Nesmysl, reagoval Putin na Bidenova slova o ruském napadení NATO. Pak pohrozil Finsku

Americký prezident Joe Biden prohlásil na začátku prosince, že v případě, že Rusko zvítězí na Ukrajině, může napadnout země Severoatlantické aliance (NATO). Ruský prezident Vladimir Putin v nedělním rozhovoru s ruskou státní televizí Rossija označil toto tvrzení za naprostý nesmysl. 

Podle Putina se Biden snaží ospravedlnit svou "chybnou politiku" vůči Rusku. Putin zdůraznil, že Rusko nemá žádný zájem o boj se zeměmi NATO z geopolitického, ekonomického nebo vojenského hlediska.

Tímto postojem reagoval na Bidenovo varování, že Putin by mohl pokračovat v expanzi i na území NATO po vítězství na Ukrajině. Válka na Ukrajině vyvolala největší krizi ve vztazích mezi Ruskem a Západem od kubánské raketové krize v roce 1962.

Putin rovněž kritizoval rozhodnutí Finska připojit se k NATO, což považuje za provokativní krok. V reakci na tuto situaci plánuje Rusko vytvoření nového vojenského okruhu na severovýchodě země, konkrétně Leningradského vojenského okruhu, a koncentraci vojenských jednotek v této oblasti.

Finsko v pátek večer znovu uzavřelo celou hranici s Ruskem. Vláda ve čtvrtek rozhodla, že opět nechá uzavřít dva opětovně otevřené přechody, protože na ně během včerejška dorazilo přes 70 zájemců o azyl. 

Finská vláda tak zvrátila své předchozí rozhodnutí z úterý, kdy rozhodla o otevření hraničních přechodů Vaalimaa a Niirala od čtvrtka. Nové opatření potrvá nejméně do 14. ledna. "Pokusy o vstup do země začaly rychleji, než jsme očekávali, když byly přechody opět otevřeny," vysvětlila ministryně vnitra Rantanenová podle serveru Yle

Finsko má s Ruskem hranici dlouhou 1340 kilometrů. Moskva v dubnu, když Helsinky vstoupily do Severoatlantické aliance (NATO), varovala, že podnikne protiopatření "z taktického a strategického hlediska". Rozhodnutí Finska vstoupit do NATO označila za "útok na bezpečnost Ruska".

Od ruské invaze na Ukrajinu z loňského února Moskva umožnila překročit hranici lidem bez řádných dokladů, zejména Rusům a Ukrajincům. Od srpna však přibývá lidí z Blízkého východu a Afriky. Především jde o Iráčany, Somálce a Jemence, kteří do Finska přijíždějí nelegálně.

Tato skandinávská země v současnosti buduje 200 kilometrů dlouhé oplocení na úseku hranice s Ruskem. Dokončeno by mělo být v roce 2026. Dosud byly finské hranice zajištěny především lehkými dřevěnými ploty, které mají zabránit zatoulaní hospodářských zvířat.

Související

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.
Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

Více souvisejících

Rusko NATO Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

Je neprávem pozapomenuta. Před 120 lety převzala Nobelovu cenu první Češka

Před 120 lety, 18. dubna roku 1906, obdržela jako první Češka Nobelovu cenu Berta von Suttnerová. Tato žena je pozapomenutou osobností naší historie, přitom se výrazně zapsala do dějin, a to jako pacifistka a první držitelka Nobelovy ceny za mír. Někdy bývá dokonce označována jako největší Češka.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy