Německo hlásí hojnou volební účast. Jak by mohla vypadat německá politické scéna po volbách?

Pro některé strany by v případě volebního neúspěchu mohl znamenat konec u stranického kormidla, píše server Frankfurter Allgemeine

Možný volební neúspěch by mohl znamenat labutí píseň pro předsedkyni Aliance Sahry Wagenknechtové, která v případě neúspěchu hovoří o odchodu z politiky. Wagenknechtová, která byla dříve členkou strany Die Linke, je v současnosti hlavní tváří aliance. 

Nejasná zůstává i budoucnost Christiana Lindnera, předsedy Svobodné demokratické strany (FDP) a bývalého ministra financí v kabinetu Olafa Scholze. Mnozí předpokládají, že pokud FDP nepřekročí potřebnou hranici pro vstup do parlamentu, Lindner se vzdá předsednického křesla strany, na jejímž čele stojí už více než 10 let.

Pokud jde o dosluhujícího kancléře Olafa Scholze, ten již předem avizoval, že pod vedením možného budoucího kancléře Friedricha Merze by žádnou funkci nepřijal.

Nejpravděpodobnějším povolebním scénářem se jeví vláda složená z tradičně nesilnějších stran CDU/CSU a SPD. Pokud by toto spojenectví nestačilo k vytvoření většiny, na pomoc by musela přispěchat i Svobodná demokratická strana, ovšem pouze za předpokladu, že překoná pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do parlamentu. 

Naopak, možnost koalice s kontroverzní AfD byla všemi stranami odmítnuta. Jako nepravděpodobné se rovněž jeví i spojenectví mezi Zelenými a křesťanskými demokraty, což by si vyžadovalo ústupek od šéfa bavorské sesterské strany CSU Markuse Södera.

Volební účast v letošních spolkových volbách překonává předešlé roky, uvádí server Frankfurter Allgemeine. Podle oficiálních údajů do druhé hodiny odpoledne odevzdala svůj hlas nadpoloviční většina oprávněných voličů, což výrazně převyšuje účast v předcházejících parlamentních volbách v roce 2021, kdy ve stejnou dobu hlasovalo pouze 36,5 % voličů.

Za nárůstem podle serveru může stát i pandemie covidu. Oproti volbám v roce 2021, kdy kvůli pandemii mnoho lidí využilo korespondenční hlasování, se letos více voličů rozhodlo jít přímo k volebním urnám. Zvýšený zájem o volby je patrný i ve srovnání s rokem 2017, kdy do druhé hodiny odpoledne odvolilo 41 % voličů.