Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Záchranné týmy, zdravotníci a kynologické jednotky pracovali na místě neštěstí po celou noc i následující den. Z trosek zničeného věžáku se jim podařilo zachránit 17 obyvatel, přičemž sedm osob vyprostili zpod doutnajících sutin živých. Kancelář prezidenta následně potvrdila, že přímo uvnitř této zasažené výškové budovy přišli o život nejméně čtyři lidé.

Zasažené místo osobně navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby uctil památku obětí a seznámil se s rozsahem škod. Podle oficiálních informací zasáhl ruský úder v Kyjevě více než 130 objektů. Poškozeno bylo na 60 obytných budov, stanice záchranné služby, výzkumný ústav a také jeden z hotelů. Hlava státu zdůraznila, že všem zasaženým rodinám, které během několika sekund přišly o veškerý majetek, musí být poskytnuta okamžitá pomoc.

Podle údajů ukrajinské armády a letectva vyslalo Rusko během tohoto rozsáhlého nočního náletu celkem 570 vzdušných zbraní. Konkrétně se jednalo o 74 raket, z nichž téměř polovinu tvořily balistické střely, a 496 útočných dronů včetně proudových variant typu Šáhid. Ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo 524 z těchto cílů zneškodnit. Starosta Vitalij Kličko označil tento útok za nejmasivnější od začátku plnohodnotné války a na pátek 3. července vyhlásil v hlavním městě den smutku. Východně od Kyjeva, poblíž města Synelnykove, navíc ruské čtvrteční útoky usmrtily další tři civilisty včetně sedmiletého dítěte.

Zkáza kyjevského obytného domu vyvolala okamžitou vlnu mezinárodního odsouzení. Velvyslankyně Evropské unie na Ukrajině Katarina Mathernová, která útok zažila přímo v Kyjevě, prohlásila, že Rusko rozpoutalo v metropoli peklo, a dodala, že zasaženy byly i diplomatické objekty, v nichž však nikdo neutrpěl zranění. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že pouhá slova ruskou agresi nezastaví, a oznámila záměr navrhnout nové sankce postihující subjekty, které zásobují ruský vojensko-průmyslový komplex. Nizozemská ministryně obrany Dilan Yeşilgöz-Zegeriusová varovala, že Putinova krutost nezná mezí, a mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese zdůraznil, že útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu jsou podle mezinárodního humanitárního práva nezákonné.

Podle ukrajinských představitelů je zničení desítek rodinných domů jasným důkazem, že Moskva využije jakoukoli slabinu v politickém odhodlání Západu. Pro Ukrajinu z těchto událostí plyne poučení, že systematický teror lze zastavit pouze úplným odříznutím kremelské válečné mašinérie pomocí neprodyšných sankcí, urychlením dodávek západních zbraní a bezodkladným posílením protibalistické obrany země před příchodem další raketové vlny.

V reakci na tento masivní nálet zaútočily ukrajinské ozbrojené síly v pátek 3. července brzy ráno raketami na energetickou infrastrukturu v ruském městě Belgorod. Podle vyjádření tamního regionálního operačního štábu byla při tomto úderu zabita jedna civilistka, která se v té době nacházela ve svém automobilu. Zásah energetických objektů způsobil v několika tamních obcích rozsáhlé výpadky v dodávkách elektrické energie a vody.

Místní zdroje webu Kyiv post a poradce ukrajinského ministra obrany Serhij Sternenko upřesnili, že terčem útoku se stala jižní elektrická substanice a také Mičurinská teplárna, která následně začala hořet a nad město vyslala hustý černý dým. Tento teplárenský komplex je považován za klíčový energetický uzel podporující provoz významného ruského průmyslového podniku Belenergomash-BZEM, který se zabývá výrobou potrubí, kovových konstrukcí a energetických zařízení.

V důsledku poškození infrastruktury byly v Bělgorodu hlášeny také potíže s telefonickým spojením a internetem a poškozeno bylo nejméně pět vozidel. Ruská média připomněla, že ukrajinské síly cílily na energetickou síť v Bělgorodu již během zimních měsíců, kdy tak reagovaly na obdobné ruské údery proti ukrajinskému zázemí. Tyto útoky v minulosti opakovaně zanechaly toto více než třistatisícové město bez dodávek elektřiny, tepla a pitné vody.