Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

V dopise, který Trump adresoval „drahému Jonasovi“, prezident uvádí, že vzhledem k tomu, že se Norsko rozhodlo mu neudělit cenu za údajné zastavení osmi válek, necítí se již povinen „myslet čistě na mír“.

Dodal, že ačkoliv mír pro něj zůstává důležitý, nyní se hodlá soustředit na to, co je „dobré a správné pro Spojené státy“. Tento výrok je vnímán jako otevřená hrozba spojencům v NATO, že Washington je připraven prosadit své zájmy v Arktidě i silou.

Norský premiér Støre na dopis reagoval prohlášením, v němž znovu trpělivě vysvětlil, že o ceně nerozhoduje norská vláda, ale nezávislý Nobelův výbor jmenovaný parlamentem. Støre rovněž upřesnil, že Trumpova zpráva přišla jako reakce na společnou výzvu Norska a Finska k deeskalaci napětí. Norsko podle něj plně podporuje územní celistvost Dánského království a odmítá jakékoliv zpochybňování dánské suverenity nad Grónskem.

Prezident Trump ve svém psaní zašel tak daleko, že zpochybnil historické nároky Dánska na ostrov. Tvrdí, že neexistují žádné písemné dokumenty o vlastnictví a že dánský nárok je založen pouze na tom, že tam před staletími „přistála loď“. Zároveň zdůraznil, že svět nebude v bezpečí, dokud Spojené státy nezískají nad Grónskem „úplnou a totální kontrolu“, protože Dánsko podle něj není schopno ochránit území před vlivem Ruska a Číny.

Napětí se přeneslo i do obchodní sféry, když Trump o víkendu pohrozil uvalením desetiprocentních cel na dovoz z Británie a sedmi dalších evropských zemí, pokud mu neumožní Grónsko odkoupit. Tato cla mají začít platit od 1. února a v červnu se mohou zvýšit až na 25 %.