Nejvyšší soud Spojených států dnes v poměru 6:3 rozhodl, že federální soudci již nebudou moci celonárodně blokovat prezidentské příkazy. Verdikt přináší zásadní vítězství prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho administrativě, především ve věci sporného příkazu omezujícího právo na automatické občanství pro děti nelegálních přistěhovalců narozené na území USA.
Rozsudek navazuje na Trumpův výkonný příkaz, kterým chce zrušit ústavně zakotvené právo na občanství pro každého narozeného na území Spojených států bez ohledu na imigrantský status rodičů. Tento princip, známý jako „birthright citizenship“, je dlouhodobě součástí 14. dodatku americké ústavy.
Po vlně soudních rozhodnutí, která Trumpův příkaz pozastavila, se Bílý dům obrátil na Nejvyšší soud s argumentem, že nižší soudy nemají právo blokovat prezidentské dekrety celonárodně. Dnešní rozsudek jim dal za pravdu.
Soudce Clarence Thomas ve svém stanovisku uvedl: „Dnes soud rozhodl, že federální soudy nemohou vydávat takzvané univerzální (celonárodní) předběžné opatření.“ Znamená to, že jednotliví federální soudci nebudou moci nařídit zastavení platnosti prezidentských rozhodnutí pro celé Spojené státy, ale nanejvýš pro vlastní jurisdikci.
Rozhodnutí umožní, aby Trumpův dekret o omezení práva na občanství začal částečně platit už za 30 dní. Jak přesně bude tento přechod v praxi vypadat, zatím není zcela jasné, jelikož 119stránkový verdikt Nejvyššího soudu neznamená jednoznačné potvrzení či zamítnutí celé politiky, ale spíše posunutí pravomocí ve prospěch exekutivy.
Toto rozhodnutí přichází v době, kdy má konzervativní většinu v devítičlenném senátu Nejvyššího soudu, a prezident Trump jmenoval tři z jeho soudců. Kritici varují, že dnešní rozsudek může zásadně proměnit rovnováhu moci v USA ve prospěch Bílého domu.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které výrazně omezuje pravomoci federálních soudců nižších instancí blokovat prezidentské příkazy na celonárodní úrovni, bude mít podle odborníků okamžité důsledky. V praxi to znamená, že prezident Trump nyní získává větší prostor k prosazování své agendy bez obvyklých právních zdržení.
Podle komentátora Anthonyho Zurchera z BBC se tak oslabuje dosavadní praxe, kdy soudci federálních okresních soudů – ať už konzervativní, nebo liberální – mohli pozastavit politická rozhodnutí prezidenta pro celé Spojené státy. Tento mechanismus byl v minulosti hojně využíván jak proti Trumpovým nařízením v oblasti imigrace a veřejných výdajů, tak později proti prezidentu Bidenovi, například v otázkách klimatické politiky či odpuštění studentských půjček.
Soudy sice i nadále budou moci zastavit nezákonné nebo protiústavní kroky prezidenta, ale pouze až v pozdějších fázích soudního řízení. To dává prezidentovi větší časový prostor k jejich faktickému prosazení.
Jak upozorňuje zpravodaj Bernd Debusmann Jr. z Bílého domu, dnešní verdikt představuje zásadní vítězství pro Trumpovu administrativu. V posledních měsících totiž čelil prezident sérii právních blokací týkajících se mimo jiné škrtů ve vládních výdajích či zásadních úprav imigračních předpisů. Nový výklad pravomocí soudů znamená, že podobné celonárodní zákazy budou do budoucna výrazně omezeny.
Generální prokurátorka Pam Bondi v první reakci uvedla, že rozhodnutí ukončí „nekonečnou palbu“ soudních zákazů, které podle ní brzdily legitimní výkonnou moc prezidenta.
Trump se k rozhodnutí zatím osobně nevyjádřil, očekává se ale, že tak učiní buď v příspěvku na své platformě Truth Social, nebo při plánované schůzce se šéfy diplomacií Rwandy a Demokratické republiky Kongo, která je veřejná pro tisk.
Související
Trump vyhrožuje Íránu. Dal mu ultimátum ohledně Hormuzského průlivu
Trump se postaral o trapas. Před japonskou premiérku vtipkoval o Pearl Harboru
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , soudy
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Sparta odvetu osmifinále s Alkmaarem nezvládla. Olomouc nestačila na Mohuč
před 1 hodinou
Paříž či Londýn v ohrožení. Írán představuje globální hrozbu, zní z Izraele
před 2 hodinami
Policie apeluje na média. Jde o dopadení pachatelů útoku v Pardubicích
před 3 hodinami
Ochlazení v Česku potvrzeno. Meteorologové naznačili, co přinese příští týden
před 3 hodinami
ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran
před 4 hodinami
Novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích. Policie opustila místo činu
před 5 hodinami
Jsme mimořádně oslabení a ohrožení, říká Fico po unijním summitu
před 6 hodinami
Evakuace žižkovské věže v Praze. Na místě zasahovali hasiči
před 7 hodinami
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
před 7 hodinami
Incident s airsoftovou zbraní na Letné. Policie upřesnila, co se stalo
před 8 hodinami
Trump vyhrožuje Íránu. Dal mu ultimátum ohledně Hormuzského průlivu
před 9 hodinami
Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád
před 10 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Bude poměrně chladno
včera
Epstein neměl kontakty jen s Andrewem. Pomohl také exmanželce bývalého prince
včera
Tisíce občanek je nutné vyměnit. Přestaly splňovat dnešní požadavky
včera
Trump se postaral o trapas. Před japonskou premiérku vtipkoval o Pearl Harboru
včera
První evropská reakce na požár v Pardubicích. Ozval se Orbán
Aktualizováno včera
Na Letnou přišlo přes 200 tisíc lidí. Podpořili ČT a rozhlas, promluvil Svěrák
včera
Íránu se snížila schopnost blokovat průliv, tvrdí Američané po posledních útocích
včera
Rezervy by mohly snížit ceny paliv, naznačil Fiala. Hřib navrhl jinou pomoc lidem
Vládní koalice opakovaně jedná o cenách pohonných hmot v Česku, které reagují na události na Blízkém východě. Podle Radima Fialy (SPD) by se mohlo zvážit i použití paliv ze státních rezerv. Opoziční poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) v té souvislosti navrhl snížení daně na základní potraviny.
Zdroj: Jan Hrabě