Převrat v Německu: Extremisty poháněly spiklenecké teorie, naštvanost. Na Vánoce mělo být už všechno jinak

Na kopečku v lese poprášeném sněhem stojí neogotický lovecký zámeček Schloss Waidmannsheil. Až do minulého týdne toto místo v lesích východního Durynska sloužilo jako velitelství skupiny spiklenců, která chtěla převzít kontrolu nad německým parlamentem, zničit struktury moderního německého státu a nahradit je monarchií v čele s princem, jehož rod v regionu vládl před první světovou válkou, píše britská BBC na svých internetových stránkách.

A toto všechno se mělo odehrát do Vánoc. Princ ale nyní předvánoční čas tráví za mřížemi, v policejní vazbě. Plánovaný puč německé bezpečnostní složky znepokojil natolik, že během jedné z největších razií prohledaly 150 nemovitostí a zatkly 25 lidí. Zástupci zpravodajských služeb dali najevo, že během příštích týdnů a měsíců se dá očekávat další zatýkání. A německá média přinášejí informace o zpřísněných bezpečnostních opatřeních ve federálním parlamentu i sněmech jednotlivých spolkových zemí.

Lovecký zámeček působí opuštěně, až přízračně. Sousedi říkají, že vídali, jak se v usedlosti svítí, ale v posledních měsících si jen zřídkakdy všimli, že by tam někdo přijížděl. Návštěvníci používali vedlejší vchod, ke kterému se přijíždí lesní silničkou. Je jasné, proč zdejší hosté nechtěli, aby se o nich vědělo: loni v listopadu tu začali spřádat plány převratu, které se týkaly jmenování ministrů nového režimu i vojenského křídla, které mělo puč umožnit.

Rod Reussů, ze kterého princ Heinrich XIII. pochází, je zděšený. Hlava rodu, Heinrich XIV., který žije v Rakousku, říká, že "tento outsider byl kvůli svým šíleným konspiračním teoriím a antisemitským názorům ostrakizován už před lety. Rod nemá s jeho názory nic společného". O svém příbuzném v Německu tvrdí, že vždycky takový nebýval, ale že ho v životě pronásledovala smůla. Má vážně nemocnou dceru, příliš se mu nedaří v podnikání s realitami a německé úřady obviňuje z toho, že většina jeho pokusů získat zpět rodinný majetek skončila neúspěchem. Lovecký zámeček, který za komunismu sloužil jako mládežnická ubytovna, si musel začátkem 90. let odkoupit. "Skončil se špatnými přáteli, jak nyní vidíme," říká Heinrich XIV.

Byla jimi výrazně mladší ruská přítelkyně, která se snažila pro plánovaný převrat získat podporu Kremlu, špičkový kuchař, člen elitní jednotky bundeswehru, bývalá poslankyně protiimigrační strany Alternativa pro Německo a v současnosti soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová. Tato žena se měla za nového režimu stát ministryní spravedlnosti. Její znalost parlamentního prostředí hrála klíčovou roli při plánování předvánočního převratu. Je také vyznavačkou esoterismu, podle vyšetřovatelů zkoumala astrologické tabulky, aby zjistila, kdy přesně má puč vypuknout.

Pro německé tajné služby je ale znepokojivé hlavně složení vojenského křídla skupiny. V jeho čele stál Rüdiger von P., bývalý velitel parašutistů, který měl za úkol dostat pučisty do parlamentu, nasadit poslancům pouta a odrážet policisty. Je podezřelý, že během aktivní služby ukrýval a hromadil zbraně. Podřízený mu byl člen elitní jednotky bundeswehru Andreas M., bývalý plukovník Maxmilllian Eder, který nedávno na telegramu varoval před sociálními otřesy v předvánočním období. Ve vojenském křídle byl také propuštěný policista a vyznavač konspiračních teorií Michael F., odborník na přežití v extrémních podmínkách Peter W., který měl kontakty s neonacisty. Vyšetřovatelé říkají, že je zaujal letos v dubnu, když u něj při domovní prohlídce našli zbraně a munici.

Nikdo si není jistý, nakolik je extremismus rozšířený mezi příslušníky německých bezpečnostních složek, a to je mimořádně znepokojivé, říká Nicholas Potter, specialista na krajně pravicový rasismus a antisemitismus z berlínské Nadace Amadea Antonia.

Mezi strůjci neuskutečněného puče je velký počet takzvaných Říšských občanů (Reichsbürger). V Německu je takových lidí asi 21.000 a neuznávají legitimitu současného německého státu. Odmítají proto platit daně, uznávat rozhodnutí německých soudů nebo používat německé poznávací značky na svých autech. Německý stát podle nich existuje v hranicích Německého císařství nebo v hranicích z roku 1937. Když policisté v roce 2016 provedli razii u jednoho stoupence hnutí, střílel na ně a jednoho zabil. Říšští občané se podle tajných služeb v posledních letech radikalizují, nicméně k násilí je připravena sáhnout jen malá část z nich.

Letos v létě Heinrich XIII. nechal po městečku Bad Lobenstein, k němž patří i jeho lovecký zámeček, roznést letáky, v nichž lidi informoval, že pokud mají občanské průkazy Spolkové republiky Německo, nejsou správnými Němci. "Myslela jsem si, že je padlý na hlavu," říká penzistka jménem Isabel. Na letáku byl odkaz, kde si šlo objednat doklady Říše a občanský průkaz se starou říšskou vlajkou namísto vlajky moderního Německa. "Vybízel nás také, abychom se účastnili voleb s cílem vytvořit minikrálovství. Předpokládám, že v čele s ním. Papír jsem zmačkala a vyhodila," říká Isabel. Nicméně Heinrich XIII. našel i sympatizanty, kteří nejsou se současným Německem spokojení, jsou vůči německé vládě podezřívaví a chtěli by jiné Německo.

Podle výzkumů je až pětina Němců náchylná ke spikleneckým teoriím, včetně ruské propagandy. V současné době jsou podle expertů mimořádně ohrožení: žijí v období těsně po pandemii covidu-19, v časech ekonomického propadu a růstu cen energií spojovaným s válkou na Ukrajině. Mnoho z nich obviňuje vládu. Stephan Kramer, šéf kontrarozvědky v Durynsku, říká, že stoupenci krajní pravice dříve Říšské občany považovali za bláznivé. "Ale když tolik lidí protestovalo proti opatřením proti koronaviru, uviděli šanci spojit síly," vysvětluje. "Jedna skupina tvrdí, že současná federální republika neexistuje, druhá, že existuje, ale je potřeba republiku nahradit novým autoritářským režimem. Nejsou spojeni ideologicky, ale mají společný cíl," vysvětluje Kramer.

Převrat v Německu (Puč v Německu) 2022 Německo zámek Jagdschloss Waidmannsheil

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Keir Starmer (labouristi)

Starmer zahájil boj proti technologickým gigantům. Chce zastavit nekonečné rolování na sociálních sítích

Britský premiér Keir Starmer v pondělí dopoledne v Londýně oznámil rozsáhlý zásah proti sociálním sítím a technologickým gigantům. Ve svém projevu zdůraznil, že současný stav je neudržitelný a legislativa zaostává za překotným vývojem technologií příliš dlouho. Starmer představil plány na nová omezení a posílení pravomocí státu, které mají zajistit vyšší bezpečnost v online prostoru, zejména u dětí a mladistvých.

před 1 hodinou

Žloutenka

V Praze opět roste počet případů žloutenky

Hygienická stanice hlavního města Prahy zveřejnila aktuální data o výskytu hepatitidy A, podle kterých bylo v metropoli od začátku letošního roku vykázáno celkem 119 případů tohoto onemocnění. Z tohoto počtu se 19 nakažených týkalo dětí, přičemž v souvislosti s infekcí nebyla zaznamenána žádná úmrtí.

