Přežije Země Trumpa? Bílý dům se zmítá v chaosu jeho nálad, věří mu už jen třetina lidí

Současný americký prezident Donald Trump vykazuje stále větší míru nevyzpytatelnosti, čímž uvádí do napětí nejen domácí scénu, ale i celý svět. Zatímco úvodní měsíce jeho druhého funkčního období se nesly v duchu disciplinovaného plnění připravených plánů a exekutivních příkazů, nyní se zdá, že se prezident nechává ovládat svými osobními rozmary. Tato proměna z racionálního, byť kontroverzního lídra v politika, který jedná impulzivně a pod vlivem okamžitých nálad, vyvolává značné obavy.

Rané kroky jeho administrativy, jako bylo omezování federální vlády nebo zásahy do osnov elitních univerzit, sice vyvolávaly odpor, ale vycházely z promyšlené strategie vypracované během let mimo úřad. V poslední době však Trump působí dojmem, že improvizuje a přitvrzuje ve svých postojích. Jeho křehká povaha a časté výbuchy hněvu ve Washingtonu jsou v ostrém kontrastu k uvolněnější náladě, kterou projevuje během víkendů na Floridě, což vnáší do americké politiky prvek nestability.

Minulý týden vyvolal prezident bouřlivé reakce, když na své sociální síti sdílel video s rasistickým podtextem, v němž byli manželé Obamovi vyobrazeni urážlivým způsobem. Šlo o jeden z nejvýraznějších projevů tohoto typu, jaký kdy z Bílého domu vzešel. Trump se navíc znovu zaměřil na zpochybňování voleb, přičemž vyslal šéfku tajných služeb Tulsi Gabbardovou do Georgie, aby hledala důkazy pro jeho nepodložená tvrzení o podvodech v roce 2020. Objevují se dokonce obavy, že se pokusí ovlivnit nadcházející podzimní volby požadavkem na zestátnění hlasování.

Zmatek panuje také v oblasti migrační politiky poté, co federální agenti v Minnesotě postřelili dva americké občany. Prezident sice následně začal volat po „jemnějším přístupu“, mnozí to však vnímají pouze jako snahu o změnu mediálního obrazu po neúspěšném zátahu, který odradil řadu voličů. Nasazení ozbrojených složek v civilním prostředí bylo totiž přímým důsledkem Trumpova vytrvalého tlaku na militarizaci vymáhání práva.

Dalším výrazným rysem současného prezidentství je Trumpova posedlost vlastním odkazem a snaha umístit své jméno na co nejvíce míst. Objevily se zprávy, že usiluje o přejmenování mezinárodního letiště Dulles a newyorského nádraží Penn Station po sobě. Své výpady směřuje i do oblasti kultury a sportu, kdy například ostře kritizoval poločasovou show Super Bowlu v podání portorické hvězdy Bad Bunnyho a označil ji za urážku americké velikosti.

Kritice neunikl ani americký olympijský lyžař Hunter Hess, který prohlásil, že reprezentace národních barev neznamená souhlas se vším, co se v USA děje. Trump na to reagoval slovy, že pokud má sportovec takový postoj, neměl se do týmu vůbec hlásit. Přestože prezident občas učiní i konvenční strategický krok, jako je spuštění webu pro snížení cen léků, celkový dojem budí spíše lídr soustředěný na své vlastní, často nevyzpytatelné cíle.

Tato sebestřednost se začíná projevovat i v průzkumech veřejného mínění, kde podpora jeho priorit klesá. Podle lednových dat věří pouze 36 % Američanů, že prezident má správně nastavené priority, což je pokles oproti 45 % na začátku funkčního období. Pouhá třetina občanů se domnívá, že se Trump zajímá o lidi, jako jsou oni, což představuje nejhorší hodnocení v jeho dosavadní politické kariéře.

Prezidentův sklon k divoké rétorice se někdy přímo promítá do státní politiky, což ilustruje například požadavek, aby Dánsko postoupilo USA Grónsko. Tato iniciativa v lednu málem narušila vztahy v rámci NATO. Ukázalo se však, že i Trump občas narazí na mezinárodní a domácí realitu, která ho donutí k ústupu, jak se stalo po návštěvě Davosu nebo po silném odporu republikánů vůči jeho rasistickým příspěvkům na sociálních sítích.

Napětí mezi prezidentovou touhou po neomezené moci a ústavními brzdami systému se stává definujícím prvkem letošního volebního roku. Nikdo s jistotou neví, jaký bude Trumpův další krok, ale očekává se zásadní střet ohledně financování úřadu pro imigraci a cla (ICE). Demokraté plánují využít rozpočtovou bitvu k omezení pravomocí agentů ICE po tragických incidentech v Minnesotě, které vyústily v úmrtí dvou osob.

Vůdce demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries uvedl, že ICE se vymkla kontrole a americký lid si přeje, aby vymáhání imigračního práva bylo spravedlivé a humánní. Republikáni se však těmto omezením brání, přestože Trump vyzval k mírnějšímu postupu. Administrativa již oznámila stažení části agentů z Minneapolis, což prezident zdůvodnil tím, že tamní úkoly byly úspěšně splněny.

Trumpovo odmítnutí omluvit se za kontroverzní video ukazuje, jak se díky své minulosti stal do značné míry imunním vůči běžným následkům svého jednání. Zatímco ředitel firmy by za podobný obsah pravděpodobně přišel o místo, Bílý dům se původně snažil vinu svalit na ty, které video pohoršilo. Teprve po ostrém nesouhlasu vlastních spolustraníků byl příspěvek smazán a vina svedena na podřízené.

Narůstající extremismus se stává dominantním rysem Trumpova druhého funkčního období. Politici jako republikán Mike Lawler naznačují, že by bylo lepší přiznat chybu a snažit se o zlepšení, místo neustálého vyostřování konfliktů. Blížící se volby ukážou, zda si voliči přejí prezidentovu moc omezit, nebo mu ponechají široký prostor pro jeho další nepředvídatelná rozhodnutí.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 1 hodinou

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 4 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy