Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

South Pars není jen obyčejné ložisko; jde o součást největší rezervy zemního plynu na světě, která se nachází pod mořským dnem Perského zálivu. O toto obří pole se Írán dělí s Katarem, který svou část nazývá Severní kopule (North Dome). Celé ložisko obsahuje odhadem 1 800 bilionů krychlových stop využitelného plynu, což je množství, které by dokázalo pokrýt celosvětovou poptávku po dobu neuvěřitelných 13 let.

Pro samotný Írán je South Pars naprosto kritickým bodem domácí energetiky. Plyn z tohoto pole je hlavním zdrojem pro výrobu elektřiny a vytápění íránských domácností. Jakékoli narušení těžebních kapacit má okamžitý dopad na vnitřní stabilitu země, která již v minulosti trpěla rozsáhlými výpadky proudu. Útok na toto zařízení tedy míří přímo na srdce íránské infrastruktury.

Globální význam pole však spočívá především v jeho katarské části. Katar investoval miliardy dolarů do rozvoje své strany ložiska a stal se druhým největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě, hned po Spojených státech. Již při dřívějších incidentech v červnu 2025 označili američtí představitelé tuto oblast za „vitální energetický zdroj pro USA, Evropu i celý svět“.

Íránská odplata za úder na South Pars byla blesková a ničivá. Teherán zasáhl katarské průmyslové město Ras Laffan, které slouží jako hlavní uzel pro zpracování veškerého plynu z ložiska North Dome. Státní společnost QatarEnergy potvrdila „rozsáhlé škody“. Jelikož zhruba pětina světových dodávek LNG pochází právě z Kataru a prochází přes Ras Laffan, jakékoli zpoždění obnovy provozu může drasticky zvýšit ceny plynu na světových burzách.

Analytici z přední konzultační společnosti Wood Mackenzie varují, že tyto útoky „zásadně mění globální výhled pro LNG“. Podle jejich čtvrteční zprávy je nyní vysoce pravděpodobné, že narušení celosvětových dodávek zemního plynu potrvá déle než dva měsíce. Tato nejistota vnáší nervozitu do průmyslových odvětví v Evropě i Asii, která jsou na dovozu zkapalněného plynu závislá.

Reakce arabských států na izraelský útok byla jednoznačně odsuzující. Spojené arabské emiráty označily operaci za „vážnou eskalaci“, která přímo ohrožuje nejen energetickou stabilitu, ale i regionální bezpečnost. Katar pak úder na South Pars nazval „nebezpečným a nezodpovědným krokem“, který zbytečně rozšiřuje bojiště do oblastí kritické civilní infrastruktury.

Konflikt se však nezastavil u hranic Kataru. Írán zaútočil také na dvě rafinérie v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu. Saúdská Arábie v reakci na to prohlásila, že si vyhrazuje právo na vojenskou akci proti Teheránu. Saúdské ministerstvo obrany navíc ve čtvrtek oznámilo zachycení íránské rakety mířící na přístav Janbu, který se stal klíčovým záložním bodem pro saúdský export ropy po zablokování Hormuzského průlivu.

Americký prezident Donald Trump do situace vstoupil s hrozbou, že Spojené státy „masivně vyhodí do povětří“ celé pole South Pars, pokud Írán nepřestane útočit na katarská zařízení. Trump sice tvrdil, že USA o izraelském útoku nevěděly, nicméně zdroje CNN z Izraele naznačují, že úder byl s Washingtonem koordinován. Tato dvojkolejnost v informování vyvolává otázky o skutečné strategii Bílého domu.

Pro Trumpovu administrativu představuje současná situace politický problém, neboť válka s Íránem začíná citelně zasahovat peněženky běžných Američanů skrze rostoucí ceny benzínu a energií. Ekonomové upozorňují, že ačkoliv se USA snažily „držet víko na cenách ropy“ tím, že se vyhýbaly energetickým cílům, izraelský útok na South Pars ukazuje, že s prodlužující se válkou se veškeré dříve stanovené „červené linie“ začínají stírat.

Plynové pole South Pars, v Kataru známé jako North Dome, je největším ložiskem zemního plynu na světě a v současnosti se nachází v centru dramatické eskalace konfliktu na Blízkém východě. Toto gigantické pole, které odhadem činí 1 800 bilionů krychlových stop plynu, se rozkládá pod dnem Perského zálivu na ploše přibližně 9 700 čtverečních kilometrů, přičemž zhruba jedna třetina náleží Íránu a dvě třetiny Kataru.

Z hlediska těžby dosáhl íránský sektor South Pars těsně před vypuknutím současného konfliktu rekordních čísel. V únoru 2026 Írán oznámil, že denně vytěží 730 milionů metrů krychlových plynu. To představuje zhruba 75 % veškeré íránské spotřeby a zajišťuje chod drtivé většiny tamního průmyslu i domácností. Katar na své straně těží podobné objemy, ovšem s tím rozdílem, že naprostou většinu produkce zkapalňuje a vyváží do světa. Celkově tento jediný komplex dodává na trh přibližně 20 % světové produkce zkapalněného zemního plynu (LNG).

Provoz takto rozsáhlého komplexu vyžaduje obrovské množství lidské síly a specializovaných odborníků. Jen v íránské části South Pars a navazujícím průmyslovém pásmu Asaluyeh pracuje v běžném režimu přes 60 000 lidí. Jde o inženýry, techniky, potápěče obsluhující podmořská zařízení i tisíce dělníků v rafinériích. Nedávno íránské úřady spustily rozsáhlé náborové kampaně pro dalších 3 000 pracovníků, aby udržely stabilitu těžby v podmínkách klesajícího tlaku v ložisku. Na katarské straně jsou počty zaměstnanců obdobné, přičemž tamní provoz výrazně spoléhá na mezinárodní experty a technologické giganty jako TotalEnergies nebo ExxonMobil.

Infrastruktura pole je rozdělena do takzvaných fází, z nichž každá funguje jako samostatný těžební a zpracovatelský celek. Írán jich dosud spustil 24, přičemž každá fáze obvykle zahrnuje dvě námořní plošiny a desítky vrtů. Průměrná produktivita jednoho vrtu v tomto poli je extrémně vysoká – jeden vrt dokáže vyprodukovat až 2,8 milionu metrů krychlových plynu denně, což je téměř sedmdesátinásobek průměru běžných vrtů v jiných částech Íránu. Tato vysoká koncentrace výkonu do relativně malého počtu zařízení však zároveň znamená, že přesný zásah jediné klíčové plošiny může okamžitě vyřadit z provozu obrovské objemy energie.

Kromě samotného zemního plynu je pole South Pars i obřím zdrojem plynového kondenzátu, což je velmi lehká ropa, která se těží spolu s plynem. Denně se zde vytěží přes 700 000 barelů tohoto kondenzátu, který je kritickou surovinou pro výrobu benzínu a petrochemických produktů. Právě tato provázanost znamená, že útok na plynová pole South Pars neochromuje pouze dodávky plynu, ale v druhém sledu zastavuje i výrobu pohonných hmot v celém regionu. Celý komplex je tak technologickým kolosem, jehož bezpečný chod je přímo spojen s globální ekonomickou stabilitou.

Související

Írán, ilustrační foto

Írán pohrozil útokem na Bulharsko

V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
USS Theodore Roosevelt

Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí

Spojené státy americké vysílají na Blízký východ letadlovou loď USS Theodore Roosevelt s posádkou čítající přibližně pět tisíc námořníků. Podle oficiálních představitelů amerického námořnictva se očekává, že mise potrvá nejméně sedm až osm měsíců. Tento krok přichází v době, kdy americká flotila čelí výraznému tlaku a přetížení v důsledku trvajícího konfliktu v regionu a dalších globálních závazků.

Více souvisejících

Írán

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Himaláje

Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu

Zřícení ledovce v Tibetu vyvolalo ničení v údolí v Nepálu, kde masa vody a suti připravila o život stovky lidí a další stovky se stále pohřešují. Odborník na aplikovanou geomorfologii Stuart Dunning pro The Conversation vysvětluje, že přesná posloupnost událostí je předmětem zkoumání. Mezi možné příčiny patří masivní sesuv horninového podloží, který strhl ledovec, nebo naopak prvotní selhání ledovce s následným sesuvem skály.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní

Do České republiky postupuje od západu zvlněná studená fronta, která s sebou přináší dešťové srážky, přeháňky a místy i silné až velmi silné bouřky. Nejpravděpodobnější výskyt intenzivních bouřkových jevů meteorologové očekávají v jižních a jihozápadních Čechách. Naopak nejnižší riziko bouřek i výraznějších srážek platí pro jihovýchodní polovinu Moravy a Slezska. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

himaláje

Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii

Předběžné výsledky vyšetřování tragických záplav na hranici mezi Nepálem a Tibetem podle BBC ukazují, že katastrofu s největší pravděpodobností způsobil rozsáhlý kolaps ledovce. Prvotní zprávy přitom hovořily o zemětřesení a následném sesuvu půdy. Americká geologická služba však tyto informace upřesnila s tím, že příčinou bleskové povodně byl vlnový dopad hroutícího se ledovce, který vyvolal otřesy o sile 5,2 stupně. Tragédie si podle dosavadních bilancí vyžádala nejméně 469 lidských životů.

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce

Čínské úřady pozastavily záchranné práce v epicentru katastrofálních záplav v Tibetu kvůli obavám z provalení nově vzniklého jezera. Nahromaděné obrovské množství sutin a bahna přehradilo tok a vzniklá vodní plocha se začala přelévat směrem k místům, kde zasahovaly záchranné týmy. Všechny složky dostaly rozkaz zůstat na místě a týmy zasažené v přední linii se musely stáhnout o jeden kilometr do bezpečí. V sousedním Nepálu mezitím celkový počet obětí vzrostl na 469 a více než 1 300 lidí zůstává nezvěstných.

před 13 hodinami

Norský král Harald V.

Norský král Harald V. zemřel

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.

před 14 hodinami

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

před 17 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky

Páteční bouřky mohou být v Čechách i velmi intenzivní, varovali meteorologové s tím, že vydaná výstraha se bude s velkou pravděpodobností upřesňovat. Možné je i zvýšení stupně výstrahy. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

včera

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

včera

Andrej Babiš

Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.

včera

Ovoce, ilustrační fotografie.

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

včera

Zatmění měsíce

Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové

V pátek se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na částečné zatmění Měsíce. Počátek samotného zatmění bude ve 4 hodiny 33 minut a uvidíme jej očima i bez dalekohledu z celého území ČR. Zatmění Měsíce bude výrazné a z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem před východem Slunce.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán pohrozil útokem na Bulharsko

V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.

včera

Ratko Mladić

Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století

Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.

včera

včera

Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září

Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy