Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky

Prezident Trump dává evropským zemím, zejména Francii a Španělsku, za vinu, že se odmítly aktivně zapojit do operací proti Teheránu. Právě kvůli tomuto postoji Washington opětovně otevřel otázku možného vystoupení USA z NATO. Trump své rozhořčení následně ventiloval i na sociálních sítích, kde spojence obvinil z nečinnosti ve chvíli, kdy je Amerika potřebovala, a sarkasticky připomněl svůj dřívější zájem o anexi Grónska jako příklad území, které by si zasloužilo lepší správu.

Hlavním požadavkem Bílého domu zůstává okamžité a bezpečné zprovoznění Hormuzského průlivu, který je kritickou tepnou pro světový obchod. Trump zdůrazňuje, že evropské státy profitují z této trasy mnohem více než Spojené státy, přesto se zdráhají vyslat do oblasti vojenskou techniku. Podle mluvčího Bílého domu už prezident od aliance jako celku nic nečeká, protože v této zkoušce podle jeho názoru naprosto selhala.

Mark Rutte se po schůzce snažil situaci uklidnit a označil rozhovor za upřímný a konstruktivní, přestože přiznal prezidentovo hluboké zklamání. Někteří evropští představitelé se domnívají, že návštěva byla i přes výbušný průběh užitečná, protože umožnila Trumpovi „vypustit páru“ v kontrolovaném prostředí. Alianční diplomaté v Bruselu však zatím neobdrželi žádné oficiální pokyny k zahájení vojenského plánování v Perském zálivu.

Určitý příslib pomoci přišel z Berlína od kancléře Friedricha Merze, který s Trumpem hovořil telefonicky. Merz ujistil americkou stranu, že Německo je připraveno pomoci s ochranou svobodné plavby v Hormuzském průlivu, ale až poté, co bude uzavřena pevná mírová dohoda a bude existovat jasný mezinárodní mandát. Kancléř zdůraznil, že si nepřeje, aby současná krize dále narušovala transatlantické vazby, které jsou nyní pod obrovským tlakem.

Podobně se vyjádřila i Francie prostřednictvím svých vojenských velitelů. Paříž zvažuje možnosti „striktně defenzivní“ asistence a již týden hostí důstojníky z různých zemí, kteří pracují na plánech pro obnovu bezpečné námořní dopravy. Tato aktivita však zůstává ve fázi příprav a čeká na stabilizaci situace na Blízkém východě, kde zatím platí jen velmi křehké příměří.

Velká Británie mezitím vede koalici desítek národů, které prosazují další diplomatický tlak a nové sankce vůči Íránu za uzavření strategického průlivu. Londýn však dal jasně najevo, že vojenské zapojení v době trvajícího konfliktu není na pořadu dne. Britský ministr obrany John Healey uvedl, že v tuto chvíli neplánuje žádné další kroky, které by měly vojenský charakter.