před 2 hodinami

Google, ilustrační fotografie

Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí

Společnost Google čelí ostré kritice za to, že ohrožuje zdraví svých uživatelů bagatelizováním varování u lékařských rad generovaných umělou inteligencí. Vyšetřování deníku The Guardian ukázalo, že technologický gigant neuvádí bezpečnostní upozornění v momentě, kdy se uživateli poprvé zobrazí přehled vytvořený AI (tzv. AI Overviews). Tato funkce přitom v rámci vyhledávání nabízí odpovědi na citlivá zdravotní témata přímo na začátku stránky.

před 2 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu odehrál diplomatický souboj o budoucí směřování světového řádu. Jen několik minut poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu ujistil evropské spojence, že k sobě obě strany patří, vystoupil se svou nabídkou jeho čínský protějšek Wang I. Čínský diplomat prohlásil, že Čína a Evropská unie jsou partnery, nikoliv rivaly. Podle něj je klíčové tento vztah udržet, aby se předešlo rozdělení mezinárodního společenství.

před 4 hodinami

Následky ruského útoku na výškový obytný dům

Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl

Počet civilních obětí způsobených výbuchy na Ukrajině vzrostl během roku 2025 o 26 %. Tento nárůst odráží intenzivnější ruské útoky na ukrajinská města a kritickou infrastrukturu. Podle údajů monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) bylo v důsledku výbušného násilí hlášeno 2 248 mrtvých. Dalších 12 493 civilistů utrpělo podle médií zranění.

před 5 hodinami

Mrazivé ráno v Praze

Počasí přinese tento týden další silné mrazy, o víkendu se výrazně oteplí

Nadcházející týden v České republice nabídne velmi rozmanitou meteorologickou podívanou, ve které se vystřídají ledové dny s výrazným oteplením. Zatímco v pracovní dny bude počasí ovládat mráz, o víkendu se dočkáme citelné změny. Víkendový nárůst teplot by mohl teploměry vyhnat až k hranici deseti stupňů Celsia.

včera

včera

Filip Turek (Motoristé) na jednání vlády ČR (9.2.2026)

Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne

Vládní strana Motoristé sobě je připravena učinit zásadní ústupek v rámci vleklého sporu o obsazení postu ministra životního prostředí. Poslanec Filip Turek, který byl dosavadním a jediným kandidátem strany na tento úřad, v neděli vpodvečer oznámil, že hnutí nabídne premiéru Andreji Babišovi jiné jméno. Tímto krokem chtějí Motoristé vyřešit několik měsíců trvající patovou situaci.

včera

Lisa Vitozziová

Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10

Po mužském stíhacím závodě jeli svůj stíhací závod v rámci nedělního programu Zimních olympijských her i biatlonistky. Zatímco mezi muži nejlepší Češi uzavírali první dvacítku, v ženském závodě to vypadalo z českého pohledu po většinu času nadějněji, jelikož Tereza Voborníková byla blízko umístění v elitní desítce. To si ale odstřelila dvěma chybami na poslední střelecké položce a nakonec se musela spokojit s 18. místem. Pro nečekané italské zlato si dojela střelecky bezchybná Lisa Vitozziová, která tak pro svou zemi získala první italské olympijské zlato z tohoto sportu.

včera

Eva Adamczyková

Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále

Stalo se zvykem díky posledním Zimním olympijským hrám očekávat cenné kovy pro české sportovce i ze snowboardových disciplín a to především zásluhou Evy Adamczykové a Ester Ledecké. Proto možná mnohé pohledy českých fanoušků směřovaly v neděli i na svah v Livignu v době, kdy se tam jel týmový závod ve snowboardcrossu. Aby také ne, jelikož poprvé v historii nasadila česká výprava do tohoto závodu hned dva páry – Kryštof Choura-Eva Adamczyková a Radek Houser-Karolína Hrůšová. Tentokrát ale naděje třeba i finále s dvojím českým zastoupením zhasly už po čtvrtfinálových jízdách.

