Nová korejská válka bude brutální, varuje expert. USA nemají šanci korigovat eskalaci

Američané nemohou žít vedle Severní Koreje s jadernými zbraněmi. Tak zní verdikt významného výzkumníka Bruce Bennetta, který varoval před riskantní situaci na Korejském poloostrově. Tuto USA nemusejí být schopné jakkoli vyřešit a případný střet Severní a Jižní Koreje tak bude mimořádně brutální. 

Spojené státy samy sebe uvádějí do velice riskantní pozice. „Americká vláda věří, že se severokorejskými jadernými zbraněmi může po určitou významnou dobu žít. A to je z mnoha důvodů velmi riskantní,“ píše ve svém komentáři pro server National Interest vedoucí výzkumný pracovník Centra pro mezinárodní bezpečnost a obrannou politiku (RAND) Bruce Bennett. 

Připomněl, že v případu KLDR se nejedná o velmi stabilní zemi s pěti nebo deseti jadernými zbraněmi, nýbrž o tvrdou diktaturu Kim Čong-una snažící se o zisk stovek těchto nástrojů hromadného ničení. „Nestabilita Severní Koreje a rostoucí zásoby jaderných zbraní by mu mohly dodat odvahu k provádění omezených útoků konvenčními silami na Jih a možná i k jaderným útokům,“ poznamenal Bennett. 

Washington by se po nasazení jaderných zbraní Severu proti Jihu nacházel v obtížné situaci. „Jakákoli vojenská reakce na takové provokace by mohla eskalovat do plného nasazení jaderných zbraní Severní Koreou,“ doplnil výzkumník s tím, že „Kim by mohl doufat, že tento efekt jaderného stínu podkope jihokorejsko-americké spojenectví, což je jeden z jeho klíčových cílů“. 

Jižní Korea odpovídá na výhrůžky a možné útoky Pchjongjangu velice bezprostředně. Tamní prezident Yoon Suk Yeol už Severokorejcům pohrozil, že odveta bude tvrdá. Bennett tak zdůrazňuje, že „jakmile vojenský konflikt začne, Spojené státy nemusí být schopny kontrolovat následnou eskalaci“. 

Jakmile tedy KLDR zaútočí proti Soulu, Jihokorejci nebudou otálet s odvetou. Tato odveta ale způsobí už úplnou jistotu severokorejského lidu, že Jih je nepřítelem číslo jedna a jakýkoli krok vůdce Kim Čong-una bude v jeho očích oprávněný. „A nevíme, zda má Severní Korea ochranná opatření, jako mají Spojené státy, která mají zabránit odpálení jaderné zbraně bez souhlasu vůdce,“ připomněl Bennett ještě další problém. 

Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin v minulém týdnu podepsali smlouvu o vzájemné vojenské spolupráci. Tato smlouva zahrnuje příslib vzájemné pomoci v případě útoku. Putinův postoj nevylučující vojensko-technickou spolupráci se Severní Koreou vzbuzuje v Japonsku vážné znepokojení, uvedl ve čtvrtek mluvčí japonské vlády Jošimase Hajaši.

Mluvčí jihokorejského ministerstva zahraničních věcí na briefingu v Soulu uvedl, že Jižní Korea bude reagovat na jakékoli kroky ohrožující její bezpečnost „spoluprací s mezinárodním společenstvím, včetně spojenců a přátelských států“.

Podle Kima má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. "Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa," podotkl Kim. Severokorejský lídr dodal, že tato smlouva plně přispívá k udržování míru a stability v regionu.

Smlouva, jejíž cílem je rozšířit ekonomickou a vojenskou spolupráci a upevnit jednotnou frontu proti Washingtonu, nahrazuje předchozí dohody mezi Ruskem a Severní Koreou z let 1961, 2000 a 2001, uvedl server CNN.

Putin během jednání označil tuto smlouvu za klíčový dokument, který bude dlouhodobě tvořit základ vztahů obou zemí. Slavnostní podpis smlouvy následoval po jednáních delegací a dvouhodinovém rozhovoru mezi Putin a Kimem.

Související

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un Jižní Korea armáda Jižní Korea USA (Spojené státy americké) Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

film Abstinent s Josefem Trojanem v hlavní roli

České filmy a alkohol. Které tuzemské snímky reflektují alkoholismus?

Divácký hit Zápisník alkoholičky vzal kina útokem a připsal si v rámci českých filmů, v co do počtu návštěvnosti, nejúspěšnější víkendový start roku. Alkoholismus se však napříč dějinami české kinematografie objevoval častěji a uvedení nového filmu Dana Svátka, jenž stejnou problematiku rozvinul i v Úsměvech smutných mužů, je ideální příležitostí k tomu, abychom se za některými díly ohlédli. 

včera

včera

včera

Ukrajina, Kyjev

Třetina Ukrajinců by vyměnila kus území za konec války

Téměř třetina Ukrajinců by byla ochotná přistoupit na územní ústupky vůči Rusku, pokud by to vedlo k rychlému ukončení války. Toto číslo představuje až trojnásobný nárůst oproti loňskému roku, vyplývá z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Výsledky zveřejněné v úterý přinesl server Newsweek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko může zaútočit na NATO za 5 až 8 let, varuje Bundeswehr

Generál Carsten Breuer, nejvyšší představitel německých ozbrojených sil, varoval před rostoucí hrozbou, kterou představuje posilování ruských vojenských kapacit. Breuer považuje tuto hrozbu za čím dál tím závažnější, což vyžaduje adekvátní reakci. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hudebník a politik Petr Hannig je po mrtvici ve vážném stavu. Nemůže se hýbat ani dýchat

Hudebník, producent a politik Petr Hannig je ve vážném stavu po těžké mrtvici. Podle týdeníku Rytmus života je při vědomí, ale nemůže mluvit ani se hýbat a k dýchání potřebuje kyslíkovou podporu.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy