Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

South Pars není jen obyčejné ložisko; jde o součást největší rezervy zemního plynu na světě, která se nachází pod mořským dnem Perského zálivu. O toto obří pole se Írán dělí s Katarem, který svou část nazývá Severní kopule (North Dome). Celé ložisko obsahuje odhadem 1 800 bilionů krychlových stop využitelného plynu, což je množství, které by dokázalo pokrýt celosvětovou poptávku po dobu neuvěřitelných 13 let.

Pro samotný Írán je South Pars naprosto kritickým bodem domácí energetiky. Plyn z tohoto pole je hlavním zdrojem pro výrobu elektřiny a vytápění íránských domácností. Jakékoli narušení těžebních kapacit má okamžitý dopad na vnitřní stabilitu země, která již v minulosti trpěla rozsáhlými výpadky proudu. Útok na toto zařízení tedy míří přímo na srdce íránské infrastruktury.

Globální význam pole však spočívá především v jeho katarské části. Katar investoval miliardy dolarů do rozvoje své strany ložiska a stal se druhým největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě, hned po Spojených státech. Již při dřívějších incidentech v červnu 2025 označili američtí představitelé tuto oblast za „vitální energetický zdroj pro USA, Evropu i celý svět“.

Íránská odplata za úder na South Pars byla blesková a ničivá. Teherán zasáhl katarské průmyslové město Ras Laffan, které slouží jako hlavní uzel pro zpracování veškerého plynu z ložiska North Dome. Státní společnost QatarEnergy potvrdila „rozsáhlé škody“. Jelikož zhruba pětina světových dodávek LNG pochází právě z Kataru a prochází přes Ras Laffan, jakékoli zpoždění obnovy provozu může drasticky zvýšit ceny plynu na světových burzách.

Analytici z přední konzultační společnosti Wood Mackenzie varují, že tyto útoky „zásadně mění globální výhled pro LNG“. Podle jejich čtvrteční zprávy je nyní vysoce pravděpodobné, že narušení celosvětových dodávek zemního plynu potrvá déle než dva měsíce. Tato nejistota vnáší nervozitu do průmyslových odvětví v Evropě i Asii, která jsou na dovozu zkapalněného plynu závislá.

Reakce arabských států na izraelský útok byla jednoznačně odsuzující. Spojené arabské emiráty označily operaci za „vážnou eskalaci“, která přímo ohrožuje nejen energetickou stabilitu, ale i regionální bezpečnost. Katar pak úder na South Pars nazval „nebezpečným a nezodpovědným krokem“, který zbytečně rozšiřuje bojiště do oblastí kritické civilní infrastruktury.

Konflikt se však nezastavil u hranic Kataru. Írán zaútočil také na dvě rafinérie v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu. Saúdská Arábie v reakci na to prohlásila, že si vyhrazuje právo na vojenskou akci proti Teheránu. Saúdské ministerstvo obrany navíc ve čtvrtek oznámilo zachycení íránské rakety mířící na přístav Janbu, který se stal klíčovým záložním bodem pro saúdský export ropy po zablokování Hormuzského průlivu.

Americký prezident Donald Trump do situace vstoupil s hrozbou, že Spojené státy „masivně vyhodí do povětří“ celé pole South Pars, pokud Írán nepřestane útočit na katarská zařízení. Trump sice tvrdil, že USA o izraelském útoku nevěděly, nicméně zdroje CNN z Izraele naznačují, že úder byl s Washingtonem koordinován. Tato dvojkolejnost v informování vyvolává otázky o skutečné strategii Bílého domu.

Pro Trumpovu administrativu představuje současná situace politický problém, neboť válka s Íránem začíná citelně zasahovat peněženky běžných Američanů skrze rostoucí ceny benzínu a energií. Ekonomové upozorňují, že ačkoliv se USA snažily „držet víko na cenách ropy“ tím, že se vyhýbaly energetickým cílům, izraelský útok na South Pars ukazuje, že s prodlužující se válkou se veškeré dříve stanovené „červené linie“ začínají stírat.

Plynové pole South Pars, v Kataru známé jako North Dome, je největším ložiskem zemního plynu na světě a v současnosti se nachází v centru dramatické eskalace konfliktu na Blízkém východě. Toto gigantické pole, které odhadem činí 1 800 bilionů krychlových stop plynu, se rozkládá pod dnem Perského zálivu na ploše přibližně 9 700 čtverečních kilometrů, přičemž zhruba jedna třetina náleží Íránu a dvě třetiny Kataru.

