Nová korejská válka bude brutální, varuje expert. USA nemají šanci korigovat eskalaci

Američané nemohou žít vedle Severní Koreje s jadernými zbraněmi. Tak zní verdikt významného výzkumníka Bruce Bennetta, který varoval před riskantní situaci na Korejském poloostrově. Tuto USA nemusejí být schopné jakkoli vyřešit a případný střet Severní a Jižní Koreje tak bude mimořádně brutální. 

Spojené státy samy sebe uvádějí do velice riskantní pozice. „Americká vláda věří, že se severokorejskými jadernými zbraněmi může po určitou významnou dobu žít. A to je z mnoha důvodů velmi riskantní,“ píše ve svém komentáři pro server National Interest vedoucí výzkumný pracovník Centra pro mezinárodní bezpečnost a obrannou politiku (RAND) Bruce Bennett. 

Připomněl, že v případu KLDR se nejedná o velmi stabilní zemi s pěti nebo deseti jadernými zbraněmi, nýbrž o tvrdou diktaturu Kim Čong-una snažící se o zisk stovek těchto nástrojů hromadného ničení. „Nestabilita Severní Koreje a rostoucí zásoby jaderných zbraní by mu mohly dodat odvahu k provádění omezených útoků konvenčními silami na Jih a možná i k jaderným útokům,“ poznamenal Bennett. 

Washington by se po nasazení jaderných zbraní Severu proti Jihu nacházel v obtížné situaci. „Jakákoli vojenská reakce na takové provokace by mohla eskalovat do plného nasazení jaderných zbraní Severní Koreou,“ doplnil výzkumník s tím, že „Kim by mohl doufat, že tento efekt jaderného stínu podkope jihokorejsko-americké spojenectví, což je jeden z jeho klíčových cílů“. 

Jižní Korea odpovídá na výhrůžky a možné útoky Pchjongjangu velice bezprostředně. Tamní prezident Yoon Suk Yeol už Severokorejcům pohrozil, že odveta bude tvrdá. Bennett tak zdůrazňuje, že „jakmile vojenský konflikt začne, Spojené státy nemusí být schopny kontrolovat následnou eskalaci“. 

Jakmile tedy KLDR zaútočí proti Soulu, Jihokorejci nebudou otálet s odvetou. Tato odveta ale způsobí už úplnou jistotu severokorejského lidu, že Jih je nepřítelem číslo jedna a jakýkoli krok vůdce Kim Čong-una bude v jeho očích oprávněný. „A nevíme, zda má Severní Korea ochranná opatření, jako mají Spojené státy, která mají zabránit odpálení jaderné zbraně bez souhlasu vůdce,“ připomněl Bennett ještě další problém. 

Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin v minulém týdnu podepsali smlouvu o vzájemné vojenské spolupráci. Tato smlouva zahrnuje příslib vzájemné pomoci v případě útoku. Putinův postoj nevylučující vojensko-technickou spolupráci se Severní Koreou vzbuzuje v Japonsku vážné znepokojení, uvedl ve čtvrtek mluvčí japonské vlády Jošimase Hajaši.

Mluvčí jihokorejského ministerstva zahraničních věcí na briefingu v Soulu uvedl, že Jižní Korea bude reagovat na jakékoli kroky ohrožující její bezpečnost „spoluprací s mezinárodním společenstvím, včetně spojenců a přátelských států“.

Podle Kima má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. "Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa," podotkl Kim. Severokorejský lídr dodal, že tato smlouva plně přispívá k udržování míru a stability v regionu.

Smlouva, jejíž cílem je rozšířit ekonomickou a vojenskou spolupráci a upevnit jednotnou frontu proti Washingtonu, nahrazuje předchozí dohody mezi Ruskem a Severní Koreou z let 1961, 2000 a 2001, uvedl server CNN.

Putin během jednání označil tuto smlouvu za klíčový dokument, který bude dlouhodobě tvořit základ vztahů obou zemí. Slavnostní podpis smlouvy následoval po jednáních delegací a dvouhodinovém rozhovoru mezi Putin a Kimem.

Související

Test severokorejské rakety

Další provokace. Severní Korea odpálila několik balistických raket

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket směrem do moře. K provokaci došlo jen několik hodin předtím, než jihokorejský prezident Lee Jae Myung odletěl na plánovanou návštěvu Číny. Soul i Tokio útok ostře odsoudily jako porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN a ohrožení stability v celém regionu.
Donald Trump a Kim Čong-un

Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem

Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že by se během nadcházející asijské cesty rád setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Pokud by k setkání došlo, Trump by tak navázal na společné rozhovory, které uskutečnil během prvního mandátu v Bílém domě. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un Jižní Korea armáda Jižní Korea USA (Spojené státy americké) Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 49 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy