Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

South Pars není jen obyčejné ložisko; jde o součást největší rezervy zemního plynu na světě, která se nachází pod mořským dnem Perského zálivu. O toto obří pole se Írán dělí s Katarem, který svou část nazývá Severní kopule (North Dome). Celé ložisko obsahuje odhadem 1 800 bilionů krychlových stop využitelného plynu, což je množství, které by dokázalo pokrýt celosvětovou poptávku po dobu neuvěřitelných 13 let.

Pro samotný Írán je South Pars naprosto kritickým bodem domácí energetiky. Plyn z tohoto pole je hlavním zdrojem pro výrobu elektřiny a vytápění íránských domácností. Jakékoli narušení těžebních kapacit má okamžitý dopad na vnitřní stabilitu země, která již v minulosti trpěla rozsáhlými výpadky proudu. Útok na toto zařízení tedy míří přímo na srdce íránské infrastruktury.

Globální význam pole však spočívá především v jeho katarské části. Katar investoval miliardy dolarů do rozvoje své strany ložiska a stal se druhým největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě, hned po Spojených státech. Již při dřívějších incidentech v červnu 2025 označili američtí představitelé tuto oblast za „vitální energetický zdroj pro USA, Evropu i celý svět“.

Íránská odplata za úder na South Pars byla blesková a ničivá. Teherán zasáhl katarské průmyslové město Ras Laffan, které slouží jako hlavní uzel pro zpracování veškerého plynu z ložiska North Dome. Státní společnost QatarEnergy potvrdila „rozsáhlé škody“. Jelikož zhruba pětina světových dodávek LNG pochází právě z Kataru a prochází přes Ras Laffan, jakékoli zpoždění obnovy provozu může drasticky zvýšit ceny plynu na světových burzách.

Analytici z přední konzultační společnosti Wood Mackenzie varují, že tyto útoky „zásadně mění globální výhled pro LNG“. Podle jejich čtvrteční zprávy je nyní vysoce pravděpodobné, že narušení celosvětových dodávek zemního plynu potrvá déle než dva měsíce. Tato nejistota vnáší nervozitu do průmyslových odvětví v Evropě i Asii, která jsou na dovozu zkapalněného plynu závislá.

Reakce arabských států na izraelský útok byla jednoznačně odsuzující. Spojené arabské emiráty označily operaci za „vážnou eskalaci“, která přímo ohrožuje nejen energetickou stabilitu, ale i regionální bezpečnost. Katar pak úder na South Pars nazval „nebezpečným a nezodpovědným krokem“, který zbytečně rozšiřuje bojiště do oblastí kritické civilní infrastruktury.

Konflikt se však nezastavil u hranic Kataru. Írán zaútočil také na dvě rafinérie v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu. Saúdská Arábie v reakci na to prohlásila, že si vyhrazuje právo na vojenskou akci proti Teheránu. Saúdské ministerstvo obrany navíc ve čtvrtek oznámilo zachycení íránské rakety mířící na přístav Janbu, který se stal klíčovým záložním bodem pro saúdský export ropy po zablokování Hormuzského průlivu.

Americký prezident Donald Trump do situace vstoupil s hrozbou, že Spojené státy „masivně vyhodí do povětří“ celé pole South Pars, pokud Írán nepřestane útočit na katarská zařízení. Trump sice tvrdil, že USA o izraelském útoku nevěděly, nicméně zdroje CNN z Izraele naznačují, že úder byl s Washingtonem koordinován. Tato dvojkolejnost v informování vyvolává otázky o skutečné strategii Bílého domu.

Pro Trumpovu administrativu představuje současná situace politický problém, neboť válka s Íránem začíná citelně zasahovat peněženky běžných Američanů skrze rostoucí ceny benzínu a energií. Ekonomové upozorňují, že ačkoliv se USA snažily „držet víko na cenách ropy“ tím, že se vyhýbaly energetickým cílům, izraelský útok na South Pars ukazuje, že s prodlužující se válkou se veškeré dříve stanovené „červené linie“ začínají stírat.

Plynové pole South Pars, v Kataru známé jako North Dome, je největším ložiskem zemního plynu na světě a v současnosti se nachází v centru dramatické eskalace konfliktu na Blízkém východě. Toto gigantické pole, které odhadem činí 1 800 bilionů krychlových stop plynu, se rozkládá pod dnem Perského zálivu na ploše přibližně 9 700 čtverečních kilometrů, přičemž zhruba jedna třetina náleží Íránu a dvě třetiny Kataru.

Z hlediska těžby dosáhl íránský sektor South Pars těsně před vypuknutím současného konfliktu rekordních čísel. V únoru 2026 Írán oznámil, že denně vytěží 730 milionů metrů krychlových plynu. To představuje zhruba 75 % veškeré íránské spotřeby a zajišťuje chod drtivé většiny tamního průmyslu i domácností. Katar na své straně těží podobné objemy, ovšem s tím rozdílem, že naprostou většinu produkce zkapalňuje a vyváží do světa. Celkově tento jediný komplex dodává na trh přibližně 20 % světové produkce zkapalněného zemního plynu (LNG).

Provoz takto rozsáhlého komplexu vyžaduje obrovské množství lidské síly a specializovaných odborníků. Jen v íránské části South Pars a navazujícím průmyslovém pásmu Asaluyeh pracuje v běžném režimu přes 60 000 lidí. Jde o inženýry, techniky, potápěče obsluhující podmořská zařízení i tisíce dělníků v rafinériích. Nedávno íránské úřady spustily rozsáhlé náborové kampaně pro dalších 3 000 pracovníků, aby udržely stabilitu těžby v podmínkách klesajícího tlaku v ložisku. Na katarské straně jsou počty zaměstnanců obdobné, přičemž tamní provoz výrazně spoléhá na mezinárodní experty a technologické giganty jako TotalEnergies nebo ExxonMobil.

Infrastruktura pole je rozdělena do takzvaných fází, z nichž každá funguje jako samostatný těžební a zpracovatelský celek. Írán jich dosud spustil 24, přičemž každá fáze obvykle zahrnuje dvě námořní plošiny a desítky vrtů. Průměrná produktivita jednoho vrtu v tomto poli je extrémně vysoká – jeden vrt dokáže vyprodukovat až 2,8 milionu metrů krychlových plynu denně, což je téměř sedmdesátinásobek průměru běžných vrtů v jiných částech Íránu. Tato vysoká koncentrace výkonu do relativně malého počtu zařízení však zároveň znamená, že přesný zásah jediné klíčové plošiny může okamžitě vyřadit z provozu obrovské objemy energie.

Kromě samotného zemního plynu je pole South Pars i obřím zdrojem plynového kondenzátu, což je velmi lehká ropa, která se těží spolu s plynem. Denně se zde vytěží přes 700 000 barelů tohoto kondenzátu, který je kritickou surovinou pro výrobu benzínu a petrochemických produktů. Právě tato provázanost znamená, že útok na plynová pole South Pars neochromuje pouze dodávky plynu, ale v druhém sledu zastavuje i výrobu pohonných hmot v celém regionu. Celý komplex je tak technologickým kolosem, jehož bezpečný chod je přímo spojen s globální ekonomickou stabilitou.

Související

GBU-43 alias

USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"

Americká armáda vypracovala nové plány pro případné útoky na íránskou energetickou infrastrukturu a jaderná zařízení, které by mohly zahrnovat i použití největší konvenční bomby v americkém arzenálu. Takzvaná „matka všech bomb“, oficiálně označená jako MOAB, by mohla být nasazena na rozkaz prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok by představoval výraznou eskalaci konfliktů v regionu, přičemž administrativa čelí rostoucímu tlaku před blížícími se volbami.
Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

Více souvisejících

Írán

Aktuálně se děje

včera

Helen Hainesová

Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život

Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.

včera

Evropská unie

Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA

Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

včera

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

včera

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

včera

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

včera

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

včera

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

včera

18. října 2026 21:43

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

18. října 2026 20:28

Důchody, ilustrační fotografie.

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

18. října 2026 19:16

18. října 2026 18:02

Od nuly až po dvacítku. Rozmanité počasí slibuje předpověď na nový týden

Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy