Nejvyšší soud Spojených států dnes v poměru 6:3 rozhodl, že federální soudci již nebudou moci celonárodně blokovat prezidentské příkazy. Verdikt přináší zásadní vítězství prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho administrativě, především ve věci sporného příkazu omezujícího právo na automatické občanství pro děti nelegálních přistěhovalců narozené na území USA.
Rozsudek navazuje na Trumpův výkonný příkaz, kterým chce zrušit ústavně zakotvené právo na občanství pro každého narozeného na území Spojených států bez ohledu na imigrantský status rodičů. Tento princip, známý jako „birthright citizenship“, je dlouhodobě součástí 14. dodatku americké ústavy.
Po vlně soudních rozhodnutí, která Trumpův příkaz pozastavila, se Bílý dům obrátil na Nejvyšší soud s argumentem, že nižší soudy nemají právo blokovat prezidentské dekrety celonárodně. Dnešní rozsudek jim dal za pravdu.
Soudce Clarence Thomas ve svém stanovisku uvedl: „Dnes soud rozhodl, že federální soudy nemohou vydávat takzvané univerzální (celonárodní) předběžné opatření.“ Znamená to, že jednotliví federální soudci nebudou moci nařídit zastavení platnosti prezidentských rozhodnutí pro celé Spojené státy, ale nanejvýš pro vlastní jurisdikci.
Rozhodnutí umožní, aby Trumpův dekret o omezení práva na občanství začal částečně platit už za 30 dní. Jak přesně bude tento přechod v praxi vypadat, zatím není zcela jasné, jelikož 119stránkový verdikt Nejvyššího soudu neznamená jednoznačné potvrzení či zamítnutí celé politiky, ale spíše posunutí pravomocí ve prospěch exekutivy.
Toto rozhodnutí přichází v době, kdy má konzervativní většinu v devítičlenném senátu Nejvyššího soudu, a prezident Trump jmenoval tři z jeho soudců. Kritici varují, že dnešní rozsudek může zásadně proměnit rovnováhu moci v USA ve prospěch Bílého domu.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které výrazně omezuje pravomoci federálních soudců nižších instancí blokovat prezidentské příkazy na celonárodní úrovni, bude mít podle odborníků okamžité důsledky. V praxi to znamená, že prezident Trump nyní získává větší prostor k prosazování své agendy bez obvyklých právních zdržení.
Podle komentátora Anthonyho Zurchera z BBC se tak oslabuje dosavadní praxe, kdy soudci federálních okresních soudů – ať už konzervativní, nebo liberální – mohli pozastavit politická rozhodnutí prezidenta pro celé Spojené státy. Tento mechanismus byl v minulosti hojně využíván jak proti Trumpovým nařízením v oblasti imigrace a veřejných výdajů, tak později proti prezidentu Bidenovi, například v otázkách klimatické politiky či odpuštění studentských půjček.
Soudy sice i nadále budou moci zastavit nezákonné nebo protiústavní kroky prezidenta, ale pouze až v pozdějších fázích soudního řízení. To dává prezidentovi větší časový prostor k jejich faktickému prosazení.
Jak upozorňuje zpravodaj Bernd Debusmann Jr. z Bílého domu, dnešní verdikt představuje zásadní vítězství pro Trumpovu administrativu. V posledních měsících totiž čelil prezident sérii právních blokací týkajících se mimo jiné škrtů ve vládních výdajích či zásadních úprav imigračních předpisů. Nový výklad pravomocí soudů znamená, že podobné celonárodní zákazy budou do budoucna výrazně omezeny.
Generální prokurátorka Pam Bondi v první reakci uvedla, že rozhodnutí ukončí „nekonečnou palbu“ soudních zákazů, které podle ní brzdily legitimní výkonnou moc prezidenta.
Trump se k rozhodnutí zatím osobně nevyjádřil, očekává se ale, že tak učiní buď v příspěvku na své platformě Truth Social, nebo při plánované schůzce se šéfy diplomacií Rwandy a Demokratické republiky Kongo, která je veřejná pro tisk.
Související
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Norský král Harald V. zemřel
před 1 hodinou
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
před 3 hodinami
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
včera
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
včera
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
včera
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
včera
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
včera
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
včera
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
včera
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
včera
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
včera
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
včera
Počasí se první zářijový týden ochladí, místy i zaprší
26. srpna 2026 22:31
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
26. srpna 2026 21:46
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
26. srpna 2026 20:32
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.
Zdroj: Libor Novák