včera

včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář oznámil na sociální síti X ambiciózní plán uspořádat 21. března masivní shromáždění na pražské Letné. Tato akce je podmíněna získáním jednoho milionu podpisů pod výzvu „Stojíme za prezidentem“, k čemuž má spolek aktuálně velmi blízko. K dnešnímu dni se pod petici podepsalo již téměř 770 000 občanů, což organizátory naplňuje optimismem ohledně dosažení stanoveného cíle.

včera

Michal Krčmář

Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku

Vzhledem k tomu, že ve sprinterském závodě mužů byl nejlepším Čechem až dvacátý Vítězslav Hornig a další Češi do nedělního stíhacího závodu vystartovali až ze zadních pozic, nedalo se bohužel ani v tomto závodě čekat, že se čeští fanoušci získají na této olympiádě v Miláně a Cortině d´Ampezzo první české biatlonové medaile. Nakonec se museli spokojit s dvěma umístěními v elitní dvacítce, neboť nejlepším Čechem byl nakonec Michal Krčmář na 18. místě a jen o místo za ním se umístil Hornig. V tomto závodě byla přerušena francouzsko-norská dominance Švédem Martinem Ponsiluomou, který se ke zlatu vyšvihl ze sedmého místa.

včera

Český hokejový tým

České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení

Poslední zápas ve skupině A hokejového turnaje v rámci právě probíhajících Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo mezi Českem a Švýcarskem byl o tom, kdo z těchto týmů bude mít lehčí cestu k bojům o medaile. Bylo tak důležité ho zvládnout. Svěřenci Radima Rulíka začali dobře, když po první třetině vedli 1:0 po krásné akci zakončené Chlapíkem. V závěru druhé třetiny ale přišel podobný blackout jako v zápase s Francií a do třetiny třetiny tak vstupovali Švýcaři s vedením 2:1. Závěr zápasu se Češi snažili soupeře dotáhnout, na první vyrovnání ještě Švýcaři odpověděli, na to druhé v samotném závěru našli odpověď soupeři s helvetským křížem bohužel až v prodloužení. Znamená to tedy, že Češi budou mít složitější cestu k případným medailím.

včera

Česko mohutně demonstruje na podporu Pavla

Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla

V neděli odpoledne se Česká republika opět stala dějištěm rozsáhlých občanských protestů. Lidé vyšli do ulic ve více než 400 lokalitách, od velkých krajských metropolí až po ty nejmenší vesnice, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi. Akce, kterou inicioval spolek Milion chvilek pro demokracii, plynule navázala na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kde se sešlo na 90 tisíc občanů.

včera

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky

Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři

V rámci Mnichovské bezpečnostní konference vystoupila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s ráznou obhajobou evropských hodnot. Reagovala tak na dřívější kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia, přičemž s jistou dávkou ironie prohlásila, že „woke dekadentní Evropa“ rozhodně nečelí civilizačnímu zániku. Jako důkaz uvedla neutuchající zájem mnoha zemí o vstup do tohoto evropského „klubu“, a to i ze stran států mimo kontinent, jako je například Kanada.

Aktualizováno včera

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.

včera

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou

Mnichovská bezpečnostní konference se v sobotu večer stala dějištěm mimořádně ostrého diplomatického střetu. V rámci panelové diskuze o rozkolu západní společnosti proti sobě stanuli český ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Debata se rychle stočila od bezpečnosti k hlubokému ideologickému sporu mezi konzervatismem a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech zcela ovládl západní veřejný prostor.

včera

EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři

Evropská unie není v tuto chvíli připravena nabídnout Ukrajině konkrétní datum vstupu do bloku. Shodli se na tom lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během bezpečnostní konference v Mnichově. Ačkoliv oba zdůrazňují, že Ukrajina do Evropy patří, proces naráží na potřebu vyřešit širší geopolitické souvislosti a vnitřní připravenost členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy