Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět

Záběry zveřejněné úřady v červnu ukázaly tragickou realitu, kdy malý ruský dron zaútočil na starší ženu na invalidním vozíku, přičemž při tomto incidentu přišli o život tři lidé včetně jejího syna. V dubnu zase útok FPV dronu na městský autobus připravil o život čtyři osoby. Tyto události jasně demonstrují narůstající trend, kdy ruské bezpilotní letouny řízené pomocí prvního pohledu cílí přímo na civilisty namísto vojenských cílů, což je jev, s nímž se potýkají i další frontová města jako Cherson nebo Kramatorsk. Ruská strana přitom opakovaně tvrdí, že v Nikopoli likviduje výhradně hrozby ze strany ukrajinských ozbrojených sil, což je však v přímém rozporu s reálnou situací na místě.

Intenzita útoků se v posledních měsících dramaticky zvýšila, když počet spatřených dronů stoupl z původních dvou až tří za den na přibližně tři stroje během každé hodiny, a to bez ohledu na denní či noční dobu. Neustálá hrozba donutila obyvatele zásadně změnit své každodenní chování, aby se nestali oběťmi toho, co sami nazývají lidským safari. Lidé se vyhýbají delšímu pobytu na otevřených prostranstvích, jako jsou autobusové zastávky, přičemž školy i školky zůstávají uzavřené a provoz městských autobusů či národní pošty bývá pravidelně přerušován. Místní obyvatelé se nové realitě přizpůsobují i tím, že při chůzi po ulici už nesledují cestu pod nohama, ale neustále se dívají nahoru k obloze.

Před začátkem plnohodnotné invaze měla Nikopol kolem sta tisíc obyvatel a byla známá především pěstováním jahod pro ukrajinský trh. Dnes místní představitelé odhadují, že z města odešla již polovina populace a ulice se lidem vyprazdňují přímo před očima. Lidé zabývající se nákladní dopravou se místo svého původního podnikání nyní věnují spíše organizování evakuací. Během uplynulých čtyř let se naučili spolehlivě rozlišovat mezi bojovými drony a pomalejšími průzkumnými stroji. Ačkoliv se lidské smysly vůči nebezpečí postupem času otupily, strach přetrvává, protože podle místních se v takových podmínkách nebojí pouze blázni.

Jako reakce na novou hrozbu se v Nikopoli, podobně jako v Chersonu či Kramatorsku, začaly nad silnicemi objevovat rybářské sítě, které dokážou FPV drony zachytit. Místní obyvatelé navíc pracují na tom, aby tyto sítě rozšířili i nad chodníky a zajistili tak bezpečnější pohyb pěších. Kromě fyzických zábran pohání technologické inovace také snaha varovat civilisty prostřednictvím městských mobilních aplikací a speciálních ručních detektorů dronů, které při přiblížení hrozby začnou vydávat zvukový signál. Tyto kapesní přístroje jsou účinné zejména proti strojům fungujícím na analogových rádiových frekvencích a poskytují lidem alespoň několik minut na to, aby opustili nebezpečný prostor a vyhledali úkryt. Proti dronům s předem naprogramovanou trasou, digitálním signálem nebo optickými kabely jsou však neúčinné.

Detektory jsou ukrajinskými výrobci paradoxně distribuovány více do civilního sektoru než armádě, jelikož ruské síly využívají tyto oblasti k výcviku nových pilotů dronů nebo k vedení psychologického nátlaku na obyvatelstvo. Problémem však zůstává jejich vysoká pořizovací cena, která se pohybuje kolem 500 dolarů, a také složitější ovládání pro samotné řidiče. Dopravní společnosti proto v místech s internetovým připojením spoléhají spíše na soukromé komunikační aplikace informující o pohybu rojů bezpilotních letounů, které se objevují hlavně v ranních hodinách. V částech města bez signálu pak řidiči autobusů využívají k vzájemnému varování klasické vysílačky, a pokud se nebezpečí přiblíží, vozidlo okamžitě zastaví, aby cestující mohli utéct do bezpečné vzdálenosti.

Kvůli častým útokům na veřejnou dopravu mají řidiči strach chodit do práce a celkový počet cestujících výrazně klesl. Ti, kteří zůstali, však ke svým řidičům chovají větší důvěru a chovají se k sobě solidárněji. Do systému varování se zapojilo i místní rádio, které do své aplikace přidalo funkci pro rychlé hlášení výskytu dronů širokou veřejností. Moderátor pak okamžitě přerušuje hudební vysílání aktuálními informacemi o poloze letounu, k čemuž dochází i několikrát během krátké chvíle. permanentní hrozba se však netýká pouze silniční dopravy, ale zasahuje i železnici.

Na vlakových trasách po celé zemi se stalo běžnou praxí, že v případě detekce dronů v blízkosti trati musí být vlak okamžitě zastaven a cestující evakuováni. Lidé jsou instruováni, aby se po opuštění soupravy rozptýlili do různých směrů, čímž se minimalizuje riziko velkého počtu obětí při případném zásahu. Od začátku invaze v roce 2022 zaznamenaly ukrajinské železnice již více než 5 000 útoků. Rušňovodiči potvrzují, že situace se za poslední rok drasticky zhoršila a útoky jsou vedeny nejen na nákladní, ale i na osobní vlaky. Práce na železnici je kvůli častým výpadkům proudu v trakčním vedení a nuceným zastávkám v otevřených polích, kde lidé bez možnosti úkrytu čekají i několik hodin, čím dál náročnější.

Zatímco se válka s využitím dronů stává novým standardem, analytici upozorňují, že zkušenosti z měst jako Nikopol mohou zásadně ovlivnit budoucí obranné strategie západních zemí. Ukrajinský průmysl a občanská společnost se staly experty na čelení vyvíjejícím se hrozbám, zatímco Rusko a Írán neustále zdokonalují své vlastní útočné kapacity. Odborníci na radarové systémy zdůrazňují nutnost extrémní agility, jelikož nové protizbraně musí být vyvinuty ideálně do šesti měsíců od objevení nové technologické hrozby. V samotné Nikopoli se mezitím zbylí obyvatelé snaží přežít s tím, co mají, organizují sbírky na nákup vlastních detektorů a odmítají opustit své domovy.