Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?

Trumpova Rada míru byla původně zamýšlena jako úzké fórum lídrů pro dohled nad příměřím v Gaze. Postupně se však ambice projektu rozšířily. Americká administrativa již rozeslala pozvánky přibližně 60 zemím a naznačila, že by se rada mohla stát globálním orgánem pro řešení konfliktů. Podle diplomatů je cílem vytvořit alternativu k OSN, o které Trump prohlásil, že „nebyla příliš užitečná“ a nikdy nenaplnila svůj potenciál.

Netanjahuův dřívější odpor pramenil především z přítomnosti Turecka ve výkonném výboru rady. Izraelská vláda si stěžovala, že nominace regionálních rivalů s ní nebyly koordinovány a jsou v rozporu s její bezpečnostní politikou. Pod tlakem vnitropolitické situace a výhrůžek krajně pravicových členů své koalice, kteří požadují anexi Gazy, však premiér nakonec Trumpovu výzvu přijal.

Účast v radě již potvrdily Spojené arabské emiráty, Maroko, Vietnam, Bělorusko, Maďarsko, Kazachstán či Argentina. Další země, včetně Velké Británie a Ruska, své pozvání zatím zvažují. Podle uniklého návrhu zakládací charty je členství v radě omezeno na tři roky, pokud stát nepřispěje částkou jedné miliardy dolarů v hotovosti. Takový dar zajistí zemi trvalé místo a vliv v této nové struktuře.

Donald Trump, který má být doživotním předsedou rady, si vyhradil rozsáhlé pravomoci. Může rozhodovat o přijetí či vyloučení členů i o jmenování svého nástupce. Charta přímo vyzývá k „odvaze opustit instituce, které selhaly“, což je přímý útok na legitimitu OSN. Trump navíc nedávno oznámil odchod USA z desítek mezinárodních organizací a smluv, čímž svůj odklon od tradičního multilateralismu stvrdil.

Kritici z řad mezinárodních právníků varují, že Rada míru postrádá jakýkoliv právní základ a slouží především k prosazování zájmů USA a jejich nejbližších spojenců. Trump ji však na sociálních sítích označil za „nejprestižnější radu, jaká kdy byla sestavena“. Očekává se, že oficiální seznam všech členů prezident představí v nejbližších hodinách během svého vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Pro Netanjahua je vstup do rady riskantním krokem, který sice upevňuje jeho vztah s Trumpem, ale zároveň ho vystavuje mezinárodní kritice za obcházení zavedených mírových mechanismů. Izraelská opozice i někteří koaliční partneři se obávají, že se židovský stát stane součástí experimentu, jehož hlavní prioritou není stabilita regionu, ale posílení osobní moci amerického prezidenta na globální scéně.