Američané nemohou žít vedle Severní Koreje s jadernými zbraněmi. Tak zní verdikt významného výzkumníka Bruce Bennetta, který varoval před riskantní situaci na Korejském poloostrově. Tuto USA nemusejí být schopné jakkoli vyřešit a případný střet Severní a Jižní Koreje tak bude mimořádně brutální.
Spojené státy samy sebe uvádějí do velice riskantní pozice. „Americká vláda věří, že se severokorejskými jadernými zbraněmi může po určitou významnou dobu žít. A to je z mnoha důvodů velmi riskantní,“ píše ve svém komentáři pro server National Interest vedoucí výzkumný pracovník Centra pro mezinárodní bezpečnost a obrannou politiku (RAND) Bruce Bennett.
Připomněl, že v případu KLDR se nejedná o velmi stabilní zemi s pěti nebo deseti jadernými zbraněmi, nýbrž o tvrdou diktaturu Kim Čong-una snažící se o zisk stovek těchto nástrojů hromadného ničení. „Nestabilita Severní Koreje a rostoucí zásoby jaderných zbraní by mu mohly dodat odvahu k provádění omezených útoků konvenčními silami na Jih a možná i k jaderným útokům,“ poznamenal Bennett.
Washington by se po nasazení jaderných zbraní Severu proti Jihu nacházel v obtížné situaci. „Jakákoli vojenská reakce na takové provokace by mohla eskalovat do plného nasazení jaderných zbraní Severní Koreou,“ doplnil výzkumník s tím, že „Kim by mohl doufat, že tento efekt jaderného stínu podkope jihokorejsko-americké spojenectví, což je jeden z jeho klíčových cílů“.
Jižní Korea odpovídá na výhrůžky a možné útoky Pchjongjangu velice bezprostředně. Tamní prezident Yoon Suk Yeol už Severokorejcům pohrozil, že odveta bude tvrdá. Bennett tak zdůrazňuje, že „jakmile vojenský konflikt začne, Spojené státy nemusí být schopny kontrolovat následnou eskalaci“.
Jakmile tedy KLDR zaútočí proti Soulu, Jihokorejci nebudou otálet s odvetou. Tato odveta ale způsobí už úplnou jistotu severokorejského lidu, že Jih je nepřítelem číslo jedna a jakýkoli krok vůdce Kim Čong-una bude v jeho očích oprávněný. „A nevíme, zda má Severní Korea ochranná opatření, jako mají Spojené státy, která mají zabránit odpálení jaderné zbraně bez souhlasu vůdce,“ připomněl Bennett ještě další problém.
Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin v minulém týdnu podepsali smlouvu o vzájemné vojenské spolupráci. Tato smlouva zahrnuje příslib vzájemné pomoci v případě útoku. Putinův postoj nevylučující vojensko-technickou spolupráci se Severní Koreou vzbuzuje v Japonsku vážné znepokojení, uvedl ve čtvrtek mluvčí japonské vlády Jošimase Hajaši.
Mluvčí jihokorejského ministerstva zahraničních věcí na briefingu v Soulu uvedl, že Jižní Korea bude reagovat na jakékoli kroky ohrožující její bezpečnost „spoluprací s mezinárodním společenstvím, včetně spojenců a přátelských států“.
Podle Kima má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. "Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa," podotkl Kim. Severokorejský lídr dodal, že tato smlouva plně přispívá k udržování míru a stability v regionu.
Smlouva, jejíž cílem je rozšířit ekonomickou a vojenskou spolupráci a upevnit jednotnou frontu proti Washingtonu, nahrazuje předchozí dohody mezi Ruskem a Severní Koreou z let 1961, 2000 a 2001, uvedl server CNN.
Putin během jednání označil tuto smlouvu za klíčový dokument, který bude dlouhodobě tvořit základ vztahů obou zemí. Slavnostní podpis smlouvy následoval po jednáních delegací a dvouhodinovém rozhovoru mezi Putin a Kimem.
Související
Další provokace. Severní Korea odpálila několik balistických raket
Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem
Severní Korea (KLDR) , Kim Čong-un , Jižní Korea , armáda Jižní Korea , USA (Spojené státy americké) , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 49 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák