Pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva, prohlásil Zelenskyj po masivním útoku na ruskou rafinérii

Moskevská rafinérie, kterou vlastní státní společnost Gazprom Něfť, se nachází pouhých patnáct kilometrů od Kremlu a je zcela zásadním uzlem pro zásobování centrální oblasti Ruska. Zařízení ročně zpracuje přes dvanáct milionů tun ropy a zajišťuje až čtyřicet procent trhu s palivy v hlavním městě, přičemž v případě automobilového benzínu pokrývá spotřebu Moskvy a přilehlého regionu dokonce ze sedmdesáti procent. Rafinérie je navíc hlavním dodavatelem leteckého paliva pro klíčová mezinárodní letiště Šeremetěvo, Domodědovo, Vnukovo a Žukovskij. Kvůli rozsahu škod musel podnik kompletně zastavit zpracování surové ropy, přičemž obnova provozu je možná nejdříve za několik dní, a to pouze v omezeném režimu.

Na ruskou metropoli a její okolí směřovalo podle aktualizovaných údajů moskevských úřadů celkem 194 bezpilotních letounů, které útočily vlnách od čtyř do sedmi hodin ráno. Dosavadní rekord z března letošního roku přitom činil sedmdesát čtyři sestřelených dronů během jediné noci. Podle monitorovacích kanálů byly při čtvrteční operaci nasazeny ukrajinské útočné drony typu Ljutyj a FP-1. Svědci zasažení rafinérie natáčeli na mobilní telefony a poukazovali na to, že přestože se na obloze pohybovaly desítky hlučných aparátů, v Moskvě vůbec nebyly aktivovány sirény leteckého poplachu, což definitivně vyvrátilo mýtus o stoprocentní bezpečnosti a nedostupnosti hlavního města.

Kromě samotného průmyslového areálu v Kapotni způsobily padající trosky sestřelených dronů materiální škody na několika dalších místech moskevské aglomerace. V troskách skončila část budovy rozsáhlého nákupního centra Sadovod, které patří k největším tržnicím a prodejnám elektroniky v Moskvě, a požár zachvátil také střechu obchodního centra Belaja Dacha. Podle nezávislých analytiků a očitých svědků byla zasažena i výšková obytná budova ve čtvrti Nové Kotelniky, kde výbuchy poškodily horní patra. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov navíc potvrdil zásah bytového domu v nedalekém Žukovském, odkud museli záchranáři evakuovat obyvatele.

Souběžně s útokem na metropoli čelila masivnímu náletu přibližně šedesáti dronů také Rostovská oblast na jihu Ruské federace. Gubernátor Jurij Sljusar informoval, že útok v pohraničním městě Gukovo si vyžádal jednoho mrtvého a dva zraněné. Satelitní snímky a videozáznamy potvrdily, že v Gukovu byl zasažen a zapálen tamní sklad ropných produktů na ulici Karla Marxe. Tento areál disponuje osmi velkými skladovacími nádržemi a je napojen na železniční infrastrukturu, přičemž slouží jako klíčová základna pro doplňování paliva a maziv pro vojenskou techniku a transportní logistiku ruských okupačních sil směřujících na ukrajinské území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v oficiálním prohlášení na sociálních sítích potvrdil, že za těmito dálkovými údery stojí ukrajinské obranné a bezpečnostní složky. Útok na moskevskou rafinérii označil za zcela spravedlivou odvetu za ruské nálety na ukrajinská města a komunity a za přímou reakci na předchozí ruský útok na Kyjevsko-pečerskou lávru. Vyzdvihl přesnost a efektivitu ukrajinských zbraní středního a dlouhého doletu a poděkoval vojákům za úspěšné ničení zázemí, které přímo financuje a materiálně podporuje ruskou válečnou mašinerii.

Prezident Zelenskyj zároveň poslal ruskému vedení i veřejnosti velmi ostré varování prostřednictvím audiozprávy, kterou jeho tiskový odbor distribuoval novinářům. Zdůraznil, že Ukrajina tuto válku nikdy nechtěla, což je fakt, který velmi dobře vědí všichni mezinárodní partneři. Následně však varoval, že pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva, a že ruští občané budou čím dál silněji pociťovat přímé důsledky konfliktu, jestliže Kreml odmítne agresi ukončit. Vyzval proto Spojené státy a evropské země k dalšímu rapidnímu zpřísnění sankcí proti ruskému obrannému a energetickému sektoru, což je podle něj jediný způsob, jak donutit Vladimira Putina k diplomatickému řešení.

Úspěšný zásah strategických cílů v okolí Moskvy i Rostova následně ve své svodce potvrdil také Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Armádní velení upřesnilo, že se jednalo již o druhý úspěšný úder na Moskevskou rafinérii během tohoto týdne, přičemž předchozí škody byly zaznamenány v úterý, kdy ukrajinská dálková kampaň zasáhla také ropný sklad v Krasnodarském kraji. Vojenské kapacity Ukrajiny tak opakovaně demonstrují schopnost zasahovat vysoce chráněné objekty hluboko v ruském vnitrozemí, které se nacházejí ve vzdálenosti přesahující pět set kilometrů od ukrajinských hranic.

Dopady soustavné ukrajinské kampaně zaměřené na ruskou ropnou infrastrukturu začínají podle ekonomických analýz vážně ochromovat vnitřní trh Ruské federace. Více než dvacet pět ruských regionů v současnosti hlásí akutní nedostatek pohonných hmot, přičemž omezení prodeje benzínu a nafty se již začala objevovat i na čerpacích stanicích ve velkých aglomeracích včetně Moskvy a Petrohradu. Ruská vládní místa se snaží situaci stabilizovat, ale výpadky v produkci jsou natolik masivní, že distribuce pro civilní sektor musí být omezována na úkor prioritního zásobování armády.

Podle údajů analytické společnosti Energy Intelligence klesl objem rafinace ropy v Rusku v prvním červnovém týdnu pod hranici čtyř milionů barelů za den, což představuje vůbec nejnižší úroveň produkce za posledních dvacet jedna let. Zahraniční experti odhadují, že v důsledku úspěšných ukrajinských dronových útoků je v současné době vyřazena z provozu přibližně jedna třetina celkové rafinační kapacity Ruské federace. To odpovídá výpadku zhruba dvou milionů barelů zpracované ropy denně, což pro Kreml znamená citelnou ztrátu exportních příjmů i logistické komplikace při zásobování frontových linií.

Generální štáb Ukrajiny v závěru své zprávy deklaroval, že tlak na ruský energetický a vojenský průmysl bude pokračovat se stejnou intenzitou i v následujícím období. Technologický pokrok ve vývoji ukrajinských bezpilotních letounů dlouhého doletu umožňuje obcházet i nejmodernější ruské systémy protivzdušné obrany a elektronického boje, které jsou rozmístěny kolem Moskvy. Vojenská strategie Kyjeva se tak nadále soustředí na systematické vyčerpávání ekonomických zdrojů agresora, bez nichž nebude ruská armáda schopna dlouhodobě udržet své operační tempo na okupovaných územích.