Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem.
Proudové drony, jako je typ Geran-4, představují v ruském arzenálu relativní novinku, která se poprvé objevila na začátku letošního roku. Tyto stroje dokážou vyvinout rychlost až 500 kilometrů za hodinu, což jim umožňuje unikat ukrajinské obraně. Jsou příliš rychlé pro mobilní palebné skupiny a k jejich sestřelení je nutné používat protiletadlové řízené střely nebo stíhací letouny. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat potvrdil, že Rusko tyto drony využívá stále častěji, což vyčerpává ukrajinské zásoby raket. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) využívá Moskva tyto technologické inovace záměrně k tomu, aby maximalizovala škody mezi civilním obyvatelstvem.
Kromě rychlých bezpilotních letounů nasadila ruská armáda mimořádně vysoké množství balistických střel, kterých bylo z celkových 77 vypálených raket celkem 28. Mezi nimi byla i hypersonická střela Cirkon, kterou dokáže zachytit pouze systém Patriot. Přestože ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že se podařilo zneškodnit více než 90 procent křižujících střel a dronů typu Šáhed, likvidace balistických raket zůstává pro zemi zásadním problémem. Ukrajina sice disponuje několika bateriemi Patriot, ale potýká se s kritickým nedostatkem munice pro ně, což navíc zkomplikoval konflikt v Íránu, kvůli němuž byly některé dodávky původně určené pro Kyjev odkloněny na Blízký východ.
Ukrajinské ministerstvo obrany v reakci na kritický nedostatek střel odeslalo dopisy téměř 40 zemím s urgentní žádostí, aby poskytly rakety pro systém Patriot ze svých současných zásob výměnou za budoucí dodávky, které má Ukrajina již smluvně zajištěné. Analytici z ISW se domnívají, že Rusko tento útok připravovalo delší dobu a během června shromažďovalo zásoby. Zatímco od ledna do května provádělo v průměru jeden masivní a několik menších úderů týdně, v červnu podniklo pouze dva větší útoky. Díky navýšení vlastní produkce je nyní Rusko schopné vyrábět tisíce dronů měsíčně a hromadit je pro budoucí intenzivní údery s cílem zcela vyčerpat ukrajinskou protivzdušnou obranu.
V samotném Kyjevě bylo zasaženo přibližně 25 míst, z nichž velká část leží v obytných zónách. Jedna z ruských raket zcela zničila bytový dům se 64 byty, což vedlo k úmrtím a desítky rodin připravilo o domov. Celkově bylo podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského poškozeno přes 130 rezidenčních budov. Ruské ministerstvo obrany sice tvrdilo, že útok byl odvetou zaměřenou výhradně na vojensko-průmyslové objekty a palivovo-energetické komplexy, rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře však toto prohlášení přímo popírají.
Záchranné operace v troskách budov pokračovaly po celý pátek, přičemž několik lidí zůstalo nezvěstných, včetně rodičů desetiletého chlapce, kterého se podařilo zachránit ve čtvrtek. Celkový počet obětí mohl být ještě vyšší, pokud by úřady ve středu večer nevydaly včasné varování. Ukrajinská zpravodajská služba na blížící se nebezpečí upozornila předem a prezident Zelenskyj vyzval obyvatele k maximální opatrnosti a důslednému využívání krytů. Podle údajů kyjevského metra tak strávilo noc v prostorách podzemní dráhy přibližně 52 500 lidí, z toho 4 500 dětí.
Související
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
před 1 hodinou
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
před 2 hodinami
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
před 3 hodinami
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
před 3 hodinami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 5 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
včera
Uspěli jsme, prohlásil Macron ve svém posledním projevu k francouzské armádě
včera
USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump
včera
Německo a Francie si předvolaly ruského velvyslance. Na kyberútoky odpovíme, vzkazují Moskvě
včera
Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě
včera
Filip Turek měl údajně nehodu, v centru Prahy se měl srazit se sanitkou
včera
Evropa sčítá škody. Extrémní počasí si zatím jen letos vyžádalo tisíce mrtvých
včera
Počasí: Česko zasáhnou velmi silné bouřky. Hrozí vichřice i kroupy
včera
Hormuzský průliv je otevřený, prohlašují USA. Írán tvrdí opak
včera
Kreml nasazuje do první linie Afričany. Zajatci se přesto chtějí vrátit do Ruska
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Zdroj: Libor Novák