Převrat v Německu: Extremisty poháněly spiklenecké teorie, naštvanost. Na Vánoce mělo být už všechno jinak

Na kopečku v lese poprášeném sněhem stojí neogotický lovecký zámeček Schloss Waidmannsheil. Až do minulého týdne toto místo v lesích východního Durynska sloužilo jako velitelství skupiny spiklenců, která chtěla převzít kontrolu nad německým parlamentem, zničit struktury moderního německého státu a nahradit je monarchií v čele s princem, jehož rod v regionu vládl před první světovou válkou, píše britská BBC na svých internetových stránkách.

A toto všechno se mělo odehrát do Vánoc. Princ ale nyní předvánoční čas tráví za mřížemi, v policejní vazbě. Plánovaný puč německé bezpečnostní složky znepokojil natolik, že během jedné z největších razií prohledaly 150 nemovitostí a zatkly 25 lidí. Zástupci zpravodajských služeb dali najevo, že během příštích týdnů a měsíců se dá očekávat další zatýkání. A německá média přinášejí informace o zpřísněných bezpečnostních opatřeních ve federálním parlamentu i sněmech jednotlivých spolkových zemí.

Lovecký zámeček působí opuštěně, až přízračně. Sousedi říkají, že vídali, jak se v usedlosti svítí, ale v posledních měsících si jen zřídkakdy všimli, že by tam někdo přijížděl. Návštěvníci používali vedlejší vchod, ke kterému se přijíždí lesní silničkou. Je jasné, proč zdejší hosté nechtěli, aby se o nich vědělo: loni v listopadu tu začali spřádat plány převratu, které se týkaly jmenování ministrů nového režimu i vojenského křídla, které mělo puč umožnit.

Rod Reussů, ze kterého princ Heinrich XIII. pochází, je zděšený. Hlava rodu, Heinrich XIV., který žije v Rakousku, říká, že "tento outsider byl kvůli svým šíleným konspiračním teoriím a antisemitským názorům ostrakizován už před lety. Rod nemá s jeho názory nic společného". O svém příbuzném v Německu tvrdí, že vždycky takový nebýval, ale že ho v životě pronásledovala smůla. Má vážně nemocnou dceru, příliš se mu nedaří v podnikání s realitami a německé úřady obviňuje z toho, že většina jeho pokusů získat zpět rodinný majetek skončila neúspěchem. Lovecký zámeček, který za komunismu sloužil jako mládežnická ubytovna, si musel začátkem 90. let odkoupit. "Skončil se špatnými přáteli, jak nyní vidíme," říká Heinrich XIV.

Byla jimi výrazně mladší ruská přítelkyně, která se snažila pro plánovaný převrat získat podporu Kremlu, špičkový kuchař, člen elitní jednotky bundeswehru, bývalá poslankyně protiimigrační strany Alternativa pro Německo a v současnosti soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová. Tato žena se měla za nového režimu stát ministryní spravedlnosti. Její znalost parlamentního prostředí hrála klíčovou roli při plánování předvánočního převratu. Je také vyznavačkou esoterismu, podle vyšetřovatelů zkoumala astrologické tabulky, aby zjistila, kdy přesně má puč vypuknout.

Pro německé tajné služby je ale znepokojivé hlavně složení vojenského křídla skupiny. V jeho čele stál Rüdiger von P., bývalý velitel parašutistů, který měl za úkol dostat pučisty do parlamentu, nasadit poslancům pouta a odrážet policisty. Je podezřelý, že během aktivní služby ukrýval a hromadil zbraně. Podřízený mu byl člen elitní jednotky bundeswehru Andreas M., bývalý plukovník Maxmilllian Eder, který nedávno na telegramu varoval před sociálními otřesy v předvánočním období. Ve vojenském křídle byl také propuštěný policista a vyznavač konspiračních teorií Michael F., odborník na přežití v extrémních podmínkách Peter W., který měl kontakty s neonacisty. Vyšetřovatelé říkají, že je zaujal letos v dubnu, když u něj při domovní prohlídce našli zbraně a munici.

Nikdo si není jistý, nakolik je extremismus rozšířený mezi příslušníky německých bezpečnostních složek, a to je mimořádně znepokojivé, říká Nicholas Potter, specialista na krajně pravicový rasismus a antisemitismus z berlínské Nadace Amadea Antonia.

Mezi strůjci neuskutečněného puče je velký počet takzvaných Říšských občanů (Reichsbürger). V Německu je takových lidí asi 21.000 a neuznávají legitimitu současného německého státu. Odmítají proto platit daně, uznávat rozhodnutí německých soudů nebo používat německé poznávací značky na svých autech. Německý stát podle nich existuje v hranicích Německého císařství nebo v hranicích z roku 1937. Když policisté v roce 2016 provedli razii u jednoho stoupence hnutí, střílel na ně a jednoho zabil. Říšští občané se podle tajných služeb v posledních letech radikalizují, nicméně k násilí je připravena sáhnout jen malá část z nich.

Letos v létě Heinrich XIII. nechal po městečku Bad Lobenstein, k němž patří i jeho lovecký zámeček, roznést letáky, v nichž lidi informoval, že pokud mají občanské průkazy Spolkové republiky Německo, nejsou správnými Němci. "Myslela jsem si, že je padlý na hlavu," říká penzistka jménem Isabel. Na letáku byl odkaz, kde si šlo objednat doklady Říše a občanský průkaz se starou říšskou vlajkou namísto vlajky moderního Německa. "Vybízel nás také, abychom se účastnili voleb s cílem vytvořit minikrálovství. Předpokládám, že v čele s ním. Papír jsem zmačkala a vyhodila," říká Isabel. Nicméně Heinrich XIII. našel i sympatizanty, kteří nejsou se současným Německem spokojení, jsou vůči německé vládě podezřívaví a chtěli by jiné Německo.

Podle výzkumů je až pětina Němců náchylná ke spikleneckým teoriím, včetně ruské propagandy. V současné době jsou podle expertů mimořádně ohrožení: žijí v období těsně po pandemii covidu-19, v časech ekonomického propadu a růstu cen energií spojovaným s válkou na Ukrajině. Mnoho z nich obviňuje vládu. Stephan Kramer, šéf kontrarozvědky v Durynsku, říká, že stoupenci krajní pravice dříve Říšské občany považovali za bláznivé. "Ale když tolik lidí protestovalo proti opatřením proti koronaviru, uviděli šanci spojit síly," vysvětluje. "Jedna skupina tvrdí, že současná federální republika neexistuje, druhá, že existuje, ale je potřeba republiku nahradit novým autoritářským režimem. Nejsou spojeni ideologicky, ale mají společný cíl," vysvětluje Kramer.

Převrat v Německu (Puč v Německu) 2022 Německo zámek Jagdschloss Waidmannsheil

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

před 2 hodinami

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

před 5 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

před 5 hodinami

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

před 6 hodinami

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

před 7 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

před 8 hodinami

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

před 9 hodinami

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

před 10 hodinami

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

před 11 hodinami

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

před 15 hodinami

včera

včera

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Zdroj: David Holub

Další zprávy