Z hlediska těžby dosáhl íránský sektor South Pars těsně před vypuknutím současného konfliktu rekordních čísel. V únoru 2026 Írán oznámil, že denně vytěží 730 milionů metrů krychlových plynu. To představuje zhruba 75 % veškeré íránské spotřeby a zajišťuje chod drtivé většiny tamního průmyslu i domácností. Katar na své straně těží podobné objemy, ovšem s tím rozdílem, že naprostou většinu produkce zkapalňuje a vyváží do světa. Celkově tento jediný komplex dodává na trh přibližně 20 % světové produkce zkapalněného zemního plynu (LNG).

Provoz takto rozsáhlého komplexu vyžaduje obrovské množství lidské síly a specializovaných odborníků. Jen v íránské části South Pars a navazujícím průmyslovém pásmu Asaluyeh pracuje v běžném režimu přes 60 000 lidí. Jde o inženýry, techniky, potápěče obsluhující podmořská zařízení i tisíce dělníků v rafinériích. Nedávno íránské úřady spustily rozsáhlé náborové kampaně pro dalších 3 000 pracovníků, aby udržely stabilitu těžby v podmínkách klesajícího tlaku v ložisku. Na katarské straně jsou počty zaměstnanců obdobné, přičemž tamní provoz výrazně spoléhá na mezinárodní experty a technologické giganty jako TotalEnergies nebo ExxonMobil.

Infrastruktura pole je rozdělena do takzvaných fází, z nichž každá funguje jako samostatný těžební a zpracovatelský celek. Írán jich dosud spustil 24, přičemž každá fáze obvykle zahrnuje dvě námořní plošiny a desítky vrtů. Průměrná produktivita jednoho vrtu v tomto poli je extrémně vysoká – jeden vrt dokáže vyprodukovat až 2,8 milionu metrů krychlových plynu denně, což je téměř sedmdesátinásobek průměru běžných vrtů v jiných částech Íránu. Tato vysoká koncentrace výkonu do relativně malého počtu zařízení však zároveň znamená, že přesný zásah jediné klíčové plošiny může okamžitě vyřadit z provozu obrovské objemy energie.

Kromě samotného zemního plynu je pole South Pars i obřím zdrojem plynového kondenzátu, což je velmi lehká ropa, která se těží spolu s plynem. Denně se zde vytěží přes 700 000 barelů tohoto kondenzátu, který je kritickou surovinou pro výrobu benzínu a petrochemických produktů. Právě tato provázanost znamená, že útok na plynová pole South Pars neochromuje pouze dodávky plynu, ale v druhém sledu zastavuje i výrobu pohonných hmot v celém regionu. Celý komplex je tak technologickým kolosem, jehož bezpečný chod je přímo spojen s globální ekonomickou stabilitou.

Související

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.
Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

Více souvisejících

Írán

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

před 35 minutami

Alena Schillerová

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

před 1 hodinou

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti

Dramatický pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci vyvolal vlnu nadšení nejen v ulicích Budapešti, ale především v Bruselu a Kyjivu. Analytik Sean O’Grady zdůrazňuje, že ačkoliv se po Magyarově drtivém vítězství raduje celá Evropa, největším vítězem těchto voleb je jednoznačně Ukrajina. Konec Orbánovy éry totiž znamená odstranění největší překážky v rámci Evropské unie, která dosud brzdila zásadní pomoc napadené zemi.

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval

Vztah mezi americkým prezidentem a hlavou katolické církve dosáhl historického bodu mrazu. Donald Trump v bezprecedentním útoku označil papeže Lva XIV. za „slabého“, „hrozného“ a „příliš liberálního“. Tato ostrá slova zazněla poté, co pontifik, jenž se narodil v USA, během víkendové modlitby ve Vatikánu kritizoval válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem jako projev „bludu všemocnosti“.

před 2 hodinami

Prezident Trump

VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel

Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.

před 3 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám

Péter Magyar, lídr vítězné strany Tisza, se bezprostředně po historickém volebním úspěchu obrátil na své příznivce s jasným poselstvím. Přestože oslavy trvaly dlouho do noci, hned v pondělí ráno poděkoval voličům doma i v zahraničí. Prohlásil, že je pro něj obrovskou ctí získat mandát k vytvoření vlády, která bude v příštích čtyřech letech usilovat o svobodné, evropské, funkční a soucitné Maďarsko. Zdůraznil, že jeho kabinet bude vládou všech Maďarů bez rozdílu.

před 4 hodinami

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 5 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 6 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 15 hodinami

Aktualizováno před 15 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy