu. Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který obsadil v této kategorii šestou příčku, nebo vůdce britských labouristů Keir Starmer.

Italská premiérka Giorgia Meloniová byla v úterý večer korunována nejvyšším „činitelem“, zatímco Putinova bankéřka Elvira Nabiullina byla jmenována nejlepším „narušitelem“ roku 2024. Nabiullinová se umístila před katalánským separatistickým lídrem Carlesem Puigdemontem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Ukrajinský prezident, jak jsme již zmínili byl jmenován nejlepším „snílkem“ pro příští rok. A Donald Tusk byl včera 28. listopadu vyhlášen nejmocnějším Evropanem.

nejmocnější Evropané Donald Tusk Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Elvira Nabiullinová Petr Pavel

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy